Rok 2025 přináší významné změny v oblasti daní z příjmů. Některé z nich platí od ledna, jiné vstoupí v platnost v průběhu roku. Vedle nových limitů a osvobození se objevují také skryté daňové pasti, na které by si lidé měli dát pozor. Další díl daňového speciálu deníku Aktuálně.cz přináší přehled nejdůležitějších změn a pomůže vám zorientovat se v nových pravidlech.
Prezident Petr Pavel vetoval novelu, podle níž se mají letos zvýšit platy vrcholných politiků skoro o sedm procent a soudcům a státním zástupcům mají s ohledem na zvyšování v minulých letech prakticky stagnovat. Novelu tak dostane k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může veto přehlasovat.
Jednání o zvýšení platů politiků a soudců provázely emoce a ostrá slova, přesto návrh nakonec prošel. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zvýšení hájil. "Za práci náleží adekvátní odměna," řekl s tím, že rostou i průměrné mzdy. Naopak místopředseda ANO Karel Havlíček označil postup vládní většiny za amorální. "Není pro to vhodná doba," tvrdil.
Práce v IT si drží první místo v žebříčku nejžádanějších pozic, nedostatek zaměstnanců už ale není tak velký, jak býval. Poptávka naopak roste po ESG specialistech, nadále jsou dobrou volbou pro budoucí uplatnění také řemesla, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová, která popisuje, jak bude vypadat český pracovní trh v roce 2025.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45.412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
"Čtyři roky nestačily, potřebuji osm let, pak budeme mít platy jako v Německu a špičkové univerzity a firmy. Už nebudeme žádná montovna," prohlásil Fiala v České televizi. Ekonomové označují tento vývoj za nepravděpodobný, minimálně v dalším volebním období a několika dalších. Obdobný vývoj sliboval i Václav Klaus v roce 1996, ani tehdy se výsledek nedostavil.
Pokud lidé naši vládu znovu zvolí, za pět let budou v Česku stejné mzdy jako v Německu nebo Rakousku, prohlásil v neděli premiér Petr Fiala. Ekonomka a premiérova poradkyně Helena Horská toto vyjádření hájí. Podle ní se to skutečně může stát.
Uchazeči o zaměstnání měli roky na pracovním trhu pohodu. Napříč obory chyběli kvalifikovaní pracovníci a firmy se musely předhánět, aby kvalitního člověka získaly. Kandidáti si mohli diktovat podmínky. Podnikům často nezbývalo nic jiného než na ně přistoupit. Ovšem v posledním roce se to mění. Nastalo ochlazení trhu a firmy se najednou ocitly v silnější vyjednávací pozici.
Předseda policejních odborů Tomáš Machovič má novou pozici. Je čerstvě zařazen na důležitém odboru pražské policie, úkoly tam ale ve skutečnosti neplní. Má služební volno, aby se mohl věnovat odborům. Pražský policejní ředitel se ho bude ptát, zda na nové místo skutečně nastoupí. Pozici navíc získal v rozporu se směrnicí policejního prezidenta.
Úředníci, právníci, lékaři, policisté, zaměstnanci letiště i lidé z mnoha dalších profesí se v posledních měsících ozývají, že by měli dostat přidáno. Většina zaměstnanců má dnes sice vyšší mzdu než před pěti lety, koupí si za ni ale méně. Spočítejte si, jak jste na tom vy.
Na mimořádném jednání sněmovny o vládním návrhu na růst platů vrcholných politiků došlo k ostrému střetu. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek kritizoval kumulování funkcí poslanců ANO a státní peníze pro holding Agrofert. To rozzuřilo jeho majitele a šéfa opozičního hnutí Andreje Babiše tak, že mu musela předsedající schůze vypínat mikrofon.
Nejlépe placení jsou v Česku řídící letového provozu s měsíční mzdou 215 tisíc korun, naopak kurýři a poslíčci si nevydělají ani desetinu této částky. Datová redakce Aktuálně.cz zanalyzovala podrobná data statistiků. Podívejte se, komu v posledních jedenácti letech nejvíce rostly mzdy a kdo naopak přidáno nedostal.
Vláda ve středu rozhodla o tom, jak by měla růst v příštích dvou letech minimální mzda. Stanovila koeficienty pro zvýšení tak, aby se nejnižší výdělek dostal do roku 2029 z nynějších 41 procent průměrné mzdy postupně na 47 procent. Pro příští rok by tak měla minimální odměna odpovídat 42,2 procenta. Od ledna by se tedy zvedla z letošních 18 900 korun na 20 800 korun.
Zaměstnanec má nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy, pokud potřebuje odstranit následky povodní na svém majetku. Platí to i pokud člověk poskytuje pomoc ve veřejném zájmu nebo někomu jinému. Rodiče mohou kvůli zavřeným školám a školkám čerpat ošetřovné, uvedl Jurečka.
Největší rozdíly ve mzdách mužů a žen jsou na obchodních pozicích a v účetnictví, vyplývá z analýzy mezd personální agenturay Grafton Recruitment. Rozdíl v průměru v Česku činí 17,7 procenta, Česko je tak podle Eurostatu čtvrté nejhorší v Evropské unii.
Průměrná mzda v Česku by se už přespříští rok mohla dostat nad padesát tisíc korun a do tří let by mohla přesáhnout 54 tisíc. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek. Vyplývá to z aktuální makroekonomické predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
Liberty Ostrava, která je od června v úpadku, chce zavřít koksovnu a chystá se propouštět. Oznámila to v úterý. Počet propouštěných neupřesnila. Předseda základní organizace Odborového svazu KOVO Liberty ČR Petr Slanina ale řekl, že by se propouštění mohlo týkat až 2600 z pěti tisíc zaměstnanců.
Peníze na další navýšení platů zdravotníků může stát podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka získat z vyšších daní na alkohol, tabák či sladké nápoje. Otevřít by se mohla i diskuse o výši zdravotního pojištění, řekl ve čtvrtek po jednání o odměňování zdravotníků. Ministerstvo zdravotnictví nabízí nárůst o téměř pět miliard korun, požadavky odborů a lékařské komory jsou podle něj vyšší.
Úřad práce dosud přijal asi 3900 žádostí zaměstnanců huti Liberty Ostrava o náhradu nevyplacené mzdy z celkového počtu 4815. Úřad už začal odesílat první příspěvky.
Češi si vybrali svých 21 poslanců Evropského parlamentu. Zvolení politici si kromě možnosti ovlivňovat směřování Evropy přijdou i na zajímavé výhody. Jen na platu dostanou za pětileté období 11,6 milionu korun. Za práci mezi Bruselem, Štrasburkem a svou domovskou zemí dostanou i mnoho dalších příspěvků.
