Stačí jedno auto, méně než 3000 korun a devět hodin času – a celá rodina si může užívat na některé z pláží u Jadranu. Samotná cesta k moři je pro průměrnou českou peněženku levnější než jindy, a navíc také nejrychlejší. Jak plyne z přehledu optimálních tras do některého z pěti populárních chorvatských letovisek, Pražané a spolu s nimi většina obyvatel Čech se už nemusejí trmácet přes Brno.
Chorvatsko je pro letní dovolené země zaslíbená i nenáviděná. U Čechů však stále patří k favorizovaným místům, kam se v létě vydat. Statistiky Chorvatského turistického sdružení uvádějí, že loni z Česka do Chorvatska zamířilo více než 800 tisíc turistů. Cesta autem přitom hraje pro většinu prim.
Monacké knížectví, známé jako daňový ráj a útočiště pro světovou smetánku, se po deseti letech výstavby konečně dočkalo. Nová čtvrť Mareterra, která vznikla na uměle vytvořeném poloostrově ve Středozemním moři, rozšířila rozlohu tohoto druhého nejmenšího suverénního státu světa o tři procenta.
Před startem turistické sezony se v přístavu Votsi na řeckém ostrově Alonissos potápěči pustili do úklidu mořského dna. Dobrovolníci nacházejí na dně moře pneumatiky, lahve i další odpad, který tu zanechali návštěvníci i místní lodě. Čistší moře tak připravují na příliv turistů v nadcházející letní sezoně.
Beznadějná situace na českém realitním trhu se zřejmě jen tak nezmění. Kdo chce, ať doufá dál, ale kdo má takříkajíc pod čepicí, ať se radši místo po stísněných garsonkách za miliony porozhlédne po italském trhu s nemovitostmi. Ten nabízí vše: od vesnických mlýnů přes hospodářské usedlosti až po zrekonstruované apartmány s výhledem na jezero. A v porovnání s Českem za zlomek ceny.
Dlouhé úseky třpytivě bílého písku, průzračně čistá voda, klidné vlny šplouchající o břeh. Za nejkrásnější pláží světa nemusíte daleko. Podle letošního žebříčku The World´s 50 Best Beaches ji najdete na Sardinii. V elitní společnosti se umístili i další zástupci Evropy, třeba Řecko nebo Španělsko.
Přiznejme si, že když se řekne 'dovolená u moře', většina Čechů pomyslí na Chorvatsko, maximálně Itálii. Co když však existuje cesta, jak se vyhnout zácpám u Splitu, nenechat se finančně zruinovat a ještě si odskočit do středověku? Vítejte v Polsku – zemi křižáckých hradů, nekonečných pláží vhodných pro vstup se psy a překvapivě dobrého jídla. Vzali jsme obytnou dodávku a vyrazili na sever.
Jednadvacetiletá cestovatelka Leonie Bucheggerová má na kontě už přes 60 navštívených zemí – a ještě víc hejtrů. Poslední čtyři roky cestuje po celém světě – od Evropy přes Jižní Ameriku až po Asii. Říká, že svým životním stylem ráda boří zažité stereotypy o tom, jak by žena měla žít. „Komentáře plné mizogynie mě nepřekvapují. Lidi prostě nevědí, co si počít s tím, že si žiju podle sebe,“ dodává.
Vědcům se podařilo poprvé nafilmovat v přirozeném mořském prostředí kalmara Hamiltonova - patrně největší druh hlavonožce na světě. Pořídit filmový záznam se podařilo sto let poté, co byl tento druh dorůstající podle odborníků až sedmi metrů délky a váhy 500 kilogramů objeven a pojmenován, napsal zpravodajský server BBC News.
Mořské vlny veder, definované jako období abnormálně vysokých teplot oceánů, se v posledních letech staly alarmujícím fenoménem. Nedávná studie odhalila, že v letech 2023–2024 došlo ve srovnání s předchozími roky k nárůstu až 240 procent počtu těchto vln.
Před 47 lety ztroskotal u pobřeží Bretaně ropný tanker Amoco Cádiz pronajímaný společnosti Shell. Následný únik více než 200 tisíc tun ropy do moře způsobil jednu z největších ekologických katastrof historie. Zahynuly statisíce mořských ptáků, ryby se dusily v toxickém prostředí a písečné pláže pokryla mazlavá černota. Francouzští rybáři přišli o obživu a turistický ruch se zhroutil.
Otázka "Jak spí velryby?" se může zdát podobného ražení jako zvídavé dětské dotazy typu "Prdí hadi?". Pro mořské biology byl ale velrybí spánek dlouho velkým otazníkem. Kytovci totiž na rozdíl od ostatních savců nemají dýchací reflex, takže pokud by pod vodou doopravdy usnuli, utopili by se. Proto u nich došlo k vývoji spánkových strategií, které jim umožňují odpočívat a zároveň zůstat bdělí.
Už od dětství ji fascinovala biologie a příroda. Největší vášní osmnáctileté gymnazistky Kristýny Říhové je však mořská biologie. Stav oceánů jí leží na srdci, a zřejmě právě proto se jí v hlavě zrodila myšlenka, jak přispět ke snížení jejich znečištění. Její oceněný projekt má snížit množství odpadu v oceánech.
Neobyčejnou krásu baltských pláží i pobřežních lesů chtěli manželé Magda a Łukasz sdílet s ostatními. Vytvořili tak šest prázdninových domků, které ve svých interiérech zrcadlí okolní přírodu. Teplé barvy interiéru ladí s atmosférou místa. Když v dálce zapadá slunce, návštěvník pochopí pečlivý výběr odstínů modré a růžové. Je to zkrátka jako koupat se v moři červánků.
Běluha Hvaldimir, o níž se spekulovalo, že je špionem ruského námořnictva, byla o víkendu nalezena mrtvá u norských břehů. S odvoláním na neziskovou organizaci, která velrybu sledovala, o tom v pondělí informovala agentura Reuters.
Během plaveb na výletních lodích zmizí ročně desítky lidí, mnozí z nich beze stopy. Že je paluba plujícího parníku ideálním místem pro spáchání zločinu, věděla už královna detektivek Agatha Christie. Otázkou ale zůstává, jestli za částí zmizení nestojí spíše než vražedné úmysly alkohol a kluzká podlaha. Desítky nevyřešených případů však nabízejí prostor pro nejrůznější spekulace, co se mohlo stát.
Nejkrásnější moře dal Praze Jára Cimrman. Jak by ale moře slušelo dalším místům po Česku? Za pomoci umělé inteligence jsme vytvořili koláže, které ukazují, jak by to mohlo vypadat, kdyby v přístavu na Staroměstském náměstí kotvily lodě nebo jak by mohl hrad Trosky na mořském pobřeží nápadně připomínat slavný ostrov Mont-Saint-Michel. Nahlédněte do galerie a prožijte si český sen o moři.
Konec školního roku odšpuntuje proud statisíců českých rodin směřujících především k severnímu Jadranu. Datová redakce Aktuálně spočítala, na kolik letos vyjde cesta do oblíbených letovisek a kudy vedou optimální trasy.
Sto padesát námořních mil od pobřeží Brazílie spouští loď Esperanza na hladinu Atlantiku malou dvoumístnou ponorku. Křiklavě červený batyskaf se dvěma pozorovacími kopulemi vypadá jako jeden z mořských živočichů, s nimiž se posádka setká cestou do hlubin.
Ukrajina za dva roky, kdy se brání ruské vojenské agresi, potopila nebo vážně poškodila přibližně dvě desítky ruských válečných lodí. Na svém webu to píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RF), které ruské námořní ztráty označuje jako mimořádné. Jde podle něj o třetinu ruské Černomořské flotily. A působí je podle něj země, která v současné době nemá vlastní námořnictvo s flotilou lodí.
