Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo text dohody mezi Českem a Polskem o řešení vlivů těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Na jejím základě už Polsko v pátek poslalo smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun). Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
Zásadní změny přinesl se začátkem roku nový zákon o invazních druzích. Zvířata a rostliny uvedené na unijním seznamu, jako je mýval, nutrie nebo bolševník, zakazuje chovat či pěstovat. Nově také může lovit tyto druhy téměř každý myslivec. Jejich organizace se ale bojí, že opatření výsledky nepřinese - lov pro ně kvůli nevýdělečnosti nemusí být atraktivní. Ministerstvo je chce přesvědčit dotacemi.
Měl to být rychlý rozhovor. Nakonec dvě ministryně životního prostředí, česká Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a polská Anna Moskwová, mluvily bezmála pět hodin. Obě vládní představitelky spolu jednaly úplně poprvé. Nyní se sešly kvůli neutichajícímu sporu o pokračování těžby hnědého uhlí v polském pohraničním dole Turów.
Vývoz ohrožených druhů z Česka láme rekordy. V roce 2020 podle ministerstva životního prostředí Češi do zahraničí vyvezli skoro 55 tisíc exemplářů chráněných mezinárodní smlouvou CITES. To je dosud nejvyšší počet. Většinu z něj tvořili exotičtí ptáci. V jejich chovu patří Česko mezi světové velmoci, potvrzují experti. Vzrostlo ovšem také číslo exemplářů zabavených při nelegálním obchodu.
To, že Češi patří mezi premianty v třídění, je už otřepaná fráze. Faktem je, že následná recyklace v tuzemsku pokulhává. Hodně odpadu končí na skládkách a ve spalovnách. Problém je v dotřiďovacích linkách, ty se totiž spoléhají jen na nedokonalé ruční třídění. Někde se to snaží měnit, třeba Brno už staví první strojní linku v Česku. Grafika Aktuálně.cz ukazuje, jak se Česko v recyklaci "zaseklo".
Spor s Polskem o hnědouhelný důl Turów je jedním z témat, která bude muset řešit nová vláda. Už brzy. S koalicemi, které dávají dohromady budoucí český kabinet, se dohodli odborníci z ministerstva životního prostředí a do Varšavy poslali dopis s výzvou k obnovení pozastaveného dialogu. Na odpověď z Polska zatím stále čekají. Povrchový důl těsně u hranic ohrožuje vodní zdroje v Česku.
Když v roce 2018 vznikla nynější vláda Andreje Babiše, ve svém programovém prohlášení se zavázala věnovat životnímu prostředí a zlepšit podmínky pro jeho ochranu. Podle ekologů si ovšem kabinet pohoršil v deseti hodnocených oblastech ze čtrnácti. Ve třech případech se mírně polepšil – v ochraně území, obnovitelných zdrojích energie a v oblasti odpadů.
Sněmovní komise k vyšetřování otravy moravské řeky Bečvy v pátek ráno schválila téměř jednomyslně závěrečnou zprávu a požádala předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) o svolání mimořádné schůze Sněmovny. Poté jí v celém její znění představí také veřejnosti. Rok stará ekologická havárie také putuje k další instanci. Krajské státní zastupitelství přezkoumá, zda bylo dosavadní vyšetřování v pořádku.
Ekologické organizace napadly výjimky vydané Správou CHKO Jeseníky, které umožňují i kácení kůrovcem napadených stromů v nejcennějších lokalitách národních přírodních rezervací Jeseníků. Podle aktivistů správa při řešení kalamity selhává a je vstřícná k zájmům lesníků a těžařů. Vedení správy kritiku odmítá. Výjimky jsou nyní v odvolacím řízení.
Ptáků v české přírodě ubývá. Podle aktuálních údajů ministerstva životního prostředí se za posledních bezmála čtyřicet let v Česku snížil počet polních ptáků téměř o polovinu. A pokles dále pokračuje - vymizení akutně hrozí například u sýčka obecného nebo u raroha. A příčinu je třeba hledat u člověka, upozorňuje ornitolog Zdeněk Vermouzek.
Rozdělování kotlíkových dotací bude v Česku pokračovat. Ministerstvo životního prostředí na nahrazování nevyhovujících kotlů v příštích šesti letech plánuje vyhradit dalších pět a půl miliardy korun. Primárně poslouží domácnostem s nízkými příjmy a seniorům. O dalším miliardovém financování navíc vyjednává s Evropskou unií.
Liberecký kraj bude jednat s ministerstvem životního prostředí o žalobě na Polsko s návrhem na vydání předběžného opatření za porušení evropské legislativy kvůli povolení další těžby v hnědouhelném dolu Turów u česko-polské hranice. Měření České geologické služby potvrdila úbytek vody podél hranice, zejména v oblasti Uhelné. Voda ve vrtech tam stále klesá.
Tlak na vyšetřování zářijové havárie na řece Bečvě je velký, jednotlivé kroky se pitvají v přímém přenosu, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Reagoval tak na výtky, které v médiích a od opozice zazněly k vyšetřování. Dodal, že znalecký posudek vzorků by snad mohl být v březnu. Po zářijové otravě přitom sliboval dopadení viníka do několika hodin.
Vláda v pondělí na svém zasedání schválila programový dokument takzvaného Modernizačního fondu, který má Česku pomoci v orientaci na obnovitelné zdroje energie. Ministerstvo životního prostředí ale podle organizace Frank Bold učinilo v dokumentu na poslední chvíli změny, které pomůžou velkým energetickým hráčům, jako je třeba ČEZ.
Zářijovou otravu řeky Bečvy přežila podle odborníků část ryb od většiny druhů a do jejích vod by se díky tomu měl postupně vrátit život. Vyplývá to z listopadového průzkumu biodiverzity řeky Bečvy po havárii, na které se podíleli odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, Českého rybářského svazu a Povodí Moravy.
Do Bečvy ve Valašském Meziříčí-Juřince v úterý znovu unikla neznámá látka. Potvrdil to starosta města Robert Stržínek (ANO). Na hladině řeky se podle něj podobně jako 27. října vytvořila pěna, testy tehdy ve vodě odhalily zvýšené množství niklu. Odborníci na místě odebrali vzorky. V září Bečvu pod Valašským Meziříčím otrávil kyanid.
Převážnou většinu z 150 až 200 miliard korun z Modernizačního fondu (MdF) získají hlavně polostátní ČEZ, EPH podnikatele Daniela Křetínského, Sev.en podnikatele Pavla Tykače a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Uvedli to zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie na základě podkladů ministerstva životního prostředí (MŽP). Záměr komora kritizuje a považuje ho za nepřístupný.
Evropu čeká v nejbližších letech zelená revoluce. Významně se budou snižovat limity pro emise skleníkových plynů, které kontinent vypouští do ovzduší - do roku 2050 mají fakticky klesnout na nulu. Náročná desetiletí mají před sebou hlavně regiony závislé na těžbě a spalování uhlí, v Česku jsou to Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. EU jim s transformací pomůže 45 miliardami korun.
