Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) od loňského podzimu tvrdí, že situace na trhu s léky se stabilizuje. Antibiotika ale pořád chybí. Válek přitom již několikrát sliboval zajištění dodávek, mluvil o vyřešení situace do poloviny května, čekal třeba i na zlepšení počasí. Aktuálně.cz přináší přehled ministrových výroků týkajících se chybějících léků.
Penicilinových antibiotik bude podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) na podzim dostatek. Výrobci podle něj přislíbili dodat do konce září 130 tisíc balení tabletových antibiotik, dalších 170 tisíc balení dodají do půlky listopadu. Je to víc než loňská spotřeba, v září bylo předepsáno 45 tisíc balení tablet a 14 tisíc balení sirupů, uvedl.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přijal rezignaci ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michala Stiborka, který mu ji nabídl v pátek ráno, oznámil Válek na tiskovém briefingu, který se uskutečnil bez dotazů. Řízením IKEM v plném rozsahu pověří dosavadního statutárního zástupce ředitele institutu Jiřího Malého.
Situace s nedostatkem některých léků je podle premiéra Petra Fialy (ODS) složitá v celé Evropě. Její řešení považuje za jeden ze základních úkolů ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo by podle něj mělo intenzivně komunikovat a vysvětlovat. S výpadky některých léků, zejména antibiotik, se Česko potýká od loňského podzimu, hlavní výrobce totiž přerušil dodávky základního penicilinu.
Ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny Michal Stiborek má podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka jednu z nejpřísnějších prověrek Národního bezpečnostního úřadu. Informace serveru Seznam Zprávy o jeho úvěrovém byznysu ministerstvo prověřuje. V etické a morální rovině situace Válka nesmírně mrzí, ale nevidí důvod, proč by se o tom měl přímo se Stiborkem bavit.
Ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Stiborek v posledních letech vydělal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami, napsal server Seznam Zprávy. Minimálně v jednom případě podle serveru soud konstatoval, že úroky z prodlení byly nemorálně vysoké.
Kratom a HHC nebudou zařazené na seznam zakázaných látek. Ve středu o tom rozhodla vláda, která tak neschválila návrh ministerstva zdravotnictví. Do hry se dostává mírnější řešení - vedle již existujícího seznamu se zakázanými látkami vznikne seznam nový, který bude zahrnovat látky s přísnou regulací. Ten však nejprve musí projít schvalovacím kolečkem.
Každý Čech zkonzumuje v potravinách a nápojích v průměru dvacet kostek cukru denně. Světová zdravotnická organizace radí, aby se lidé drželi maximálně na polovině. Velké množství cukru se skrývá například v limonádách. Grafika Aktuálně.cz ukazuje, kolik cukru v sobě mají i další vybrané potraviny.
Víno bych zdanil hned, prohlašuje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09. Za větší problém ale považuje nedostupnou zdravotní péči. Lékaře potřebujeme dostat tam, kde chybí, říká. Pojišťovny by proto měly nabízet místa mladým lékařům v regionech, odkud musí lidé do ordinací daleko dojíždět.
Česko dlouhodobě trpí nedostatkem psychologů a psychiatrů, pacientů přitom přibývá. Přeplněným psychiatrickým nemocnicím má ulevit plánovaná reforma, která má zavést až sto center pomoci. Ty nabízí komplexní péči a pomáhají předcházet hospitalizacím. Odborníci se však obávají, že ministerstvo tuto snahu podrývá.
Výpadky léků by se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) mohl zabývat i antimonopolní úřad. Firmy podle něj musí nést za problémy odpovědnost, zřejmě i trestněprávní. Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová uvedla, že v této sezóně bylo antibiotik dodáno o desítky procent víc než v předcovidových letech, zvýšená byla spotřeba.
Takřka každému sedmému praktickému lékaři pro děti a dorost je více než 70 let. A situace se zhoršuje. Základní zdravotní péče o děti nyní do velké míry stojí na lékařích v důchodovém věku, mezi pediatry se samostatnou ordinací jich tvoří třetinu. Někteří sami uznávají, že jsou vyčerpaní. Česko jejich služby ale potřebuje, i s nimi totiž nyní chybí zhruba 300 ordinací.
V Česku přibývá lidí, kteří trpí odolnou formou tuberkulózy. Běžné léky proti ní nezabírají a trvá i dva roky, než se pacient z nemoci dostane. V roce 2021 tuto formu mělo deset lidí, loni jich už bylo 19. Jediné zařízení, které se o tyto pacienty stará, už naráží na svou kapacitu. Lékaři proto žádají budování dalších center. Zároveň ale uklidňují, že běžný člověk se téměř nemůže nakazit.
Méně než polovina Čechů má normální hmotnost, s obezitou se potýká každý pátý. Extrémní nadváha se však dá efektivně léčit. V USA i západní Evropě jsou již k dostání účinné injekce na hubnutí. V klinických studiích nová generace přípravků dokázala snížit hmotnost obézních lidí zhruba o pětinu. V Česku by mohly být k dispozici už letos, pojišťovny terapii pacientům trpícím obezitou ale nehradí.
Už téměř tři měsíce nemají pacienti přístup k informacím o svém očkování. Stále totiž nefunguje propojení mezi informačním systémem ministerstva zdravotnictví, kam mají lékaři zaznamenávat provedenou vakcinaci od 1. prosince, se systémem eRecept, v němž se očkování evidovalo dříve. Nový systém navíc není ukotven v zákoně. Není tak jasné, kdo může mít k citlivým informacím pacientů přístup.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) meziročně vzrostla spotřeba antibiotik o 54 procent, u sirupů dokonce o 136 procent. Zvýšená spotřeba ovlivnila i jejich dostupnost v posledních týdnech, nyní ale už klesá. Situace na trhu s léky by se podle ministrova náměstka měla stabilizovat na konci února. Antibiotika v tabletách už jsou podle něj dostupná, dál chybí suspenze.
