Soudcům v Kroměříži ruší odvolací soud verdikty pětkrát častěji než těm ze Semil. Ministerstvo spravedlnosti proto chce zjistit, proč jsou mezi nimi takové rozdíly. "Budeme řešit s předsedy těch soudů, čím to je. Takové rozdíly by neměly být," uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Zároveň však odmítá, že by to bylo rozdílnou kvalitou soudců.
Zdravotní sestra Věra Marešová, kterou v loňském roce soud očistil od obvinění, že zavraždila šest pacientů v Rumburku, získá odškodné. "O žádosti jsme rozhodli minulý týden a vyhověli jsme částečně," oznámila mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová. Podle Radiožurnálu dostane Marešová milion korun. Marešová žádala dva miliony za újmu na zdraví a ztížené společenské uplatnění a 650 tisíc korun za vazbu.
Soudy zrychlují svoji práci, ale v některých okresech je stále co zlepšovat, přiznává ministr spravedlnosti Robert Pelikán poté, co jeho úřad vypracoval velkou studii práce soudů za poslední roky. Z ní vyplynuly i velké rozdíly mezi jednotlivými soudy. Například proti verdiktu chomutovských soudců, kteří jsou nejpomalejší v zemi, se lidé prakticky neodvolávají a takřka všichni akceptují rozsudek. "Je to zřejmě proto, že jsou zde lidé méně finančně gramotní. Takže uvažujeme o nějakém programu bezplatné pomoci," řekl v rozhovoru s Aktuálně.cz Pelikán, který chce také zjistit, proč je na soudech vyšších stupňů málo žen.
Velkou statistiku práce soudů za poslední roky vypracovalo ministerstvo spravedlnosti. Vyplývá z ní, že například civilní soudy zrychlily svoji práci o třetinu a prvoinstančního rozsudku se dočkáte v průměru za 197 dnů. "To je vůbec nejkratší doba za posledních deset let," uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Ze statistiky ale vyplývá také to, že stále přetrvávají chronické problémy především na severu Čech, kdy například v Chomutově průměrná délka civilního řízení přesahuje 800 dnů, a je tak čtyřikrát delší, než je průměr celé republiky. Podívejte se v naší velké grafice, jak české soudy pracují.
Od července má osobní bankrot nová pravidla. Ta mají z trhu dostat nepoctivé oddlužovací agentury, které si za sepsání insolvenčního návrhu braly i desítky tisíc korun a za ně odvedly špatnou práci. Další změny u osobního bankrotu, proti kterým se postavily banky, ministerstvo spravedlnosti už prosadit nestihne.
Osm let soudům trvalo, než zamítly žalobu bytového družstva, které po svém bývalém členu, advokátu Tomáši Matouškovi, chtělo za nájem dvě stě tisíc korun. Matoušek nyní "za nepřiměřeně dlouhou dobu řízení" žádal po státu odškodné rovných deset miliard korun – po celou dobu si prý podle něj mohli o něm lidé myslet, že je dlužník. Soud ale jeho nárok odmítl. Podobně jako pan Matoušek loni podalo na stát žalobu o odškodné dalších 2358 lidí. Za tak vysoký počet může i to, že v případě žalob o odškodné za pochybení státu se neplatí soudní poplatky. Snížit počet podobných nesmyslných žalob má novela zákona, která je nyní ve finálním čtení ve sněmovně.
Stíhaný lotyšský programátor Ansis Ataols Berziňš zadržený v České republice se chce před soudem bránit proti vydání do Lotyšska. Zatykač na něj byl vydán kvůli tomu, že odjel ze země v době, kdy měl nastoupit do vězení kvůli účasti na protivládních protestech.
Prezident Miloš Zeman udělil milost Jiřímu Kajínkovi, který si odpykával doživotní trest za dvojnásobnou vraždu. Na tiskové konferenci to řekl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Šestapadesátiletý Kajínek strávil ve vězení 23 let. Zeman v dubnu uvedl, že není zcela přesvědčen o Kajínkově vině. Součástí milosti je sedmiletá podmínka, při níž se Kajínek nesmí dopustit trestného činu. Podle Ovčáčka jde o nejdelší možnou podmínku, kterou české právo stanovuje. Jiří Kajínek byl odsouzen 23. června 1998. Doživotí dostal za to, že v roce 1993 zastřelil poblíž věznice Bory v Plzni podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda.
Matěj Velek, "kulturní developer", se pokusí oživit chátrající kasárna v Karlíně. Ministerstvo spravedlnosti mu objekt pronajalo na tři roky. Velek chce kasárna přeměnit po vzoru Nákladového nádraží Žižkov, ze kterého v minulosti vybudoval umělecké místo. V kasárnách vznikne divadelní sál, kavárna i galerie. Ministerstvo hledalo pro objekt v Karlíně dočasné využití, než začnou stavby na plánovaném justičním paláci.
Ministerstvo spravedlnosti druhým dnem provádělo mimořádnou kontrolu v ostravském úřadu prezidentky Exekutorské komory ČR Pavly Fučíkové. Ta před časem dostala od ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) výtku kvůli tomu, že její manžel získal nemovitost na dražbě, kterou pořádal její úřad, a navíc pro společnost, v níž je Fučíková majoritním vlastníkem.
Online rozhovor s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem.
Na přelomu února a března budou do jedné z českých věznic pro muže instalovány tři automaty na kondomy zdarma. Iniciátoři projektu tím chtějí předcházet šíření infekčních onemocnění a pohlavních chorob jako HIV nebo žloutenky mezi vězni. "Ve věznicích dochází k pohlavnímu styku mezi vězni, ale je to velmi tabuizované. Je obtížné přijít do vězení a ptát se těch lidí, jak a co tam provozují. Ale dochází k tomu, a nejen mezi homosexuály," vysvětluje iniciátorka projektu. Nikdo však nechce říct, o jakou věznici půjde. Projekt bude velkým psychickým zásahem pro vězně a může se stát, že se začnou navzájem bezdůvodně obviňovat z homosexuality, což může vést k problémům.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán chce pomoci lidem s nezvladatelnými dluhy. Od roku 2018 by mělo být možné projít osobním bankrotem, přestože by věřitelé v extrémním případě nedostali ani korunu. Výměnou za to by ale dlužník musel procházet osobním bankrotem déle než nyní. Proti mírnějším pravidlům jsou banky a úvěrové společnosti. Varují, že lidé budou nový systém zneužívat, což povede k dražším úvěrům a přísnějšímu vymáhání.
Bývalý šéf vládního projektu HateFree Nikola Křístek se bude zpovídat před etickou komisí. Důvodem je pětimilionová zakázka, kterou získala společnost AISIS, ve které Křístka pracoval. Auditoři prověřili také hospodaření HateFree. Jestli bude iniciativa bojující s nenávistí a předsudky ve společnosti pokračovat, zatím není jasné.
Zvýšení odměn soudních znalců na takřka dvojnásobek, ale také vyšší tresty za jejich pochybení a větší kontrolu jejich práce chce prosadit ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Ač se o tristním stavu v oblasti znaleckých posudků mluví dlouho, ročně je za problémové posudky potrestáno pouze okolo dvaceti z více než deseti tisíc znalců. Změnit to má nový zákon o znalcích, který ve středu projedná vláda. Pelikán chce, aby platil již od ledna příštího roku.
Soudce Krajského soudu v Brně Miroslav Novák podal neobvyklou žalobu na stát. Chce odškodné přes čtyři miliony korun za to, že jej nadřízení přeřadili na pobočku v Jihlavě. Kromě toho, že přeřazení bylo podle něj nezákonné, žádá i úhradu za dojíždění a stravné. Paradoxem je, že ze svého bydliště u Žďáru nad Sázavou to má Novák do Jihlavy výrazně blíže než do Brna. Podle svého tehdejšího nadřízeného navíc se svým přesunutím původně souhlasil.
Česko vyhostí bývalého vysokého úředníka gruzínského ministerstva obrany Zuraba Nadiradzeho. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán rozhodl minulý týden o jeho extradici i přes to, že v jeho prospěch během dvou desetiletí rozhodlo několik tuzemských soudů včetně ústavního. Jiné rozsudky, často těch samých tribunálů, však byly opačné. V Gruzii muži, který v Česku žádal o azyl dlouhých 21 let, hrozí trest vězení za vraždu. Nadiradze však tvrdí, že ho policie obvinila křivě, protože byl nepohodlný vládnoucí garnituře někdejšího šéfa Národní rady a poté prezidenta Eduarda Ševardnadzeho.
Pátrání po Čechovi, který je podezřelý z vědomého šíření viru HIV, skončilo. Thajská policie ho zatkla na ostrově Pchúket. České úřady na muže vydaly zatykač s obviněním, že při intimním styku s desítkami jiných mužů nejméně tři z nich nakazil.
Zdravotní sestra Věra Marešová, která byla obžalovaná za údajné vraždy šesti pacientů v Rumburku, žádá odškodnění ve výši čtyř milionů korun. Polovina částky je za újmu na zdraví a ztížené společenské uplatnění. Marešovou loni v lednu zprostil obžaloby krajský soud a následně rozhodnutí pravomocně potvrdil Vrchní soud v Praze. Soudy dospěly k závěru, že není prokázáno, že se skutky vůbec staly.
Plzeňská věznice Bory slavnostně otevřela pět nových pokojů pro 55 vězňů, přesto zůstává i nadále přeplněná, stejně jako všechny ostatní v Česku. Momentálně je zde zavřených 1350 osob, což převyšuje kapacitu komplexu o třináct procent. "Každá postel má cenu zlata," prohlásil proto ministr spravedlnosti Robert Pelikán při otevírání. Ze zlata ale postele ani pokoje rozhodně nejsou. Ostatně podívejte se sami, jak to v nejlidnatější české věznici s druhým nejpřísnějším režimem vypadá. A nejen v nových prostorech, prošli jsme ji odshora až po podzemí.
