První prioritou nové ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) v čele resortu bude návrh státního rozpočtu na příští rok, vládě ho chce předložit do druhé poloviny ledna. Mezi další cíle zařadila boj s šedou ekonomikou, daňovými úniky nebo zavedení elektronické evidence tržeb (EET) pro všechny kategorie obchodníků od roku 2027.
Když Alena Schillerová odcházela z pondělního jednání rozpočtového výboru spokojená a usměvavá, bylo to skoro k nevíře vzhledem k tomu, co se odehrávalo na samotném jednání. Tam se Schillerová stala terčem ostré kritiky hned od několika opozičních poslanců. Politička reagovala na všechny výtky stejně: nehnula jediným svalem v obličeji.
Přišel o post ve sněmovně a jeho domovská ODS nedokázala v koalici Spolu porazit hnutí ANO. Ministr financí a místopředseda Občanských demokratů Zbyněk Stanjura se chystá na předání ministerstva novému vedení a v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že o návratu do vysoké politiky nepřemýšlí.
Za tři čtvrtletí letošního roku v ČR přibylo 24.620 podnikatelů, což je meziročně téměř pětkrát více. Podnikání zahájilo 63 240 lidí. Naopak 38 620 jich činnost ukončilo, což byl proti roku 2024 výrazný pokles.
Patová situace okolo státního rozpočtu na příští rok vstupuje do dalšího dějství. Poté co pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) na emotivní tiskové konferenci varoval, že nemá jinou možnost než navýšit deficit, protože v rozpočtu chybí desítky miliard, teď je vše jinak.
Nemocnice budou dostávat peníze pozdě, čekací doby se protáhnou. Důvod? Končící ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zanechává resort svému nástupci s rekordním dluhem. Pojišťovny tak budou muset v příštím roce hospodařit se schodkem až 19,5 miliardy korun. A podle možného budoucího ministra Adama Vojtěcha z ANO bude muset deficit dorovnat stát, jinak nastane ve zdravotnictví kolaps.
Vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun.
V návrhu rozpočtu na příští rok, o kterém bude v úterý jednat vláda, budou o desítky miliard korun vyšší výdaje na dopravní infrastrukturu proti původnímu návrhu. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Konkrétní částku neuvedl.
Opoziční Piráti navrhli krátce před volbami růst části daňových slev či zvýšení rodičovského příspěvku včetně jeho pravidelné valorizace.
Do vyjednávání o státním rozpočtu na příští rok letos výrazně zasáhnou volby. Vliv bude přitom výraznější než v minulosti. Pravděpodobný vítěz voleb, opoziční hnutí ANO, totiž už dřív několikrát připustil, že plán útrat přepracuje. A povolební změnu vyjednaného rozpočtu teď připouští i současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)
Výbušná vyjádření bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) prý jeho stranický kolega a šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) nesleduje. Teče mu do bot, vždyť je to šéf volební kampaně celé koalice, reaguje na Stanjurovo vyjádření politolog.
Obyvatelé některých měst a obcí se zřejmě musejí připravit na další vlnu zdražování. Tentokrát v podobě vyšších poplatků, které obce či města účtují svým obyvatelům. Svaz měst a obcí tvrdí, že vládní úsporný balíček a následná změna v přerozdělování daní dostaly některé radnice do mínusu, přestože starostové byli ujišťováni, že o nic nepřijdou.
Těžké inflační časy dolehly i na Českou národní banku. Guvernér Aleš Michl loni napsal ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi dopis. Důvodem je snaha centrální banky výrazně navýšit poplatky za výkon dohledu. Některé mají vzrůst i o padesát procent. Neměnily se od roku 2016, argumentuje banka.
Konec úvěrových šmejdů se definitivně odkládá. Půjčky s úroky v řádu stovek a někdy i tisíc procent slíbila vláda premiéra Petra Fialy (ODS) vymazat z trhu pomocí zavedení úrokových stropů. Teď je ale jasné, že svůj plán v tomto volebním období už nestihne. A není jisté, zda příští vláda k takovému opatření vůbec sáhne.
Trochu to vyvolává vzpomínku na časy metanolové tragédie. Už jen podpis prezidenta totiž chybí k legalizaci prodeje lihovin ve skleněných obalech až do objemu pěti litrů. Navrhovatel - ministerstvo financí a Hospodářská komora - mluví o bezpečných a moderních obalech i o ekologii, ovšem lihovarníci varují před rizikem podvodů a pančování. A hospodští nechápou, k čemu by to mělo být dobré.
Češi budou letos pracovat na stát 157 dní, o pět dní méně než loni. Takzvaný Den daňových poplatníků, dříve označovaný jako Den daňové svobody, tak připadá na 6. června, což je nejčasnější datum od roku 2020. Informoval o tom Institut liberálních studií, který pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občanů, vypočítává od roku 2000.
Čím dál dražších klasických cigaret se na legálním trhu prodává stále méně. Češi však kouřit nepřestávají, roste zájem o levné padělky i o nákupy v Polsku. Přecházejí ovšem také na takzvaný zahřívaný tabák, případně e-cigarety. A to výrobcům pomáhá díky nižšímu zdanění a větší marži udržovat miliardové zisky. Nasvědčují tomu i právě zveřejněné loňské výsledky lídra trhu, společnosti Philip Morris.
V daňovém přiznání se lidé dopouštějí chyb, po nichž správce daně musí vznést dotaz nebo požádá o doplnění. Komunikace s berním úřadem může být pro mnohé stresující. Ten v krajním případě rovnou pošle kontrolu. Týdeník Ekonom přinesl přehled bodů, kde se chyby objevují nejčastěji. Vyvarovat se jich znamená snížit riziko sankcí.
Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Návrh rozpočtu počítal původně se schodkem 252 miliard, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o 30 miliard kvůli dopadům povodní. Výsledné saldo znamená nejlepší hospodaření státu od pandemie covidu, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka. Státní dluh vzrostl na 3,4 bilionu.
Evropa má oficiálně první nekuřáckou zemi. Švédské úřady v druhé polovině listopadu oznámily, že podíl dospělých v tamní populaci, kteří holdují klasickým cigaretám, doutníkům či tabáku, poprvé klesl pod pět procent. Právě tuto hranici Evropská unie označuje jako zlomovou, kdy se dá hovořit o nekuřácké společnosti.
Průměrná mzda v Česku by se už přespříští rok mohla dostat nad padesát tisíc korun a do tří let by mohla přesáhnout 54 tisíc. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek. Vyplývá to z aktuální makroekonomické predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
