Já bych nikdy nebyla statečná jako moje maminka, byla neskutečně silná osobnost, proti takové nemůžete mít žádné výhrady, byla jsem stále hlídaná, stejně jako celá naše rodina, lidé se mě i trochu báli, vzpomíná dcera Milady Horákové Jana Kánská. Dodává, že celá ideologie komunismu je pro normální lidi nesplnitelná, každý podle ní chce mít něco svého a něco vlastnit.
Snímek Milada by se měl snažit překonat mýtus o známé postavě českých dějin, což ale nečiní, tvrdí filmový kritik Kamil Fila. Podle něho navíc ten, kdo dobře nezná příběh Milady Horákové, se nebude v ději orientovat. Film působí jako studentské cvičení, dodává Fila.
Proč má každý jít na film o Miladě Horákové, i když jsou v něm nepřesnosti a kritika ho možná nepochválí.
Režisér David Mrnka pracoval na příběhu o Miladě Horákové deset let. Bylo by skvělé, kdyby na konci dlouhého čekání stál vynikající film. Milada je ale nejvíc ze všeho jen hezký koncept a silné gesto. Snímek se totiž potýká s neschopností komunikovat s publikem. Co chce sdělit? Pokusit se zrekonstruovat, zda Horáková byla, nebo nebyla špionka? Popsat, jak se cítila? Seznámit diváky s historickou epochou? Nic z toho se nedaří.
Pro mě je Milada Horáková symbol toho, jak by měl člověk žít, byla ochotná bojovat a zemřít za to, čemu věřila, můžeme na ni být hrdí a inspirovat se jí. Neumíme ještě mluvit o tom, co se tu za komunismu těch 40 let dělo, možná proto ještě podobný film nevznikl, říká David Mrnka, režisér a scenárista filmu Milada. Spolupracoval na něm i s jedinou dcerou manželů Horákových Janou Kánskou, která přiletěla z USA na natáčení. Dodává, že se ve filmu snaží neodchylovat od pravdy, pracoval na něm deset let a zahrála si v něm i Miladina pravnoučata.
Režisér David Mrnka připravoval snímek o Miladě Horákové skoro deset let. Scénář měl původně 52 verzí a Mrnka musel několikrát měnit kvůli různým okolnostem svůj záměr. "Hrozně jsem chtěl ukázat Miladina mladá léta z dob jejích studií, kdy potkala Bohuslava Horáka, jenže jsem narazil na problém s castingem. Šlo o moc velký věkový odstup, abychom mohli nalíčit tu samou herečku, ale zase ne dost velký, aby mladá Milada mohla vypadat výrazně jinak," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Izraelská herečka Ayelet Zurerová má díky svému působení v Americe na kontě blockbustery jako Muž z oceli nebo Andělé a démoni. Nyní ztvárnila Miladu Horákovou v chystaném filmu Davida Mrnky. "Samozřejmě že jako herečka musím sledovat scénář a režijní pokyny, ale udělala jsem vše, co bylo v mých silách, aby Milada nebyla jednorozměrná modla, ale aby byly vidět její pochyby a váhání," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Společnost Netflix, která přes internet nabízí filmy a seriály, vznikla přesně před dvaceti lety - 20. srpna 1997. Nyní má ve více než 190 zemích okolo 104 milionů předplatitelů. Ještě v roce 2012 byla nabídka Netflixu dostupná pouze v angličtině, španělštině a portugalštině, nyní už nabízí programy ve dvaceti jazycích. Od loňského roku je k dispozici i v České republice. Od příštího roku bude mít na Netflixu svou konverzační show moderátorská legenda David Letterman, který v roce 2015 opustil televizi CBS. Pro Netflx v současné době píše nový seriál i autor Simpsonových Matt Groening.
Autoři snímku Milada o životě doktorky Milady Horákové zveřejnili novou ukázku. Prostřih scénami provází hlas Horákové, která z cely píše dopis své dceři Janě. "Vedle podivuhodné lásky tvého táty jsi ty byla největším darem, kterého se mi dostalo od osudu. Já jsem svůj úkol chápala tak, že prospívám tobě, když se starám, aby se všem dětem žilo dobře," vzkazuje. Film režiséra Davida Mrnky se zabývá životem této morálně silné ženy v letech 1937 až 1950, kdy byla za své názory popravena. Cílem filmu, který jde do kin 2. listopadu, je přiblížit osobnost Milady Horákové, již ve filmu hraje izraelská herečka Ayelet Zurerová, širokému publiku u nás i v zahraničí.
Vlajka vztyčená legionáři na palubě parníku plujícího kolem světa, krajanská legionářská náborová cedule z USA či archiválie tak vzácné, že mohou zůstat na světle jen měsíc a pak musí zpět do depozitářů. Po loňské sérii výstav k 700. výročí narození Karla IV. čeká Hrad další velká výstava, tentokrát ke stoletému jubileu Československa. Historici se netají tím, že na příští rok připravují unikátní dílo.
Film režiséra Davida Mrnky Milada bude mít premiéru 31. října. Snímek o političce a oběti vykonstruovaného procesu Miladě Horákové vznikal devět let. Hlavní roli ztvárnila izraelsko-americká herečka Ayelet Zurerová. Ve filmu se objeví i čeští herci, například Aňa Geislerová v roli prokurátorky Ludmily Brožové. Na financování koprodukčního projektu se podílí globální videotéka Netflix, která zakoupila práva na streamování po celém světě a snímek zařadí do své nabídky.
Tvůrci životopisného filmu Milada zveřejnili první ukázku. V krátkém teaseru je vidět Milada Horáková v podání izraelské herečky Ayelet Zurerové, která sedí ve vězení a píše dopis. Režisér David Mrnka snímek připravoval deset let a spolupracoval nejen s historiky, ale i s jedinou dcerou Horákových Janou Kánskou, která autorům poskytla dosud nezveřejněné materiály. Na plátně se objeví také Aňa Geislerová, Vica Kerekes, Ivana Chýlková, Vladimír Javorský nebo Alena Mihulová. Premiéra je naplánována na 2. listopadu.
Případ exhejtmana trvá pět let, justice pomalá. Soudy jsou každý pes jiná ves. Důvěru veřejnosti nebudí. Kdyby však Rath vyklouzl, bylo by hůř.
Komunisté nejsou žádná levice, nýbrž post-totalitní partaj třesoucí se na moc jak hafan na kost.
Rusové chtěli z pilotky Savčenkové udělat exemplární případ "zlé Ukrajiny". Nevyšlo jim to. Jako to nevyšlo s MH17 a Litviněnkem.
Vražda Milady Horákové 27. června 1950 je symbolem brutálních represí komunistické nadvlády. Kolem nového památníku justičního zločinu teď budou chodit čeští zákonodárci do práce. Podívejte se také do rodinné slévárny v Podkrkonoší, kde památník vznikal.
Semelová loni v únoru jako host v pořadu ČT24 Hyde Park zpochybnila, že přiznání Horákové ve vykonstruovaném politickém procesu byla vynucená.
Milada Horáková byla jedinou ženou z popravených politických vězňů, od její smrti v sobotu uplynulo 65 let. Spolu s ní bylo ve vykonstruovaném procesu souzeno dalších 12 lidí.
Politička byla oběšena po vykonstruovaném procesu. Lidé si na Vyšehradě připomenuli její statečnost.
Každý rok si 27. června připomíná Česká republika Památku obětí komunistického režimu. Člověk v tísni začíná už popáté bojovat proti ztrátě paměti.
