Muslimky se v Česku bojí v hidžábu vyjít na ulici, zapalují jim ho na hlavě, říká dobrovolnice Eva Zahradníčková, přítelkyně pobodaného muslima. Útok na ně se prý zřejmě neobjasní. Na vlny negace a vyhrožování je Zahradníčková zvyklá, na ulici jí do očí ale nikdo nevyhrožoval. Zároveň ale tvrdí, že chápe strach z islámu, muslimská komunita by se podle ní měla otevřít.
Francouzské úřady se už druhým dnem pokoušejí postoupit v demolici části uprchlického tábora "Džungle" u Calais. Migranti na demoliční čety házeli kamení a zapalovali některé ze svých příbytků, aby tak zpomalili jejich postup. Policie odpověděla slzným plynem. Neutěšená situace panuje také na řecko-makedonské hranici. V Idomeni se tísní na 900 lidí, mnozí protestují a požadují otevření hranic.
Řecku hrozí, že do konce března nebude mít na splátky dluhů, varuje Mezinárodní měnový fond. Aby země získala další část půjčky ze záchranného balíčku, na kterém se dohodla v srpnu s věřiteli, musí tamní vláda mimo jiné schválit i nezbytnou penzijní reformu. Mezinárodní měnový fond zároveň upozorňuje na "naději" pro zadluženou řeckou ekonomiku. "Díky" současné migrační krizi mají Řekové šanci, že se jim povede s evropskými věřiteli vyjednat výhodnější podmínky, pokud jde o dluhy.
"Válka je, bohužel, zřejmě normálním jevem a my jí můžeme předejít jen tím, že s ní budeme počítat," varuje v rozhovoru s Aktuálně.cz expert na válečné konflikty Otakar Foltýn. Ostatně již staří Římané podle něj říkali: Doufáš-li v mír, připravuj se na válku. "Takže pokud válku chápete v kontextu užívaní agresivní kombinace působení politických, obchodních či propagandistických metod, tak Česká republika ve válce už je."
Francouzská policie nasadila v táboře "Džungle" u Calais slzný plyn a vodní děla. Zasáhla jimi proti migrantům, kteří odmítají opustit jižní část tábora. Ta má být zdemolována a obyvatelé se mají přesunout jinam. Vášně krotila i makedonská policie na hraničním přechodu Idomeni. Uprchlíci tam podomácku vyrobeným beranidlem prorazili plot.
Trajekt přivezl v sobotu do athénského přístavu více než tisícovku migrantů, počet lidí přespávajících nouzově v areálu přístavu vzrostl na 3000. V Řecku se momentálně nachází přes 25 tisíc uprchlíků, většina z nich míří k severní hranici s Makedonií.
Řeckem proudí na 25 000 migrantů. Míří k jeho severním hranicím a chtějí se dostat dál do Evropy.
Exprezident Václav Klaus pokračuje ve svých cestách po Česku, na kterých propaguje nejnovější knihu Stěhování národů s.r.o. a zároveň mluví o migrační krizi. Při návštěvě Jihomoravského kraje našel velkého spojence v sociálnědemokratickém hejtmanovi Michalu Haškovi. Ten mu - Klausovými slovy - mluvil z duše. Odpoledne Klaus přednášel o uprchlících zaměstnancům přepravní firmy, v podvečer besedoval v knihkupectví.
Pětice zemí ležících na takzvané balkánské trase hodlá nyní pouštět přes hranice v průměru 580 uprchlíků denně. Naplňuje tak dohodu o přísnější hraniční kontrole, kterou před necelým týdnem uzavřeli šéfové policií Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Srbska a Makedonie. Řecký premiér Alexis Tsipras dnes prohlásil, že uprchlíci čelí "evropské nervové krizi".
Kvůli zpřísnění hraničních kontrol v zemích na takzvané balkánské trase uvízlo v Řecku už kolem 20 000 běženců. Místní úřady je přitom nedokážou udržet pod kontrolou, a migranti se tak opakovaně pokoušejí o překročení hranice s Makedonií. Řešením migrační krize se dnes v Bruselu zabývali ministři vnitra zemí EU i Severoatlantická aliance. V Německu, které přijalo nejvíce migrantů ze všech evropských zemí, dnes Spolkový sněm schválil zpřísnění azylových zákonů. Německá vláda podle tisku očekává, že do roku 2020 přijde do země celkem 3,6 milionu migrantů. Jejich počet chce Berlín omezit pomocí dohody s Tureckem, jejíž první výsledky chce vidět do březnového summitu EU.
Policejní prezident Tomáš Tuhý přiznává, že v souvislosti s migrační krizí se k policii hlásí více vlastenecky smýšlejících uchazečů. O radikalizaci policejního sboru se ale nebojí: "Součástí náboru jsou i psychologické testy, které odhalí, zda někdo nemá xenofobní smýšlení. Takže jsme schopní takové lidi identifikovat," vysvětluje. Zvyšující se zájem o policii ho naopak těší.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky spustil kampaň s názvem "Sami jsme byli uprchlíci". Hlavní součástí kampaně je minutový televizní spot, který rekonstruuje útěk Josefa Hlavatého. Ten v osmdesátých letech přeletěl hranice do Rakouska na vlastnoručně postaveném rogalu se tříletým synem na zádech. V režii Martina Krejčího se v hlavních rolích objeví Adam Kraus a Jana Krausová. Kampaň se objeví také v rádiu a zahrnuje i tištěné inzeráty.
Do Evropy od začátku roku připlulo přes 100 000 uprchlíků, drtivá většina z nich na trase z Turecka do Řecka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci. Makedonie zavřela hranice pro většinu běženců. Ty, kteří pobývali na hraničním přechodu Idomeni, odvezla řecká policie do vnitrozemí.
Přehlídka dokumentů Jeden svět se v Praze koná od 7. do 16. března. Poté se přesune do dalších 32 měst v Česku a do Bruselu. Představí 123 filmů z 62 zemí.
Britský sochař Jason deCaires Taylor vytvořil sousoší člunu s migranty a vystavil ho čtrnáct metrů pod hladinou na dně Atlantiku u kanárského ostrova Lanzarote. Dílo, které váží přibližně deset tun, nazval Člun z Lampedusy. Ztroskotání lodě u italského ostrova Lampedusa v roce 2013 bylo jedno z nejtragičtějších, při kterém umírali migranti. Tenkrát zemřelo 366 afrických běženců, kteří utíkali za lepším životem v Evropě. Podle sochaře je jeho dílo o naději, ztrátě a opuštěnosti. Je to o boji o přežití, který se nyní děje, dodal Taylor, jehož Člun z Lampedusy je umístěn půl kilometru od pobřeží jižní části Lanzarote.
Makedonie od nedělního rána přestala na své území vpouštět afghánské uprchlíky přicházející z Řecka přes hlavní přechod mezi oběma zeměmi Idomeni-Gevgelija. Tvrdí to agentura AFP s odvoláním na řecký policejní zdroj. "Byli jsme ráno upozorněni, že makedonské úřady už nebudou pouštět Afghánce," citovala nejmenovaný zdroj. Makedonci tento krok zdůvodnili údajným obdobným rozhodnutím Srbska. Policistka, která AFP informovala, upřesnila, že policie během dopoledne pouštěla do země migranty pocházející ze Sýrie a Iráku, ale posílala zpět Afghánce. Podle řeckých policistů čekalo ráno v Idomeni na povolení vstupu do Makedonie kolem čtyř tisíc uprchlíků. Není ale známo, kolik je z Afghánistánu.
Francouzské úřady nařídily stovkám migrantů, aby opustili uprchlický tábor v přístavním městě Calais. Pokud neuposlechnou, budou nuceně vystěhováni. Nařízení se podle úřadů týká asi 1000 lidí z jižní části tábora přezdívaného Džungle, kde jsou také obchody, kavárny, mešity a kostely.
Po celodenním pátečním jednání v Bruselu se státy Evropské unie shodly na nových podmínkách pro Velkou Británii. Britský premiér David Cameron je s nimi spokojen a hodlá bojovat za to, aby jeho země v Unii zůstala. V sobotu dohodu představil členům svého kabinetu, v pondělí ji projedná parlament. Termín referenda už je znám - bude 23. června.
Smer-SD premiéra Roberta Fica s velkým náskokem vyhraje březnové volby na Slovensku, ale nedokáže sestavit jednobarevnou vládu. Podle průzkumu agentury AKO získá 35 procent hlasů, což by straně vyneslo v 150členné sněmovně 63 křesel. Na druhém místě je nacionalistická Slovenská národní strana (SNS) s 9,4 %. Případná koalice Směru-SD a SNS by podle průzkumu měla v parlamentu většinu. Až třetí je nová strana Síť neúspěšného prezidentského kandidáta Radoslava Procházky (8,1 %). Do sněmovny by se dostalo osm stran. Blízko k pětiprocentní hranici je krajně pravicová strana Kotleba - Lidová strana naše Slovensko s podporou 4,2 procenta.
Dohoda o reformě vztahů Británie se zbytkem Evropské unie je na světě. Na twitteru to dnes večer oznámil český premiér Bohuslav Sobotka. Je to podle něj kompromis, který pomůže udržet Londýn v unii. Předseda Evropské rady Donald Tusk vzápětí na twitteru uvedl, že návrh dohody má jednomyslnou podporu. Britský premiér David Cameron považuje úpravy vztahů své země s EU za dostatečný důvod, aby před referendem prosazoval setrvání Británie v unii.
