Osmiletý britský chlapec se zapsal do dějin medicíny jako nejmladší člověk v historii, který si nechal implantovat bionickou ruku. Ta mu umožnila poprvé v životě pohnout prsty na pravé horní končetině a plácnout si s kamarády. Freddie Cook se totiž narodil s nevyvinutou paží.
"Aktip skončil, ale zřejmě se jen přejmenují a půjdou jinam," říkají režisérka Šárka Maixnerová a herečka Ivana Lokajová ke svému dokumentu Obchod se zdravím, který zmapoval tamější skandální léčebné praktiky. Vystudovaní lékaři či psychologové tehdy v pražském zařízení nabízeli pacientům za značné sumy léčení rakoviny a jiných chorob bizarními metodami. Film vyvolal velký ohlas, centrum Aktip přišlo o klienty a zhruba před měsícem ukončilo provoz. "Pro mě to happy end nemá, protože takoví 'léčitelé' a 'terapeuti' jsou a budou," říká jedna z autorek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Tým brněnských vědců vyvíjí přístroj na měření stresu. "Je to unikátní koncept, nikdo touhle cestou nejde, přístroj už máme, teď budeme podávat patentovou přihlášku," říká Julie Dobrovolná z Masarykovy univerzity. Vědci budou moci například u vojáků odhadnout, jak dlouho vydrží zátěž v konkrétní situaci, v medicíně by zase jejich zjištění mohla pomoci pacientům na ARO. Až 15 % lidí je odolných vůči stresu a naopak jim dělá dobře, asi 40 % lidí stres nevadí a zbytku vadí natolik, že z toho budou nemocní, líčí Dobrovolná.
Když budete chtít jít k lékaři, zavoláte známému, jestli nemá známého, který je expert na vaše onemocnění, náš systém by vám měl doporučit to nejlepší pro vás. Abyste nemuseli hodiny prokrastinovat v čekárnách nesprávných doktorů. Pacient dnes nemá v systému zdravotnictví žádné slovo, chceme spojit lékaře a pacienta, hodně věcí jde vyřešit online. Chceme pomocí technologie takový nástroj, aby si pacienti stavěli zdraví jak chtějí, cílem není mít nejlepší komerční projekt, ale podílet se na zajímavé společenské změně, říká Tomáš Šebek, zakladatel portálu ulékaře.cz. Dodává, že to, jestli lékař musí pacienta před určením diagnózy vidět, je na zodpovědnosti lékaře.
Bezdrátové nabíjení umělého srdce, které bylo v prosinci v Kazachstánu historicky poprvé vyzkoušeno na člověku, nese i českou stopu. Dva tuzemští investoři jsou největšími podílníky financujícími mladou izraelskou firmu, která technologii vyvinula. Leviticus Cardio, sídlící v městě Petach Tikva u Tel Avivu, vyvíjí už 10 let technologii pro bezdrátové nabíjení umělé srdeční pumpy. Ta se implantuje pacientům, kteří jsou na čekací listině na srdce od lidského dárce a jejichž vlastní srdce je už natolik slabé, že by pacient nepřežil. Podívejte se, jak se žije muži s bezdrátovou srdeční elektropumpou.
Překvapila mě její funkčnost, snažím se, abych ji nepoškodil, je to velká změna, pomáhá mi při vaření, říká Jonáš Kešnar, který získal bionickou ruku za 750 tisíc korun díky sbírce Konta bariéry. Bionická ruka snímá motorické signály z mozku, měří jejich intenzitu podle toho, jaký pohyb chceme, aby udělala, dodává protetik Jan Maleš, který Jonášovi ruku sestrojil a pomáhá mu se s ní sžít. Podle něj by pojišťovny měly bionické protézy platit i jednostranným amputářům, a to především dětem, aby psychomotorický vývoj probíhal tak, jak má.
Mise změnila můj pohled na medicínu. Děti, které bychom v Evropě snadno zachránili, tam umírají, je to beznaděj, ale museli jsme hrát podle pravidel, která jsou v zemi nastavená. Přinést tam západní medicínu nejde hned, říká Karel Urbášek z Kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice v Brně, který se účastnil humanitární mise v Etiopii. Na misi by měl jet každý lékař, rozšíří to obzory a člověk si uvědomí, co v Evropě máme, dodává.
Je to neustálý boj, bylo těžké zařadit se do společnosti. Potřetí bojuji s leukémií, podstoupila jsem čtyři náročné operace srdce, celé to je extrémně finančně a psychicky náročné, říká Ivana Danišová, která se narodila se vzácným a nevyléčitelným Goldenharovým syndromem, kvůli kterému se jí dostatečně nevyvinula pravá strana obličeje. Teď shání dva miliony korun na poslední operaci. Peníze potřebuji do tří měsíců. Rodičům tvrdili, že se nedožiju jednoho roku, lékaři v dětství to neřešili, měli představu, že bych tu už neměla existovat, dodává.
Centrum tradiční čínské medicíny (TCM) ve Fakultní nemocnici Hradec Králové k 28. únoru končí. Funguje od září 2015. Mluvčí nemocnice Jakub Sochor v pondělí řekl, že současná legislativa neumožňuje další působení čínského specialisty v hradeckém zdravotnickém zařízení.
V příruční brašně nosí Tomáš Micka (22) umělou srdeční pumpu, která čerpá krev krevními oběhy místo nemocného srdce. Na transplantaci čeká už čtyři roky. "Zkoušel jsem s tím i běhat. Dal jsem si zařízení do běžeckého batůžku a v pohodě absolvoval čtyři kilometry kolem Konopiště," vypráví mladík, který až do 18 let žil velmi aktivní život.
Dnes se se svým nádorem potká každý třetí člověk, za 20 let to bude už každý druhý, říká Karel Smetana z nově vzniklého Centra nádorové ekologie, ve kterém spojili síly experti napříč obory. Chceme otevřít dveře léčbě šité na míru pacienta, jsme na stopě velmi zajímavých molekul, nádor je jako ekosystém, má své predátory i základní organismy, vysvětluje. Nádorové buňky čekají na impuls, může to být prochladnutí i stres, spát v tkáních ale mohou celý život, dodává Smetana.
Základem imunologie je vnitřní lékařství, velkou roli hraje intuice lékaře a jeho empatie. V medicíně se stále neuvažuje v souvislostech. Je nutné pracovat i s psychologií a spirituální stránkou pacienta. Dobré je znát i rodinu pacienta, nemoci se opakují, rodina má podobné problémy, říká Jaroslav Svoboda, přední český imunolog a internista, který spoluzakládal obor imunologie v Československu, je označován také jako český doktor House. Podle něj oči, jazyk a nehty ukáží mnoho o lidském zdraví. Pojišťovny tlačí především specialisty do velmi úzkého přístupu k pacientovi, žádná pojišťovna vám deset hodin práce, které já někdy s pacientem strávím, neproplatí, dodává.
Studium medicíny v Česku pořád vypadá jako z Básníků, jen se na to nabalují další starosti. Studium by mělo být stresující záležitostí, tlak na výsledky k tomu patří. Syndrom vyhoření vypadá tak, že se student sesype, bude tvrdit, že nemá na to patřit mezi elitu, říká Karolína Tkáčová, psychiatrička a autorka projektu Nevyhořím, který se snaží předcházet syndromu vyhoření u studentů medicíny a mladých lékařů. Sama jsem měla k syndromu vyhoření blízko, pak jsem se na sebe naučila být hodná, dodává.
Autory vítězného návrhu jsou studenti kybernetiky z Českého vysokého učení technického.
Marie Svatošová je známá jako zakladatelka českých hospiců a šiřitelka myšlenky, že lidé by měli umírat doma. Je také autorkou bestsellerů nejen o umírání, ale i o víře a naději. Knižní rozhovor Aleše Palána "Neboj se vrátit domů" ji představuje také jako osobnost, která dokáže o smrti mluvit s nadhledem i vtipem a hlavně ji dokáže vyložit z takového pohledu, že se jí člověk přestane tolik bát.
Igor Stančík se často převléká do lékařského pláště a účastní se složitých operací. Není u nich ovšem jako operatér, ale jako fotograf. Jeho reportáže perfektně zachycují atmosféru na sále. Snímky jsou navíc velmi výtvarné a v lidech, kteří nemusejí vidět krev, nevzbuzují negativní pocity. V rozhovoru prozrazuje, jaké to je, být s fotoaparátem na sále a pozorovat tlukoucí srdce pod titanovou hrudní kostí.
Studie porovnávala data o léčbě a přežití u celkem 1,9 milionu onkologických pacientů v rámci americké databáze National Cancer Database.
Současná věda se dívá na alchymii skrz prsty. Jenže byli to právě oni, kdo objevil celou řadu látek, vynalezli základní chemické postupy a vyrobili první chemické přístroje či nádobí. Zasloužili se také o medicínu, fyziku, přírodovědu či metalurgii. Vydejte se po stopách tajemných alchymistů, tak jak je zachytila aktuální výstava Přírodovědecké fakulty UK "Cesta spravedlivá od alchymie k chemii".
Šokovalo mě, na co jsou lidé schopni naletět. Terapeuty a poradce nikdo neřeší, nenese za ně odpovědnost. V případě Aktipu má jednat policie. ČLK zahájila řízení s Jarmilou Klímovou, můžeme ji vyloučit z komory, to jí ale nezabrání dál provozovat činnost, kterou nazývá poradenství, říká Milan Kubek, předseda České lékařské komory. Dodává, že léčitelství je jako prostituce, nelze ho zcela vymýtit, ale měla by se nastavit jasná pravidla, jak ho provozovat.
Cytomegalovirem je nakaženo 80 procent populace, virus mění psychiku i inteligenci člověka, ten, kdo se jím nakazí, postupně hloupne, říká vědec Jaroslav Flegr, který s týmem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumal vliv jednoho z běžných virů na inteligenci člověka. Vir navíc prý jinak ovlivňuje inteligenci mužů a jinak žen. Dodává, že léčit má smysl jen vybrané jedince, třeba osoby s poruchou imunity. V rámci celé populace má ale promoření virem velký vliv, a to i ekonomický.
