


Forejtovo odcházení: Kompro video média řeší s gustem i se skřípěním zubů. Zatím víme málo
Veřejným zájmem je vědět, komu zveřejnění videa slouží. Ale také vědět to, zda vysoký státní úředník konzumuje narkotika.



Veřejným zájmem je vědět, komu zveřejnění videa slouží. Ale také vědět to, zda vysoký státní úředník konzumuje narkotika.



Podle premiéra Bohuslava Sobotky je důležité, aby byl zákon o střetu zájmů, nazývaný také lex Babiš, schválen. Poslanci o něm budou rozhodovat příští týden, a to i přesto, že podle sněmovních legislativců obsahuje chybu. Média by tak nesměli vlastnit nejen ministři, ale ani poslanci a senátoři. Babiš to označil za podraz, neboť podle něj existovala dohoda, že zákon nejprve posoudí experti a až poté bude zařazen na program zasedání.



Průzkum ukázal, že více než polovina lidí v Evropské unii nevěří, že by média byla svobodná. Pouhých 53 procent dotázaných se domnívá, že jim média poskytují důvěryhodné informace. Nedůvěra ve sdělovací prostředky je nižší mezi lidmi s nižším vzděláním. Průzkum také ukázal, že tři čtvrtiny lidí, kteří diskutují na sociálních sítích, zažily kvůli svým názorům na internetu výhrůžky.



Kampaň Stop Funding Hate, která bojuje proti šíření nenávisti, slaví první úspěch. Dánská společnost Lego na svém twitterovém účtu oznámila ukončení inzertní spolupráce s britským listem Daily Mail. Aktivistům vadí, že deník šíří nenávist proti uprchlíkům a útočí na soudce britského Nejvyššího soudu.



Sněmovna ve zrychleném režimu schválila návrh KSČM na přeřazení novin a časopisů z patnáctiprocentní sazby DPH do desetiprocentní. Předloha putuje do Senátu, v účinnost má vstoupit k 1. lednu 2017. Vláda původně vydala k návrhu negativní stanovisko s tím, že není v souladu s vládními cíli v oblasti daní.



Naučit mladé kriticky vyhodnocovat informace a nepodléhat bludům, které se šíří internetem, si klade za cíl projekt studentů Masarykovy univerzity. Rozjíždějí web s názvem Zvolsi.info a doplní jej i o přednášky expertů na středních školách. Studenti politologie a mediálních studií říkají, že nechtějí nikoho přesvědčovat, co si má myslet, spíš naučit mladé vyznat se v množství zpráv, které denně nacházejí na internetu. Podle průzkumu agentury STEM totiž až 40 procent mladých lidí nepozná "dezinformační" zprávu.



Smrt bývalého ruského ministra a prezidentova poradce Michaila Lesina loni ve Spojených státech nastala kvůli akutní otravě alkoholem. Lesin několik dnů po sobě intenzivně popíjel a pak upadl na zem. Podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda to dnes oznámily americké úřady. Do nynějška se vedly spekulace nad tím, zda se nestal oběti trestného činu. Lesin byl na počátku tisíciletí považován za jednu z nejvlivnějších postav v ruských médií. V letech 1999 až 2004 působil jako ministr tisku, dalších pět let byl poradcem prezidenta Vladimira Putina. Do loňského ledna působil jako generální ředitel holdingu Gazprom media.



"Mohla bych sedět doma, péct sušenky a pít čaj, ale já jsem se rozhodla vykonávat svou profesi." Tato kousavá slova z roku 1992 patří Hillary Clintonové. Tehdy se o křeslo v Bílém domě ucházel její manžel. Letos je v obdobné roli ona sama. Proti ní stojí republikánský kandidát Donald Trump a ještě nikdy se o post prezidenta neucházeli dva tak neoblíbení politici. Negativní obraz Hillary Clintonové se začal rodit už v 70. letech.



Michal Hašek po lánské schůzce doplatil na to, že na rozdíl od Zemana nepochopil fungování „post-pravdivé“ společnosti. Hrál podle starých pravidel, přiznal lež.



Službu Piano, která na Slovensku zahájila provoz v roce 2011, tamní média postupně opouštěla. Projekt představoval pouze malou část jejich příjmů a prý tlumil návštěvnost webů.



V pátek odešli z práce, v neděli už žádnou neměli. Maďarský levicový deník Népszabadság, velmi kritický vůči vládě premiéra Viktora Orbána, ze dne na den skončil. "Byla to rána pod pás," řekl Aktuálně.cz editor listu András Dési. Pravicová vláda média omezuje systematicky, ovšem nářky novinářů nad diskriminací zní Maďarskem mnohem déle. Za vlády socialistů si na ni stěžovala pravicová média, byť nedosahovala takových rozměrů jako nyní.



V letošním ročníku je oproti loňskému roku o desetinu reklam méně. Podle organizátorů to může znamenat zlepšení situace v reklamě. Do nominací se dostala převážně tvorba menších firem, nechybí ovšem ani politické strany či vysoké školy.



Zastávám názor, že v médiích Andreje Babiše panuje autocenzura. Není tu prostor pro svobodné pluralitní šíření myšlenek, říká poslanec Martin Plíšek /TOP 09/. Zákonodárce Martin Komárek /ANO/ tvrdí, že politik by se měl rozhodnout sám, že pro něj vlastnění médií není morální a neměli by mu je brát závistiví poslanci, kteří se ho bojí. Je to prý nemorální a v rozporu se základními lidskými právy. Plíšek oponuje, že zákon je namířen proti jakémukoliv budoucímu vlastníkovi médií, ne jen Andreji Babišovi.



Pražská primátorka a bývalá šéfka Transparency International Adriana Krnáčová (ANO) přivítala středeční schválení novely o střetu zájmů, které mimo jiné členům vlády znemožní vlastnit média. Ačkoli je zákon zaměřený proti jejímu stranickému šéfovi, Krnáčová jej považuje za pozitivní. Pokud by však seděla ve sněmovně, hlasovala by podle rozhodnutí poslaneckého klubu ANO, a tedy proti zákonu.



Podle britského týdeníku The Economist roste v zemích střední a východní Evropy vliv podnikatelů, kteří vlastní média, na politiku. Upozorňuje například na kauzu TV Prima, jejíž vedení nabádalo redaktory, aby o migraci informovali pouze v negativním světle. Týdeník si všímá také toho, že majitel TV Prima Ivan Zach má velmi blízko k prezidentu Miloši Zemanovi, kterého označuje za levičáka a populistu. Upozorňuje také na to, že lidé ve střední a východní Evropě jsou sami o sobě protiuprchlicky zaměření a média tak pouze přilévají olej do ohně.



Sněmovna schválila lex Babiš, tedy zákon o střetu v zájmů, který má členům vlády mimo jiné zakázat vlastnit média. Podle politologa a ústavního právníka Jana Kysely je logické, že se parlament tímto zákonem zabývá právě nyní – před příchodem Andreje Babiše do politiky a do vlády prostě nikoho nenapadlo, jaké riziko by mohla být kumulace ekonomické, mediální a politické moci.



Poslanci schválili takzvaný "lex Babiš", který zakazuje členům vlády vlastnit média. Firmy, v nichž mají ministři alespoň 25 procent, se nebudou smět ucházet o dotace, investiční pobídky a veřejné zakázky. Ministr financí Andrej Babiš, kvůli němuž zákon o střetu zájmů vznikl, si ale bude moci ponechat Agrofert. Omezení vlastnictví firem pro členy vlády totiž sněmovna odmítla.



Soud EU rozhodl, že firma GS Media porušila autorská práva, když zveřejnila odkaz, aniž by měla povolení od vydavatele Playboye. V reakci na to Evropská komise plánuje navrhnout přísnější pravidla pro zveřejňování obsahu chráněného autorskými právy.



Samozvaný Islámský stát má nového předního vůdce. Stal se jím bývalý velitel speciálních policejních jednotek v Tádžikistánu. Plukovník Gulmurod Chalimov podle ruských a íránských médií v roli "ministra války" nahradil Umara Šíšáního, který zemřel v červencových bojích o Mosul.



Senátor KDU-ČSL a starosta Vsetína Jiří Čunek bude patřit k nejsledovanějším kandidátům v letošních krajských volbách. Bývalý šéf lidovců a první místopředseda ve vládě Mirka Topolánka má z KDU-ČSL největší šanci získat post hejtmana. Čunek si udržuje zejména mezi voliči ve Zlínském kraji vysokou podporu, přestože čelil obviněním z korupce či musel vysvětlovat podivné vystěhování Romů ze zchátralého vsetínského paneláku. "Věřím, že letos můžeme v kraji vyhrát," tvrdí Čunek, který by se vzdal postu starosty, pokud by byl zvolený hejtmanem.