


Živě: Rakousko se chystá na běžence z Itálie, začíná s přípravou oplocení v Brennerském průsmyku
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.



Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.



Maďarský premiér Viktor Orbán v souvislosti s kauzou kolem Panama Papers nařídil rozsáhlou kontrolu maďarských občanů a firem. V dokumentech se zatím objevila jen dvě jména z maďarské politické scény. Jedním z nich je bývalý pokladník opoziční Maďarské socialistické strany (MSZP) a do roku 2014 poslanec László Boldvai. Druhý je bývalý poslanec Fideszu Zsolt Horváth.



Řecké ostrovy Lesbos a Chios v pondělí ráno opustily trajekty s prvními dvěma stovkami běženců. Převážně Afghánci a Pákistánci byli posláni do Turecka, naopak v Německu a Finsku přistály letouny s prvními šťastlivci z řad syrských uprchlíků. V praxi se tak začala naplňovat mnohými vzývaná dohoda EU s Tureckem. Zatímco Brusel si od dohody slibuje zmírnění migrační krize, podle UNHCR a lidskoprávních organizací porušuje mezinárodní právo.



Trestem 18 měsíců vězení a pětiletým vyhoštěním z ČR potrestal ve středu Okresní soud v Tachově dva muže z Maďarska obžalované z převaděčství. Trest si oba mají odpykat ve věznici s dozorem. V jejich kamionu našla policie loni v létě na dálnici D5 u Ostrova u Stříbra na Tachovsku 76 běženců, včetně několikaměsíčních kojenců. Oba cizinci tvrdili, že o lidech tísnících se v autě nevěděli a že netuší, kdy a jak se tam dostali.



Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.



V Bruselu odpoledne začal dvoudenní summit Evropské rady a Turecka k uprchlické krizi. Ve čtvrtek šéfové států a vlád řešili mj. hotspoty a urychlení relokace běženců z Řecka a také text návrhu dohody s Tureckem. Tu předloží v pátek tureckému premiérovi.



Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že v posledních týdnech klesl počet běženců přicházejících do Německa. Situace v Řecku se naopak zhoršuje. Rakousko nabídlo Makedonii další pomoc s ostrahou jižní hranice s Řeckem. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz nečeká tento týden na summitu Evropské unie rozhodující průlom.



V Bruselu končí dvoudenní summit Evropské unie s Tureckem. Premiéři a prezidenti členských zemí EU se shodli s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem na dohodě, která umožní vracet do Turecka běžence z Řecka.



Po uzavření takzvané balkánské trasy se přes 44 tisíc běženců ocitlo uvězněných v Řecku. Na řecko-makedonské hranici u města Idomeni se jich tísní téměř 15 tisíc. Rozhodli se ignorovat uzavření přechodu a přejít hranici vlastní cestou.



Ve stanovém městečku uprchlíků Idomeni u hranice Řecka s Makedonií se vyskytla žloutenka. Z tábora se stala vlivem dešťů bažina a lidé zde bojují o jídlo i dřevo. Řecko oznámilo, že přijme turecké pozorovatele, aby mohla být naplněna obnovená dohoda o navracení těch uprchlíků, kteří nemají právo na mezinárodní ochranu.



Čeští policisté, kteří odjeli do Maďarska pomáhat střežit hranice před uprchlickou vlnou, museli po svém návratu vracet část peněz. Na stravné původně dostali 35 eur na den, ale jelikož jim Maďaři vařili snídaně a večeře, policejní prezidium jim nechalo jen 14 eur na den. Někteří z desítek nasazených policistů přitom říkají, že o tom předem nevěděli. Místo 44 tisíc za šestitýdenní pobyt tak policisté na stravném dostali jen 17 tisíc.



V Idomeni na uzavřených řecko-makedonských hranicích se tísní na 12 tisíc běženců. Několik stovek z nich se rozhodlo obejít plot a přes řeku se dostat na území Makedonie a odtud pokračovat dál do západní Evropy. Makedonská policie je ale zadržela a během noci odvezla zpátky do Řecka.



Západní státy evidují desetitisíce uprchlíků ze Sýrie či Afghánistánu, kteří volí raději nelegální přežívání na ulici nebo v provizorním ubytování, které si sami najdou, než aby se vrátili do své vlasti. Jen ve Švédsku úřady ztratily přehled o pohybu více než 7000 lidí. Německá spolková vláda potvrdila, že nemá dohled nad asi 130 000 lidmi, kteří nedorazili na přidělené ubytovny. Velkou část z nich tvoří osamocené děti, které se navíc snadno stávají kořistí organizovaných gangů, jsou nuceny k tvrdé dětské práci nebo sexuálně zneužívány.



Do Řecka připlulo od začátku roku po moři z Turecka už více než 137 000 uprchlíků: polovinu tvořili Syřané, asi čtvrtinu Afghánci a zhruba 17 procent Iráčané; asi 60 procent z celkového počtu přitom byly ženy a děti. Vyplývá to z nejnovějších údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zmocněnec generálního tajemníka Rady Evropy (RE) pro migraci Tomášek Boček zároveň upozornil na neúnosnou situaci běženců ve dvou příhraničních táborech, v Makedonii a v Řecku.



Zavření balkánské trasy vyvolává v Evropě rozporuplné reakce. Řecko tvrdí, že jde o jednostranný akt některých států, Italové se bojí obnovení starých migračních tras - například té z Albánie, odkud k ním před válkou prchail lidé v 90. letech. Ministři vnitra členských států EU by měli v Bruselu řešit vznik společné pohraniční stráže.



Hrozby politiků se naplnily a uprchlíkům se s úderem úterní půlnoci zavřela takzvaná balkánská trasa. Od hranic s Makedonií jsou postupně odváženi uprchlíci, a to do záchytných center v Soluni či Aténách. Maďarsko v reakci na zavření trasy vyhlásilo krizový stav a na hranici posílá další vojáky a policisty.



Turecký premiér navrhl evropským lídrům plán, podle kterého by Turecko přijímalo zpět na své území všechny migranty a uprchlíky, kteří připlují na řecké ostrovy. Výměnou požaduje Ankara vyšší finanční pomoc, urychlení bezvízového styku s EU a oživení přístupových rozhovorů. Evropští lídři odmítli návrh narychlo schválit, pouze ho "vřele přivítali" a po dojednání konkrétních detailů o něm budou rozhodovat 17. března na dalším summitu v Bruselu.



Do Bruselu se sjely špičky členských zemí Evropské unie, aby na summitu s Tureckem řešily migrační krizi. Měl to být poklidný summit, bez výraznějších zádrhelů v jednání. Turecký premiér ovšem vznesl nové požadavky. Podle diplomatů nové turecké návrhy evropské politiky překvapily. Mnozí z nich dali najevo, že nemají mandát přijmout podobné závazky.



Středisko pro žadatele o azyl ve městě Timraa na východě Švédska se stalo terčem útočníků, kteří vytloukli okna budovy. Rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil uvedl, že jeho země nechce být součástí systému kvót k přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie. Makedonské úřady budou na své území nově pouštět jen uprchlíky z těch měst, kde podle nich zuří válka.



Turecko je připraveno z Řecka přijímat zpátky uprchlíky, kteří nejsou ze Sýrie, přislíbil šéf turecké diplomacie. Na řecko-makedonské hranici čeká až 14 000 uprchlíků. Slovinský parlament zároveň v pátek večer schválil zákon, díky kterému potrvá vyřizování žádostí o azyl kratší dobu než dosud. Zatím o něj žádalo pouze 460 uprchlíků, Slovinci se však obávají, že toto číslo vzroste.