








Žijeme v době, kdy máme víc možností než kdykoli dřív – a přesto jsme často unavení, podráždění, vyčerpaní a někdy až prázdní. Psycholožka Lucie Šujanová z Meddi hub vysvětluje, proč je naše generace vystavená největšímu stresu a proč je důležité psychiku nepodceňovat.



Leží tisíce kilometrů od nejbližšího kontinentu a jen malá část lidí má možnost stanout u jeho slavných kamenných strážců – monumentálních soch moai. Teď se ale k ikonické archeologické lokalitě Velikonočního ostrova může přiblížit úplně každý. Tým vědců totiž vytvořil historicky první detailní 3D model hlavního lomu Rano Raraku, kde před více než osmi stoletími moai vznikaly.



Přístroj používaný při vyšetření magnetickou rezonancí si letos v červenci v New Yorku vyžádal život dalšího člověka. Během okamžiku přitáhl muže s kovovým řetězem na krku. Nejedná se přitom o ojedinělý případ. V roce 2001 na MRI v New Yorku zemřel šestiletý chlapec, když přístroj přitáhl kyslíkovou lahev. Oba příběhy dělí více než 20 let, přesto se jedná o totožný scénář s tragickým koncem.



Máte pocit, že se váš život dělí na jasně ohraničené etapy? Nová vědecká studie potvrzuje, že nejste daleko od pravdy. Mozek se nevyvíjí plynule, ale prochází pěti odlišnými fázemi oddělenými zásadními zlomy. Vědci z Cambridge analyzovali tisíce skenů a určili přesný věk, kdy je lidská mysl na absolutním vrcholu, i moment, kdy začíná prudký sešup. Zjistěte, ve které fázi se právě nacházíte vy.



Na první pohled připomínají jemné bílé chomáče, které se snad jen náhodou zachytily na staré větvi. Nadýchané, nečekaně pravidelné, jemné a křehké. „Takhle normální krystalky ledu přece nevypadají,“ řeknete si. A máte pravdu. Za tímto pozoruhodným úkazem stojí kouzlo přírody. Chladné počasí však nestačí – vzniká díky specifické houbě a jediný závan lidského dechu kouzlo okamžitě rozpustí.



Tradiční meteorologické modely už roky spoléhají na fyzikální výpočty běžící na superpočítačích – ty jsou přesné, ale pomalé a energeticky náročné. Google teď přichází s novou generací umělé inteligence, která může způsobit doslova revoluci v předpovídání počasí.






„Jeho smrt byla zbytečná,“ tvrdí rodina muže, který loni v listopadu zemřel v domově pro osoby s mentálním postižením. Jednačtyřicetiletý James Stewart měl týdny trpět bolestí břicha a nepolevující zácpou. Ta se mu podle pitvy stala osudnou. Lékaři totiž odhalili, že mužovo tlusté střevo zablokoval ztvrdlý obsah vážící přes devět kilogramů. Podle právníka rodiny bylo tragédie možné předejít.



„Vždy když jsem potkal takovou malou rozedranou, špinavou, hladovou a vychrtlou dětskou postavičku, zapsal jsem si její číslo a nechal přeložit k sobě…,“ vzpomínal Antonín Kalina na peklo koncentračního tábora Buchenwald. Hrdinství muže, který zachránil na 900 dětí, zůstalo dlouho neznámé. Uznání se mu dostalo až po smrti, v Česku, kde před 35 lety zemřel, o něm většina lidí ale stále neví.



V řadě škol po celých Spojených státech učitelé zakazují používání slangového výrazu "six seven", protože podle nich vyrušuje vyučování. Fenomén, který ovládl i české školy, vychází z písně "Doot Doot (6 7)" od rappera Skrilly, kde se čísla 6 a 7 opakují jako klíčový motiv. Hláška se odtrhla od původního kontextu a žije si svým životem. Učitelům po celém světě ale život značně znepříjemňuje.



Myslíte si, že sedíte v klidu u kávy? Omyl. Země se točí, obíhá Slunce a celá naše soustava uhání vesmírným prostorem. Až dosud si fyzici mysleli, že vědí, jak rychle. Jenže když se němečtí vědci podívali na vzdálené galaxie novým způsobem, čísla přestala sedět. Podle jejich dat se řítíme vesmírem třikrát rychleji. Pokud mají pravdu, znamená to jediné: v našem základním chápání vesmíru je trhlina.






Venku je tma už odpoledne a vy se cítíte bez energie, i když spíte dost? Možná za to nemůže jen sychravé počasí, ale načasování vaší večeře. Naše biologické hodiny v zimě tikají v těsném závěsu za sluncem. Odborníci upozorňují, že posun posledního jídla, byť jen o hodinu dříve, může v tomto období zásadně ovlivnit to, jak spalujete tuky, i to, jak ráno vstanete z postele.






Pražané mu přezdívali Jakešův prst nebo Bajkonur a mnozí ho nenáviděli ještě dřív, než stál. Před 40 lety, 24. listopadu 1985, se bagry poprvé zakously do země na žižkovském Mahlerově sadu. Aby mohla vyrůst futuristická dominanta metropole, musela ustoupit část starého židovského hřbitova. Jak se zrodil projekt, který měl být původně jen nudným betonovým komínem, a proč budí emoce i dnes?



Když česká blogerka Nicole Sestak poprvé oznámila, že bude s rodinou trávit část roku v Portugalsku, působilo to jako sen o nekonečném létě. Tři roky poté žije svou vysněnou realitu plnou organizace i odvahy jít mimo zaběhnuté koleje. A zatímco u oceánu s manželem našli klid a čas jen pro sebe, v Česku opustili vlastní byt a vstoupili do nové kapitoly - sdíleného bydlení s cizími rodinami.



Byla to jedna z mála jistot klimatologie: severní a jižní polokoule odrážely zpět do vesmíru téměř shodné množství slunečního světla. Tato křehká rovnováha se však nyní hroutí. Nová studie NASA ukazuje, že Země „tmavne“ a absorbuje více tepla. Největší změny se odehrávají na severu a na vině je paradoxně i to, co považujeme za úspěch – čistší vzduch nad Evropou a Asií.



Zdravá střeva jsou základem vašeho celkového zdraví – a stačí jen pár jednoduchých kroků, abyste se cítili jako znovuzrození. Doktor Saurabh Sethi, gastroenterolog z Kalifornie a absolvent Harvardu, tvrdí, že tajemství tkví ve třech malých, ale mocných semínkách. Právě ta dle jeho slov dokáží "vyčistit střeva jako kartáč".



Měla to být drzá a nepředvídatelná umělá inteligence, která se nebude bát "woke" cenzury. Místo toho se z chatbota Grok stal největší fanoušek svého stvořitele.