Poslanci neschválili možnost podstoupit umělé oplodnění bez podpisu partnera. Proti návrhu se postavil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík a ostře se proti němu vymezila i poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková. Mít dítě podle ní nepatří mezi základní lidská práva. "Ta paní se asi úplně zbláznila," reagovala pak na její výrok ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která dříve návrh podporovala.
Velký pátek je výtečným lékem proti relativizaci hodnot, relativizaci pravdy, kterou teď zažíváme, proti bublině, do níž jsme denně cpáni.
Soud Rady Evropy rozhodl, že ruská vláda musí vyplatit zhruba 400 lidí, kteří na Rusko podali žalobu v souvislosti s krvavým incidentem v Severní Osetii. V roce 2004 tam skupina teroristů obsadila školu a držela na 1200 rukojmích. Při zásahu bezpečnostních složek zemřelo 334 lidí včetně víc než 180 dětí. Podle některých pozůstalých byl policejní zásah proveden neprofesionálně. Štrasburský soud pro lidská práva dal pozůstalým za pravdu, že byla vážně porušena evropská konvence o ochraně lidských práv a základních svobod. Ruský stát podle soudu chyboval i tím, že teroristickému útoku nezabránil, přestože měl o hrozbě k dispozici informace.
Venezuelský parlament, který je ovládán demokratickou opozicí, se podle rozhodnutí Nejvyššího soudu dostane pod správu vládních úřadů. Soud je nakloněn socialistickému prezidentovi Nicolási Madurovi a dlouhodobě blokuje práci parlamentu. Opozice se už rok marně snaží o uspořádání referenda o Madurově odvolání, čemuž ale vláda s pomocí nejvyššího soudu brání.
Ruský opozičník Alexej Navalnyj odešel od moskevského soudu s pokutou 20 tisíc rublů (8700 korun) za organizování demonstrací. Podle agentury Reuters poslal soud Navalného také do vězení na 15 dní za neuposlechnutí policejního důstojníka. Navalnyj na místě oznámil, že se proti rozsudku odvolá. Demonstrace, které o víkendu uspořádala ruská opozice, se uskutečnily navzdory policejnímu zákazu.
Maďarský parlament schválil nová přísná pravidla pro uprchlíky, kteří překročí hranice země. Všichni musejí povinně do sběrných táborů. Tam budou čekat na vyřízení svých žádostí o azyl - bez možnosti volně se pohybovat po Maďarsku, jako je to dosud. Nový zákon sklízí kritiku od humanitárních organizací. Evropská unie zatím mlčí.
Hlavní soutěž Jednoho světa nabízí dvanáct filmů z celého světa. Od Polska po Kolumbii, od války po rodinné potíže. Za pozornost stojí obzvlášť Dobrý pošťák, Není úniku, Plastová Čína a Stroje. "Žádný z vybraných dokumentů nevyvádí diváky z jejich vlastní konformní zóny, ale dá se očekávat, že k tomu slouží jiné kategorie. Ta hlavní má být hlavně reprezentativní, což se projevuje jistě i upřednostněním filmů na vysoké technické úrovni, jež si v některých případech nezadají s fikční tvorbou," píše ve své recenzi Martin Svoboda.
Česko má pořád problém s diskriminací Romů nebo s korupcí. Vyplývá to z nové výroční zprávy amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve světě. Dokument hodnotí český politický systém jako "stabilizovanou demokracii", kde jsou ozbrojené a bezpečnostní složky pod účinnou kontrolou civilních úřadů. Volby v Česku jsou pak podle Američanů svobodné a spravedlivé. Washington ale Praze vytýká nedostatečné zapojení početné romské menšiny, a to i do politického života. Zlepšit by se prý měl taky stav přeplněných věznic, korupce nebo dlouhé zadržování migrantů a žadatelů o azyl v detenčních střediscích. Celosvětově dokument píše o obecném zhoršení úrovně lidských práv.
Norsko neporušuje lidská práva při věznění teroristy Anderse Breivika. Rozhodl tak odvolací soud. Tím zvrátil loňský verdikt, který uznal některé Breivikovy stížnosti. Ten si stěžuje na bolesti hlavy a izolaci. Podle něj ho chce Norsko dohnat k sebevraždě. Ve středu to však odvolací soud odmítl - podle něj Breivik není obětí mučení ani nelidského zacházení. Pravicový extremista Breivik 22. července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utöya.
Podle Amnesty International se v poslední době ve světě výrazně zhoršilo dodržování lidských práv. Organizace upozorňuje například na to, že mnozí politici šíří strach a rozněcují nenávist svou jedovatou rétorikou. Upozorňuje také na rostoucí případy napadení či protestů vůči lidem, kteří se snaží pomáhat uprchlíkům. V souvislosti s Českou republikou zmiňuje projevy nenávisti vůči uprchlíkům a cituje některé výroky Miloše Zemana. Naopak pochvalu si Česko vysloužilo za inkluzi ve vzdělávání.
Společnou obchodní politiku Evropská unie prohlubuje po několik desetiletí. Rychle se rozvíjí například obchod mezi EU a Čínou. Pokud USA ukončí jednání o volném obchodu s Bruselem, EU jej ještě zintenzivní.
Podle lidskoprávní organizace tuniské úřady v souvislosti s protiteroristickými zákony častěji mučí podezřelé, což symbolizuje jistý návrat k předrevolučním praktikám. Od revoluce v roce 2011 si útoky teroristů v Tunisku vyžádaly asi 179 lidských životů. V zemi od roku 2015, když útok radikálů z Islámského státu (IS) zabil 12 členů prezidentovy ochranky, platí výjimečný stav.
Gurbanguli Berdymuhamedov se usmívá a rozdává své knihy. Obyvatelé středoasijského Turkmenistánu mu za to děkují a klaní se. Na dárky od svého prezidenta nejsou příliš zvyklí. Devětapadesátiletý Berdymuhamedov vládne v této postsovětské zemi, ve které prakticky neexistuje opozice, už deset let. Tuto neděli ho čekají nové prezidentské volby. Osm vyzyvatelů Berdymuhamedova je ale - v dlouhé tradici této země - v hlasování jen do počtu.
Celý svět s napětím čeká na inauguraci 45. prezidenta USA Donalda Trumpa. Ceremonie probíhá ve Washingtonu venku před Kapitolem, tradiční program začíná ranní modlitbou. Slavnostní ceremonii, na kterou Trump získal v přepočtu 2,5 miliardy korun od soukromých dárců, bojkotují desítky amerických kongresmanů.
Volební úspěch Donalda Trumpa v USA a vítězné tažení populistů v Evropě představuje vážnou hrozbu pro ochranu základních lidských práv. Ve své výroční zprávě to dnes uvedla mezinárodní organizace pro ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Populističtí politici podle ní vyvolávají ve veřejnosti dojem, že je správné obětovat ochranu lidských práv výměnou za vlastní bezpečnost. Zároveň nahrávají politice autoritářských vůdců Ruska, Turecka a dalších zemí. Nejviditelnějším evropským příkladem úspěchu populismu je podle prý vítězství zastánců takzvaného Brexitu v Británii.
Norský soud v současnosti prošetřuje, zda nejsou ve vězení porušována lidská práva teroristy Anderse Breivika. Podle státního zástupce je ale Breivik ještě radikálnější, než byl dřív, a přísné podmínky jeho zadržování jsou nutné. Z posudku psychiatričky vyplývá, že by si Breivik přál být přeložen na oddělení s ostatními zadržovanými nacisty i za cenu, že by podmínky byly ještě přísnější. Jeho jedinou snahou je šířit nacistickou ideologii, spojit se se stejně smýšlejícími lidmi a založit nacistickou stranu.
ČSSD si musí vybrat, jestli bude na Hrad s tlačenkou v košíku chodit ona, nebo osvědčený rituál přenechá Andreji Babišovi. Situace se zdá jasná.
Barmská armáda pokračuje v útocích na muslimské etnikum Rohingyů, kteří žijí na severozápadě země. Podle OSN se tím dopouští zločinů proti lidskosti. Kritici barmského režimu mluví dokonce o hrozící genocidě. Události následují jen rok po prvních demokratických volbách v Barmě na jihovýchodě Asie. Po volbách rezignovala vojenská vláda v zemi. Vyhrála naopak dlouholetá bojovnice za demokracii a nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij. Osud muslimských Rohingyů jí ale příliš nezajímá.
Pronásledovaní čínští křesťané, kteří čekají na politický azyl v České republice, si stěžují, že o nich hanlivě informuje prorežimní tisk v Číně. Jeden z nejčtenějších čínských deníků, nacionalistický bulvár Global Times napojený na vládnoucí komunistickou stranu, je označil za „nelegální migranty, kteří se za křesťany jen vydávají“. Bývá přitom neobvyklé, že se média v totalitní zemi věnují případu, který obrazu země může škodit. Svědčí to o mimořádné citlivosti příchodu sedmdesátky čínských věřících do Česka. Pokud by jim úřady přiznaly azyl, oficiálně by tím konstatovaly, že se v Číně porušují lidská práva. To je s ohledem na politické sbližování obou zemí velmi choulostivé.
Vláda chce udělat změny v péči o ohrožené děti, zejména zakázat umisťování dětí do sedmi let do dětských domovů a zařadit péči o ohrožené děti pod jeden resort - nyní totiž spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí, zdravotnictví i školství, systém je tam značně neefektivní. Vláda chce přesouvat finance z velkých ústavů do služeb pro rodiny a náhradní rodinné péče. Na vypracování návrhů nových zákonů a jejich projednání a schválení je však potřeba čas minimálně do poloviny příštího roku, Sněmovna poté bude mít prázdniny a do podzimních voleb se tak nejspíš zákon schválit nestihne.
