


Vůdci krajně pravicových stran se sešli v Nice, dorazil i Tomio Okamura
Organizátoři označili dnešek za svátek národů a akci za příležitost si potvrdit závazek obrany identity národů a suverenity evropských států.



Organizátoři označili dnešek za svátek národů a akci za příležitost si potvrdit závazek obrany identity národů a suverenity evropských států.



Bartoš v závěrečné řeči parafrázoval projev Milady Horákové a hájil se právem na svobodu projevu.



Frauke Petryová oznámila, že odejde z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Strana, která se po nedělních volbách poprvé dostala do německého parlamentu, tak přijde o jednoho ze svých dvou předsedů. Tím, kdo v čele strany zůstane, je Jörg Meuthen. Uvnitř AfD se přou dvě názorová křídla. Petryová reprezentovala spíše konzervativce, postupně ale narostla síla pravicově radikálních členů. Alternativa pro Německo prosazuje tvrdší migrační politiku a mimo jiné zrušení Benešových dekretů.



Bývalý americký prezident Barack Obama kritizoval na svém účtu na sociální síti Twitter dění v Charlottesville ve státě Virginia. O víkendu tam došlo k ultrapravicové demonstraci, při které zemřela jedna žena. Obama do svého vzkazu umístil fotografii sebe a dětí, doplněnou citátem bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely. "Nikdo se nenarodil s tím, že nenávidí jiného člověka na základě barvy kůže, původu či náboženství," stálo v Obamově tweetu. Ten zlomil rekordy Twitteru - za tři dny si jej oblíbily tři miliony uživatelů a více než milion jej sdílelo.



Stoupenci krajní pravice v úterý pochodovali na počest Dne polských ozbrojených sil Varšavou. Skupinka aktivistů se snažila zabránit, aby se pochod dostal do historického centra města, policie je ale přiměla ukončit činnost a odvedla je do postranní ulice. Aktivisté drželi fotografie Američanky Heather Heyerové, která zemřela při sobotních nepokojích v Charlottesvillu.



Americký soud v pondělí odmítl stanovit kauci pro bělošského extremistu, který při víkendových nepokojích ve virginském Charlottesville najel do davu a zabil jednu ženu. Dvacetiletý James Alex Fields tak zůstane ve vazbě přinejmenším do té doby, než bude mít advokáta. Fields, který při svém nájezdu do odpůrců bělošských radikálů také zranil dvě desítky lidí, předběžné řízení sledoval prostřednictvím videopřenosu. Odpovídal pouze jednoslabičně, že rozumí tomu, co se projednává. Právně ho odmítl zastupovat místní veřejný obhájce pro obavy z podjatosti, protože mezi oběťmi Fieldsova řádění má příbuzné. Obhajoby by se měl nakonec ujmout místní advokát.



Šestnáctiletá skautka se při prvomájovém průvodu v Brně postavila čelem rozčilenému účastníkovi neonacistického průvodu. Okamžik zachytil fotograf Vladimír Čičmanec a snímek umístil na svém Facebooku. Za pár hodin nasbírala fotka tisíce lajků a příběh o hrdince dne převzala světová média včetně britského Guardianu i americké CNN.



Berlínský list Tagesspiegel informoval, že dostal e-mail, v němž se k útoku v Dortmundu hlásí extrémní pravice. Autor e-mailu se v textu odvolává na Adolfa Hitlera a napadá politiku multikulturalismu. Útok v Dortmundu byl podle něj "posledním varováním". Pisatel kromě jiného oznámil na 22. dubna další útok, při němž "poteče krev". "Oddíl Kolín je připraven," dodal. Hrozba je dle všeho adresovaná účastníkům protestu, který se má ten den konat v Kolíně nad Rýnem proti celoněmeckému sjezdu pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD). "Musíme všechno brát vážně, protože po dortmundských pachatelích nemáme žádné stopy," citoval Tagesspiegel zdroj z bezpečnostních kruhů.



Při středečních raziích v Berlíně zadržela německá policie dvě osoby podezřelé z vytvoření krajn pravicové teroristické organizace. Ze členství v ní obvinila celkem sedm lidí. Během razie policie zadržela dvaašedesátiletého muže ze Schwetzingenu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, který se vydával za keltského druida, a jednoho dalšího muže. Obvinění byli ve vzájemném kontaktu prostřednictvím sociálních sítí. Útoky na policisty, žadatele o azyl a židy údajně chystali od jara loňského roku, konkrétní plány ale podle dosavadních informací neměli.



Tam, kde dříve rezonoval ryzí antisemitismus, se dnes potkáváme s antiislamismem, a naopak deklaratorní podporou státu Izrael.



Policie vyšetřuje 15 možných případů, kdy jejich kolegové mohou patřit k zakázanému hnutí Reichsbürger neboli k "Říšským občanům". Další desítky policistů údajně projevily sympatie k jiným krajně pravicovým skupinám.



Na krajské úrovni se sice imigrace neřeší, ale to je irelevantní argument. Strany používají v kampani vše, co se jim hodí, píše politolog Jan Charvát.



Německé bezpečnostní složky v roce 2015 zaregistrovaly celkem 13 846 trestných činů s krajně pravicovou motivací. Podle předběžné zprávy oproti roku 2014 přibylo i případů, kdy pravicoví extremisté sahají k násilí. Z celkového počtu trestných činů s krajně pravicovou motivací bylo loni 921 násilných, o rok dříve jich přitom bylo pouze 496. Letos v lednu Spolkový kriminální úřad informoval, že v zemi v roce 2015 výrazně přibylo trestných činů namířených proti ubytovnám pro žadatele o azyl. Policie jich zaznamenala 924.



Radikální názory, například vůči běžencům, začínají zastávat i lidé, kteří až dosud nebyli nakloněni jednoduchým řešením, potvrzuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední odborník na extremismus Miroslav Mareš. "Lidé se cítí být ohroženi. Když se řada lidí cítí osobně znejistěna, bojí se o svou identitu a budoucnost," říká politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Řada Čechů se ostře vyjadřuje na sociálních sítích. Tomuto trendu napomáhá i právní nejistota. "Není úplně jasné, co je dovoleno, což svědčí podezřelým a případným extremistům," míní Mareš. Skupinu Ortel by z Českého slavíka nevyřazoval, jejich hudba přináší zprávu o stavu společnosti.



Francouzský prezident François Hollande ve středu vyzval všechny politické představitele, aby v přípravách nedělního druhého rozhodujícího kola regionálních voleb bránili republikánské hodnoty. Varoval, že protievropská krajně pravicová Národní fronta, která vyhrála první kolo, by v čele každého kraje brzdila místní rozvoj. Strana chce podle prezidenta návrat do doby před rokem 1905.



Prvním čtením prošla ve Spolkovém sněmu novela azylového zákona, která má zrychlit a zjednodušit azylové řízení v Německu. Mezi změnami je například zařazení všech balkánských států na seznam bezpečných zemí či možnost snížit v některých případech žadatelům finanční podporu. Při projednávání vyzval ministr vnitra Němce ke slušnému chování k nově příchozím, od běženců zároveň očekává respektování německých zákonů.



Slovenský aktivista pronášel kromě jiného antisemitské výroky.



Islamofobní spolky se sice podle vnitra od spojování s krajní pravicí distancují, ale jejich "radikální požadavky a návrhy i způsoby mobilizace sympatizantů se nelišily od projevů krajní pravice".



Na východě Německa přituhuje. Na pondělní demonstraci Pegidy dorazilo míň lidí, než se čekalo, radikálů je však mezi nimi dost. Vyhrožovali zaměstnancům kostela.



Demonstranti proti krajně pravicové Straně Švédů ve Stockholmu házeli po policistech rachejtle a lahve.