Zvolený americký prezident Donald Trump bude mít díky republikánské většině v Senátu a pravděpodobně i ve Sněmovně téměř neomezenou moc, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz americký historik Alexander Motyl. Pokud ze své pozice začne ustupovat Vladimiru Putinovi, může to podle něj mít velké dopady. "Je na čase, aby Evropa brala svou bezpečnost a obranu vážně. Trump to jasně ukázal a má pravdu," míní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystupuje v médiích hrdě a sebevědomě. Jeho vyjádření jsou vždy vůči ruskému agresorovi nekompromisní. Podle novinářky Deníku N Petry Procházkové jsou to ale spíš jen politické proklamace než reálný popis situace. "Zákulisní jednání se od toho, co říká na veřejnosti, pravděpodobně stále více liší," zamýšlí se v rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou.
Ruská invaze trvá už dva roky. Neustálé údery armády Vladimira Putina za sebou zanechaly zcela zdevastovaná ukrajinská města. Z míst, kde žily desítky tisíc lidí, zbyly jen trosky. Na okupovaném území Kreml prosazuje rusifikaci a zahlazuje stopy po válečné zkáze, kterou zachycují syrové fotky.
Podle páteční analýzy Institutu pro studium války jsou údajné plány Ruska, které ve článku odhalil bulvární deník Bild, v souladu s jeho snahou o prodloužení konfliktu na Ukrajině. Zdroje německého média uvádí, že má Kreml v plánu obsadit území mimo čtyři nelegálně anektované ukrajinské oblasti v letech 2024 až 2026.
Nezávislá vyšetřovací organizace Conflict Intelligence Team, která se zaměřuje na mapování válečných konfliktů, zaznamenala pozůstatky amerických protiraketových střel v Doněcku i v sousední Makijevce. Rakety, kterými Ukrajinci obvykle likvidují ruské vysílače a pozemní radary, zřejmě mířily i na protivníkovy rušičky. Ty okupantům slouží k vytvoření oblastí chráněných před útoky naváděné munice.
Mezi Rusy, na které dopadá finanční tíseň způsobená sankcemi, dochází v posledních měsících ke změně postojů. Podle nejnovějších průzkumů nezávislých agentur už podpora kroků prezidenta Vladimira Putina není tak jednoznačná. A týká se to zejména války na Ukrajině.
Jsou jedna rodina, a přesto jen těžko hledají společnou řeč. Otec stále věří v neviditelnou ruku trhu, dcera protestuje proti fosilnímu průmyslu a dědeček se připravuje na třetí světovou válku. Román Fosilie novináře Michala Kašpárka je kronikou mezigeneračních konfliktů. V rozhovoru mluví o neúprosném zrcadle, které mu nastavil TikTok, bezradnosti při výchově vlastních synů i třicítce ve městech.
První dámě Ukrajiny Oleně Zelenské se loni 24. února změnil život. Ze dne na den se ocitla v roli, na niž nebyla připravená a do které ji dostala brutální ruská agrese. Jak se vyrovnává s válkou trvající dodnes, popisuje v exkluzivním rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Zatímco se pozornost světa obrátila k dění na Blízkém východě, Ukrajina varuje, že čelí nové hrozbě - primitivním ruským dronům, které Moskva vypouští zřejmě s jediným účelem: vyčerpat zásoby ukrajinských raket.
Žádná z válek Izraele v posledních padesáti letech zatím jeho hospodářství významněji nepoškodila. Nyní se země ocitla uprostřed největšího otevřeného konfliktu za tu dobu a právě v důsledku takového rozsahu může být leccos jinak.
Od začátku války na Ukrajině bylo na Rusko uvaleno téměř 13 tisíc sankcí. Tři čtvrtiny cílí na jednotlivce, zbytek na firmy. Plně účinné ale nejsou, Rusko si našlo způsoby, jak sankce obcházet. V době, kdy se Ukrajina snaží vyhnat ruské vojáky ze svého území, mu k tomu nepřímo napomáhá i Česko.
Na vyšetřování válečných zločinů v zemích bývalé Jugoslávie v 90. letech se podílel i český kriminalista Vladimír Dzuro. Na místo se po třech desetiletích vrátil a s režisérem Viktorem Portelem natočili dokument Vyšetřovatel. Podařilo se jim najít pamětníky konfliktu, mluvili s oběťmi i manželkou prvního dopadeného zločince. "Návrat byl pro pamětníky těžší, než jsem si myslel," přiznává Portel.
Dvě stovky bojovníků a agentů, kteří Rusku pomohli s připojením Krymu, dostaly od prezidenta Vladimira Putina vysoká vyznamenání. V roce 2014 je Kreml vyslal na ukrajinský poloostrov obsadit klíčová místa, včetně parlamentu a hlavního letiště. Připravili tak podmínky pro zmanipulované referendum a odtržení území od Ukrajiny. Ruský server The Insider teď zmapoval osudy některých z nich.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynul téměř rok. Obě strany se ale stále nepřibližují jakýmkoliv mírovým jednáním a s největší pravděpodobností budou nadále pokračovat v tom, co dělají, míní americký politický expert John O'Loughlin. "A nakonec ten, kdo bude mít víc vojáků a zdrojů, pravděpodobně mírně zvítězí," odhaduje v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
Na jedné straně manželé, kteří přišli posedět do restaurace v Krasnodaru. Na druhé veterán z Donbasu a příslušníci národní gardy Rosgvardia. Potyčka kvůli provolávání slávy Ukrajině skončila zadržením manželů, vězením a pokutou. Případ z města u Černého moře je dalším z řady těch, kdy ruské úřady proti svým občanům použily zákon o trestné diskreditaci ruské armády přijatý po invazi na Ukrajinu.
V Tchajwanské úžině, která dělí pevninskou Čínu a Tchaj-wan, leží souostroví Kinmen. Spadající pod vládu v Tchaj-peji, přestože je mnohem blíž ke břehům komunistické Číny. Mrakodrapy, které v jejím přístavním městě Sia-men stojí, jsou z ostrovů vidět pouhým okem. Reportérka Aktuálně.cz ostrovy navštívila.
"Šéfe, chtěl bych přidat." Věta, kterou slyší v poslední době stále více manažerů. Až polovina zaměstnanců se letos chystá požádat o zvýšení mzdy či benefitů. Ohledně výsledku vyjednávání jsou ale lidé za současné situace většinou skeptičtí. Jak se na schůzku s vedením nejlépe připravit, aby skončila úspěchem, radí v rozhovoru pro Aktuálně.cz expert na vyjednávání Radim Pařík.
