Na cenách Magnesia Litera pravicové Echo porazilo levicový Alarm. V kategorii za publicistiku vyhrála filozofka Tereza Matějčková s eseji a rozhovory pro týdeník Echo, v nichž kromě literatury píše o genderu či cancel culture. Porotci jí dali přednost před knihou o klimatických dezinformacích sociologa Vojtěcha Pecky, kterou vydal web Alarm a jež kritizuje třeba exprezidenta Václava Klause.
Desítky let Hollywood přisuzoval Vietnamcům nanejvýš vedlejší role ve filmech o vietnamské válce jako Olověná vesta, Lovec jelenů nebo Apokalypsa. Ty ukazovaly, jak se konflikt podepsal na Američanech. Nová špionážní minisérie Sympatizant, kterou lze od pondělí vidět také na českém HBO Max, staví do středu pozornosti Vietnamce.
Současná česká próza často spoléhá na atraktivní témata vzbuzující rychlé emoce a postoje, které lze snadno deklarovat na sociálních sítích nebo ve čtenářských databázích. Románový debut Aleny Machoninové Hella, jenž byl minulý týden nominován na cenu Magnesia Litera a 18. dubna bude na předávání patřit k favoritům, oproti tomu působí jako z jiného světa.
Tisíce lidí z několika kontinentů se vloni sjely do města Čcheng-tu, kde Čína poprvé hostila největší světový festival sci-fi zvaný Worldcon. Místní fanoušci žánru neskrývali hrdost, že se v cizině konečně zajímají o zdejší sci-fi. A že se akce koná v novém Muzeu science fiction, navrženém renomovaným studiem architektky Zahy Hadid.
Jáchymov je neodmyslitelně spojen s uranovými doly a utrpením politických vězňů komunistického režimu. I sem už ale došel trend masové turistiky. Na místě bývalého lágru Bratrství má vyrůst luxusní apartmánový komplex pro tisíc lidí. Ve městě to vře. Jedni si myslí, že mu projekt pomůže, jiní, že jej "zabije". Podle kritiků je megalomanský projekt neuctivý k památce obětí.
V roce 1922 vznikla "říše zla", jak Sovětský svaz nazval někdejší americký prezident Ronald Reagan. SSSR fungoval 69 let a nynější ruský prezident Vladimir Putin, který invazí na Ukrajinu rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, označil rozpad za největší geopolitickou katastrofu 20. století. Podívejte se na střípky ze života v tomto státě.
Zemřel tragicky v roce 1987. Na havlíčkobrodské psychiatrické klinice, kde byl hospitalizován, spadl ze schodů a zlomil si vaz. Bylo mu 31 let. Teprve nyní nakladatelství Torst vydalo knihu jeho veršů nazvanou V říši snů aneb Lyrika, epika a motyka Miroslava Ptáčka.
První čínský držitel Nobelovy ceny za literaturu a světově asi nejznámější tamní spisovatel Mo Jen byl obviněn z toho, že projevuje nedostatečné vlastenectví a svou tvorbou uráží národní hrdiny. Žalobu na něj podal soukromý bloger.
Jednou řekl, že nemá lepší náhradu za tenhle svět, kde přitom strávil rok v komunistickém kriminálu a deset let v exilu. Básník, hudebník a výtvarník Pavel Zajíček minulý týden "tenhle svět" opustil.
Fanoušek UFO zamrzlý v kostce ledu, břichomluvec, kterého zdánlivě uškrtila vlastní loutka, nebo superhrdina unášející veksláky. Nejen o těchto záhadách vypráví seriál To se vysvětlí, soudruzi!, který od začátku března vysílá Česká televize. Vědce z Ústavu paranormálních jevů si v něm zahráli Jiří Macháček a Jan Cina. V rozhovoru mluví o čtení myšlenek, inteligenci rostlin i zpívajícím Hitlerovi.
Z rádia zní rokenrol, studentské revolty otřásají světem, avšak v redakci Československého rozhlasu se odehrává boj o život. Do období pražského jara zasadil režisér Jiří Mádl svůj nový film. Vypráví o skupině novinářů, kteří bojují s tajnými službami a jsou odhodlaní přinášet nezávislé zprávy za každou cenu.
Obdivovatelé Fidela Castra tomu říkali kubánská revoluce, kritici mluvili o puči a nahrazení jedné diktatury druhou, ještě horší. Před 65 lety marxista Castro vstoupil triumfálně do Havany, režim Fulgencia Batisty padl. Podívejte se na unikátní a málo známé dobové kolorované fotografie.
Dva měsíce před slovenskými prezidentskými volbami se na internetu začaly šířit dokumenty, které údajně pocházejí z archivů někdejší československé Státní bezpečnosti (StB) a hovoří o kontaktech tajné policie s druhým nejpopulárnějším prezidentským kandidátem Ivanem Korčokem. Bývalý ministr zahraničí uvedl, že s StB nikdy nespolupracoval. Proti zprávám se ohradil i Ústav paměti národa.
Ulice na pražské Nové Waltrovce ponesou jména československých hokejových reprezentantů a mistrů světa z konce 40. let, které uvěznil komunistický režim. Měli jet na šampionát obhájit zlatou medaili, StB je ale zatkla a mučila. Poté je režim obvinil ze špionáže a vlastizrady. Pojmenování ulic po třech hokejových legendách město podpořilo a oceňuje je i vedení Českého svazu ledního hokeje.
Přesně před sto lety zemřel Vladimir Iljič Lenin. Revolucionář, z nějž komunistická propaganda učinila svoji ikonu a uctívanou modlu. A muž, který stál u zrodu bolševické diktatury a Sovětského svazu. Podívejte se na kolorované a málo známé historické fotografie tohoto politika.
Osudy kněze Josefa Toufara, kterého umučili příslušníci komunistické Státní bezpečnosti, připomene hudebně-dramatický workshop v Sukově síni pražského Rudolfina. Scénář pořadu nazvaného Kam zmizel můj strýc, pane presidente? napsala Jana Doležalová Franková podle knih Miloše Doležala, hudbu složil Slavomír Hořínka.
Jde o téměř neznámou kapitolu dějin. K největšímu vojenskému nasazení Čechoslováků od druhé světové války došlo na málo očekávatelném místě - v jihovýchodní Asii. Devět let tam bojovali Francouzi s vietnamským komunistickým hnutím. Do války se na straně Francie zapojilo i přes 1600 Čechů a Slováků, na tři sta jich padlo. Šlo o mladíky, kteří tak chtěli po komunistickém převratu utéct na Západ.
Když v roce 2016 zemřel bývalý kubánský diktátor Fidel Castro, jeho sestra se nechala slyšet, že se navzdory vzájemně napjatým vztahům cítí, jako by ztratila část sebe. Se svým bratrem nebyla v kontaktu přes půl století a mluvila o něm jako o zrádci. Přežila ho skoro přesně o sedm let, protirežimní aktivistka Juanita Castrová zemřela toto pondělí ve věku devadesáti let.
„Když Malevič vytáhl fotoaparát, raději jsem oblečený skočil do rybníka, než bych byl na jediné fotce s tím odporným Kazimirem,“ vyprávěl malíř a sochař Vladimir Tatlin, vedle Kazimira Maleviče nejvýraznější osobnost ruské avantgardy počátku 20. století.
V neděli 26. listopadu začne na pražském Žofíně ojedinělá aukce obrazů, jejichž autorem má být Václav Havel. Jeho švagrová bude dražit olejomalby, o nichž tvrdí, že je exprezident namaloval v 50. letech. Autorství ale zpochybňuje jeho manželka i bývalí spolupracovníci. Do sporu nyní zasáhl sochař Jaroslav Róna, který Aktuálně.cz popsal, že Havel skutečně maloval a jeden z obrazů mu daroval.
