


Fiala vládne v black-boxu. Zbavil nás politického žvástu, ale nevidíme do práce vlády
K opravdové změně nebude stačit dělat věci jinak než Andrej Babiš, nýbrž dělat je lépe a otevřeněji. Pak se také může vrátit důvěra v "normální" politiku.



K opravdové změně nebude stačit dělat věci jinak než Andrej Babiš, nýbrž dělat je lépe a otevřeněji. Pak se také může vrátit důvěra v "normální" politiku.



Pokud Rusko na Ukrajinu nezaútočí, bude dál vyvíjet maximální tlak, bude dál hrozit, protože na nic jiného dnes nemá. Neumí si silnou mezinárodní pozici vydobýt jinak než vyhrožováním.



Cenné budou další sociologické výzkumy zaměřené na lidi, kteří zatrhli „věřící, nehlásící se k církvi, náboženské společnosti“, rozhovory s nimi, hledání toho, co oni hledají.



Protestní Piráti se nehodí ani do svazku s konzervativní pravicí, ani do party s populistickým ANO. Jejich politika v následujících letech bude asi nejvíce připomínat loterii: Po komunálních volbách někde půjdou s ODS, jinde s ANO. Možná ve vládě zůstanou, možná ne.



Neschopnost si u senátorů z vládních stran zajistit podporu pandemického zákona je zatím vrchol dosavadního chaosu v podání ministra zdravotnictví. A těch omylů je více. Nezvládá společnosti vysvětlovat výstup z covidové krize, zdravotnictví děsí náhodnými přesuny miliard.



Pokud Andrej Babiš z ANO odejde, ať už na Hrad nebo někam úplně jinam, bude hnutí najednou slabé, opuštěné, bez idejí a bez programu. Prázdná dutina.



Letošní výběr kongresmanů a guvernérů otestuje, kam se ubírá Republikánská strana. Pokud se potvrdí, že ji stále ovládá Donald Trump, můžeme od Spojených států do budoucna očekávat, že se budou starat stále více hlavně samy o sebe. V přetlačování Evropy s Ruskem by Washington programově zůstal mimo hru.



Pohrůžka americké společnosti, že Evropanům vypne oblíbené sociální sítě, je jen součástí jejího lítého boje s unií. To pravé pozdvižení ovšem přijde až s novou regulací digitálních služeb, která se v Bruselu právě peče. A její konečná podoba se bude dohadovat právě za našeho předsednictví.



Teď si můžeme být jisti, že BIS bude i nadále schopna zemi ochránit před nepřátelskými tajnými službami, především ruskými a čínskými.



Hledání úspor ve státním rozpočtu z měsíce na měsíc skončilo tak, jak muselo. Politickým kouzelnictvím. Skutečně zásadní bude až finanční jízdní řád na příští rok. Lehkovážnost si v něm už nesmíme dovolit.



Zemanova hlasitá podpora her v Pekingu ostře kontrastuje s tichým diplomatickým bojkotem české vlády.



Snad Poláci ocení přístup české strany a skutečně budou něco dělat, skutečně se na oplátku pokusí úbytek vody zastavit. A pokud ne? Žádné páky na ně bez unie nemáme.



Nedávná "kauza Rohlík" odhalila, jak bezradná je zatím naše společnost tváří v tvář nastupujícímu typu ekonomiky. Existují však způsoby, které mohou pomoci vážný problém proměnit ve výhodu.



Svědectví na Twitteru: "Já dostala první facku, když jsem neuměla definovat entropii. Někdy uprostřed noci. Spala jsem..."



Dohoda, o jejíž přijatelnosti panují oprávněné obavy, je velmi smutným koncem českého protestu proti rozšiřování příhraničního polského dolu. Pokud se tam proti všemu rozumu bude těžit až do roku 2044, spor co nevidět propukne znovu. A bude silnější.



Prezident manipuluje a podporuje ruskou hybridní válku, jejímž cílem je rozbíjet západní demokracie.



Joe Biden, který se dosud jevil jako slabý prezident, v pravý čas překvapil v dobrém. Cena, kterou by Putin zaplatil za útok na Ukrajinu, by byla přičiněním současné hlavy Spojených států o dost vyšší, než s jakou ruský prezident původně kalkuloval. Svého amerického protivníka podcenil.



O olympiádách jsme si zvykli mluvit jako o sportovních slavnostech. Navzdory všemu lesku a cirkusu kolem by ale bylo mnohem přesnější nazvat je vrcholným projevem pozornosti k menšinám. Alespoň těm sportovním. Bez přehánění.



Kritik Kamil Fila se bojí, že snímek Mnichov: Na prahu války Čechy naštve. Protože se v něm nevyskytují a protože jim nebude po chuti výklad "mnichovské zrady". Šéfredaktor Respektu Erik Tabery má zase za to, že filmová obhajoba předválečného chování britského premiéra Chamberlaina přichází v době ukrajinské krize vyloženě nevhod. Smyslem historických filmů ale přece není rekonstrukce minulosti.



Premiér chce jistě postupovat striktně podle práva, nějaké „bez skandálu, nebo se skandálem“, nějaká šikana samozřejmě nepadá v úvahu. Ale Dragoun na inspekci nepatří.