Američtí čtenáři si masově pletou název výbušné knihy o prezidentu Donaldu Trumpovi s odbornou historickou prací o spojeneckém bombardování Německa za druhé světové války.
Jihokorejský prezident Mun Če-in je za určitých podmínek ochoten se setkat přímo se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Pokud bude možné dosáhnout "konkrétních výsledků", bude s takovým jednáním souhlasit, uvedl prezident na novoroční tiskové konferenci. Než by k případnému setkání s Kim Čong-unem došlo, muselo by být podle jihokorejského prezidenta zaručeno, že schůzka povede ke konkrétním výsledkům. Konečným cílem Jižní Koreje je podle Mun Če-ina zabránit nové válce a zajistit, aby byl Korejský poloostrov bez jaderných zbraní.
Naše jaderné zbraně míří jen na Spojené státy, sdělil Jihokorejcům vedoucí severokorejských vyjednavačů. Válka mezi Korejemi tak teď zřejmě nehrozí. Vztahy KLDR s USA jsou ale vyhrocené, nepomáhá ani fakt, že americký prezident Donald Trump údajně zvažoval útok na vybraný cíl na severokorejském území.
Ve vesnici Pchanmundžom na nejstřeženější hranici světa se po více než dvou letech sešly delegace ze Severní a Jižní Koreje.
Účast totalitní KLDR na zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu je stále pravděpodobnější. Pokud ale sportovci ze Severní Koreje nezvítězí, hrozí jim doma tvrdé tresty.
"Vždy jsem věřil v jednání. Určitě bych to udělal, neměl bych s tím nejmenším problém," odpověděl americký prezident na dotaz, zda by jednal s vůdcem KLDR.
Jednání proběhne na vysoké úrovni. Schůzka se uskuteční v Pchanmundžomu na linii rozdělující oba korejské státy.
Kim Čong-un nabídl Jižní Koreji nečekaně dialog, obě země už obnovily telefonický kontakt v demilitarizované zóně. Vůdce totalitní KLDR se ale zároveň snaží Soul poštvat proti Američanům.
Americký prezident Donald Trump zareagoval nedospěle na část Kimova projevu, ve které upozornil, že má na stole po ruce tlačítko k možnému odpálení jaderných zbraní, tvrdí redaktor Aktuálně.cz Daniel Anýž.
V totalitní Severní Koreji je propaganda všudypřítomná. Neútočí jen na hlavního nepřítele, "imperialistické" Spojené státy. Plakáty vyvěšené po celé zemi například velebí místní sportovce nebo severokorejské zemědělství, které je podle mezinárodních organizací zoufale zaostalé. Ukazuje to rozsáhlá sbírka výzkumnice americké Stanfordské univerzity Kathariny Zellwegerové. Ta v severokorejském hlavním městě Pchjongjangu žila pět let a propagandistická díla shromažďovala. Část z jejích plakátů vystavuje Univerzitní muzeum a galerie umění v čínském Hongkongu. Podívejte se na některé z nich.
Americký prezident reagoval na Twitteru na novoroční projev Kim Čong-una. Jižní Korea obnovuje s KLDR horkou linku.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un v novoročním projevu prohlásil, že zvažuje vyslání výpravy na únorovou olympiádu v Jižní Koreji. A vyzval svého souseda k jednání. Zároveň pohrozil USA, že severokorejské rakety míří na celé území Spojených států a on má stále jaderné tlačítko na stole.
Schůzka na vysoké úrovni by se mohla konat 9. ledna ve vesnici Pchanmundžom v demilitarizované zóně. Pchjongjang svou účast ještě nepotvrdil.
Totalitní Severní Korea čelí čím dál silnějšímu podezření z vývoje a používání jedné z nejnebezpečnějších chemických zbraní - zakázaného antraxu.
V dostřelu severokorejských zbraní je podle korejského vůdce celé území USA.
Zatímco o vítězství Vladimira Putina v Rusku není pochyb, Donald Trump a jeho republikání to budou mít ve volbách do Kongresu složitější. Přečtěte si náš stručný průvodce rokem 2018.
O Čchong-song, který v listopadu uprchl z KLDR přes demilitarizované pásmo, se pomalu zotavuje. Jihokorejským lékařům poděkoval v dopise za záchranu života.
Vybíráme nejsilnější příběhy roku 2017. Připomeňte si Iráčana, který se infiltroval k islamistům, mučeného gaye v Čečensku nebo útěk za svobodou severokorejského vojáka.
Peking informaci zpochybnil. Šlo by o porušení sankcí OSN uvalených na Severní Koreu.
Uplynulý rok 2017 byl kromě velkých politických událostí plný také silných lidských příběhů. Mezi ty nejpozoruhodnější patří život Američana Charlese Jenkinse, který v 60. letech zběhl do totalitní KLDR a 40 let tam pobýval. Letos v prosinci ve věku 77 let zemřel.
