I když byla havířina jedním z nejtěžších řemesel, ve slezských rodinách měla dlouhou tradici. Udržovala se i po několik generací a uhlí dávalo práci nejen mužům, ale i ženám. Tomu je teď konec. S uzavřením Dolu ČSM ve Stonavě tahle letitá historie skončila. A jak to samy rodiny řeší? Reportér deníku Aktuálně.cz s některými z nich mluvil.
Smutek v očích, bučení na prezidenta Petra Pavla, lahváč v kroužku před kantýnou nebo historky o tom, kdo komu v hospodě roztrhal triko. Středa 4. února ve Stonavě na Karvinsku měla řadu stereotypů, které si člověk se slezskými horníky spojuje. I přesto všechno to byl ale den, kdy tradiční havířská profese v českých zemích zanikla. Odteď už nikdo nevytěží ani kilogram uhlí.
V šatně si naposledy oblékl fáračky, nasadil přilbu a cestou k těžní kleci narychlo vypil povinnou gulášovku. Karel Blahut, závodní Dolu ČSM, sfáral do hloubky 1300 metrů už po sedmitisící padesáté osmé. Tentokrát to ale bylo jiné.
Řada výztuží pod zemí zůstane, některé ale ještě havíři stihnou vytáhnout. „Vylamování“ ocele z chodeb je dřina, jak právě dokazuje jeden ze zpocených mužů. Pracuje jen v trenkách a přilbě. Reportér deníku Aktuálně.cz sfáral za havíři do stonavského Dolu ČSM na jednu z posledních šichet. Tady na začátku roku 2026 skončí dlouhá historie těžby černého uhlí u nás. A s ní zanikne i hornická profese.
První listopadový den přinesl do Česka nadprůměrné teploty. Na 11 ze 170 dlouhodobě měřících stanic dnes padly teplotní rekordy, hlavně ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Na třech místech teploměr ukázal 20 a víc stupňů Celsia, vůbec nejtepleji bylo v Karviné 20,7 stupně Celsia. Vyplývá to z informací na facebooku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Orlová nepůsobí zdaleka tak temně, jak by odpovídalo její pověsti. Přesto se město vyrovnává se svou historií, která úzce souvisí s rozmachem uhelných dolů ve 20. století a především s jejich útlumem po roce 1989.
Hned první díl trilogie Šikmý kostel spisovatelky Karin Lednické z roku 2020 se stal hitem, ačkoliv se jednalo o její debut. Minulý týden vydala očekávanou závěrečnou část románové kroniky staré Karviné, která padla za oběť těžbě. Autorka nezklamala. Pokračuje v doplňování bílých míst historie a demytizaci regionu, to vše na pozadí poutavého i dramatického generačního příběhu.
Karviná a Sokolov neměly nikdy dobrou pověst. Nyní na sebe dvě hornická města z opačných konců země opět upozornila, když tam přijel debatovat šéf STAN Vít Rakušan. A jak očekával, narazil na agresivní odpůrce. Pokřikovali, hvízdali a nadávali jemu i sobě navzájem. Aktuálně.cz mluvilo s místními, kteří se proti nelichotivému obrazu vymezují. Nežije se tu tak špatně, jak to vypadá z debat, říkají.
Výjezd ministra vnitra a předsedy Starostů a nezávislých (STAN) Víta Rakušana do Karviné zanechal v médiích viditelnou stopu. V ostré "debatě" s občany padaly od místních nadávky i silně proruské výroky. Způsob, kterým o události některá média informovala, kritizuje novinář působící v Moravskoslezském kraji Jan Žabka. "Novináři z Prahy sem zamířili za jistou senzací a bizárem," tvrdí.
I taková byla Ostrava. Ve třicátých letech uplynulého století se tam bavili lidé na horské dráze v zábavním parku Tivoli, obklopeni vzduchem plným popílku a dýmu. Haldžoři prahli po každém zapadlém kousku uhlí a horníci hledali nejrůznější prostředky, které by je vybudily při jejich těžké práci. Snímky zachycující dávné Ostravsko shromáždil ve své nové knize Vzhůru do dolů! Ondřej Durczak.
Městská policie v karvinské ulici Tatranská pomáhala sociálním pracovníkům při kontrole bytů, které spolek Portavita pronajímá sociálně slabým. Na místě byl i primátor města Jan Wolf (ČSSD) a kameraman, který vše natáčel. Strážníci pak na svých facebookových stránkách zveřejnili fotografie z akce a v příspěvku hodnotili uklizenost bytů. Magistrát postup policie zkritizoval.
V Dole ČSM-Jih společnosti OKD ve Stonavě na Karvinsku nastal ve čtvrtek dopoledne otřes, v jehož důsledku zemřel horník, který pracoval v porubu, tedy v dobývacím prostoru. Dalších 11 horníků bylo zraněno, uvedl policejní mluvčí René Černohorský. Pět mužů utrpělo vážná nebo středně těžká poranění, sdělil mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl. V dole byla pozastavena těžba.
Od loňského roku zachraňuje spolek z Karviné historické nádraží, které je upomínkou na průmyslový rozvoj 19. a 20. století. Stát chtěl budovu nechat padnout k zemi, nadšencům se mu v tom ale podařilo zabránit. "Nejednomu ze sympatizantů ukápne slza, když se bavíme o její záchraně," popisuje Tomáš Chorzempa ze spolku, kterému se ve veřejné sbírce na odkup budovy podařilo vybrat 300 tisíc korun.
Horníci v úterý vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu Darkov. Společnost OKD v něm tento týden ukončí provoz, sdělila mluvčí OKD Naďa Chattová.
Při pohledu na krajinu s jezery a šikmým kostelem se dnes těžko věří, že v ní před sto lety stály secesní domy a hornické kolonie staré Karviné. Dříve zemědělská oblast se po objevení uhlí proměnila v průmyslovou metropoli s prací pro tisíce lidí. Období prosperity mapuje i trilogie Šikmý kostel, v níž spisovatelka Karin Lednická naznačuje, že v životě nic není dané.
K neunesení drsné osudy rozvětvené rodiny hornické vdovy Barbory vloni vylíčil román Šikmý kostel. Teď pokračují ve druhém dílu, který tento čtvrtek vydalo nakladatelství Bílá vrána.
Aktuální zpravodajství z českých regionů najdete na Aktuálně.cz/regiony.
