Reklama
Reklama

Izrael


Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael se nezúčastní mírové konference, kterou pořádá Francie. Pomohou pouze přímá jednání, tvrdí

Izrael se nezúčastní francouzské konference, jejímž cílem má být vyřešení konfliktu židovského státu s Palestinci. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Jeho vyslanci tuto pozici sdělili francouzskému diplomatovi Pierru Vimontovi, uvedla agentura AP. Paříž by mezinárodní konferenci chtěla uspořádat ještě před koncem roku. Izraelci francouzský plán ostře kritizují, Palestinci ho podporují. Francouzskému vyslanci bylo sděleno, že "opravdový pokrok v mírovém procesu... je možný pouze prostřednictvím přímých jednání... a jakákoli jiná iniciativa jen oddaluje region od tohoto procesu," uvedl úřad premiéra Netanjahua.

Izraelští vojáci pátrají po třech zmizelých mladících na Západním břehu.
Izraelští vojáci pátrají po třech zmizelých mladících na Západním břehu.
Izraelští vojáci pátrají po třech zmizelých mladících na Západním břehu.

Palestinec postřelil u Ramalláhu tři izraelské vojáky, další ho poté zastřelili

Poblíž Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu dnes palestinský útočník postřelil tři izraelské vojáky, jednoho z nich těžce zranil. Jiní vojáci poté atentátníka zastřelili. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na izraelské a palestinské představitele. Podle palestinských bezpečnostních zdrojů, které citovala AFP, byl útočníkem pětadvacetiletý policista z Ramalláhu. Při násilí, které se od začátku loňského října na palestinských územích, v Jeruzalémě a v Izraeli opět zintenzivnilo, přišlo podle médií o život už nejméně 225 Palestinců, 35 Izraelců, dva Američané, jeden Súdánec a jeden Eritrejec. Většina zabitých Palestinců byli útočníci nebo osoby podezřelé z útoku.

Zlatá brána - Chrámová hora v Jeruzalémě
Zlatá brána - Chrámová hora v Jeruzalémě
Zlatá brána - Chrámová hora v Jeruzalémě

UNESCO přijalo další rezoluci o Chrámové hoře, která pobouřila Izraelce

Jeruzalém – Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) přijala během dvou týdnů již druhou rezoluci, jež podle izraelských představitelů popírá židovské vazby na Chrámovou horu, jedno z nejposvátnějších míst v Jeruzalémě. Izrael v reakci povolal ke konzultacím svého velvyslance při UNESCO a zvažuje další kroky. Podle textu, který zveřejnili Palestinci, se v dokumentu hovoří o Chrámové hoře pouze jako o "muslimském svatém a uctívaném místě". Jde tedy o stejné vyjádření, které zaznělo již 13. října. Středeční hlasování se stejně jako to dřívější zabývá ochranou náboženského dědictví ve městě. "Absurdní divadlo pokračuje," uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Barack Obama na Valném shromáždění OSN
Barack Obama na Valném shromáždění OSN
Barack Obama na Valném shromáždění OSN

Spojené státy nehlasovaly v OSN proti rezoluci požadující zrušení amerického embarga vůči Kubě

Valné shromáždění OSN ve středu hlasovalo o nezávazné rezoluci namířené proti americkému hospodářskému embargu vůči Kubě. Rezoluce je přijímána již 25 let, nyní se ale poprvé Spojené státy hlasování zdržely. Předtím vždy hlasovaly proti. Rezoluci tak podpořilo 191 ze 193 členských zemí OSN. Kromě Spojených států se zdržel i Izrael. Rezoluce není nijak vymahatelná a je zamýšlena jako politický nátlak. Hospodářské embargo může zrušit pouze Kongres, který je pod kontrolou republikánů a který takový krok odmítá.

Reklama
Schueftan: Arabové jsou nebezpeční, nepouštějte je sem, čím víc jich zachráníte, tím víc jich přijde
Schueftan: Arabové jsou nebezpeční, nepouštějte je sem, čím víc jich zachráníte, tím víc jich přijde
Schueftan: Arabové jsou nebezpeční, nepouštějte je sem, čím víc jich zachráníte, tím víc jich přijde

Schueftan: Arabové jsou nebezpeční, nepouštějte je sem, čím víc jich zachráníte, tím víc jich přijde

Čím víc lidí přijmete, tím víc jich bude chtít přijít, ve světě jsou stovky milionů lidí, kteří potřebují pomoc. Arabové jako kolektiv jsou nebezpeční, nepouštěl bych je dovnitř, nebo se jednou probudíte a už nebude žádná Evropa, říká izraelský bezpečnostní expert Dan Schueftan. Jeden extrém, tedy otevření náruče uprchlíkům, podle něj může vést k druhému extrému – nárůstu radikální pravice. Jako Čech by prý raději přijal migranty z Ukrajiny než ty z Afghánistánu. Schueftan tvrdí, že všechny státy v arabském světě jsou nefunkční a nemají budoucnost. Většina sil v regionu jsou podle něj grázlové a chovají se barbarsky, včetně Ruska i syrské opozice.

Izrael Jeruzalém Chrámová hora
Izrael Jeruzalém Chrámová hora
Izrael Jeruzalém Chrámová hora

Rezoluce UNESCO o Chrámové hoře pobouřila Izrael. "Absurdní představení pokračuje," řekl Netanjahu

UNESCO dnes schválilo rezoluci, ve které pomíjí židovské vazby na Chrámovou horu a Zeď nářků v Jeruzalémě. V Izraeli vyvolal tento krok obrovskou vlnu pobouření. Chrámová hora je předmětem sporů mezi Izraelci a Palestinci. Nacházejí se tam dvě významné mešity, v minulosti tam ale býval i židovský chrám. Právě kvůli posvátným místům v této části Jeruzaléma se před rokem rozhořela vlna násilností mezi Izraelci a Palestinci, která má již přes 250 obětí. Nová rezoluce používá pro místa v jeruzalémském Starém městě pouze muslimské názvy a kritizuje Izrael za "provokativní kroky, které narušují posvátnost a nedotknutelnost" oblasti.

Ilustrační foto.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Izrael schválil výstavbu 98 bytů v osadách, tvrdí aktivisté

Jeruzalém - Izrael schválil výstavbu 98 nových bytů v židovských osadách na okupovaném Západním břehu a v průmyslové zóně nedaleko palestinského správního střediska Ramalláhu. Informovala o tom v sobotu agentura AFP s odvoláním na informace izraelské mírové organizace Peace Now. "V době, kdy se světoví vůdci setkali, aby si připomenuli (bývalého izraelského prezidenta) Šimona Perese a způsob, jakým se zasazoval o mír, vytvořila izraelská vláda novou překážku dvoustátnímu řešení," uvedla mluvčí Peace Now s odkazem na řešení, které by mělo znamenat existenci palestinského státu vedle toho židovského. Výstavba nových židovských osad je jedním z důvodů, proč se nedaří obnovit mírová jednání.

Reklama
Pohřeb Šimona Perese
Pohřeb Šimona Perese
Pohřeb Šimona Perese

Foto: Éra velikánů skončila, na pohřbu se Peresovi klaněli Izraelci, Palestinci i Obama

Sedmdesát delegací z celého světa se sjelo do Jeruzaléma, aby na tamním Herzlově vrchu vzdalo hold někdejšímu izraelskému prezidentovi Šimonu Peresovi. Na pohřbu nechyběli americký prezident Barack Obama, jeho francouzský kolega Francois Hollande či český premiér Bohuslav Sobotka. Šimon Peres, laureát Nobelovy ceny míru, zemřel ve středu ve věku 93 let, dva týdny poté, co utrpěl mozkovou mrtvici.

17. listopad - Národní třída a Hlávkova kolej
17. listopad - Národní třída a Hlávkova kolej
17. listopad - Národní třída a Hlávkova kolej

Na pohřeb Šimona Perese pojede do Izraele i premiér Sobotka. Zeman bude na Rhodu

Pátečního pohřbu bývalého izraelského prezidenta Šimona Perese se zúčastní i český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dnes to potvrdili pracovníci Úřadu vlády. Sobotka již dříve uvedl, že Česko bude na pohřbu zastupovat také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ze zahraničních státníků bude na pohřbu například americký prezident Barack Obama. Miloš Zeman na pohřeb nepřijede, protože bude v době pohřbu na pracovní návštěvě Řecka. Tam se zúčastní na ostrově Rhodos konference Dialog civilizací, kterou pořádá ruský podnikatel a spolupracovník ruského prezidenta Vladimir Jakunin.

Šimon Peres
Šimon Peres
Šimon Peres

Zemřel bývalý izraelský premiér i prezident Šimon Peres, bylo mu 93 let

Peres prodělal před dvěma týdny mrtvici a od té doby byl v kritickém stavu. Pohřeb se uskuteční v pátek. Dorazí na něj státníci z celého světa. V roce 1994 získal Peres spolu s tehdejším izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a palestinským předákem Jásirem Arafatem Nobelovu cenu za mír za historickou mírovou dohodu s Palestinci.

Reklama
Izraelská ambasáda v Ankaře.
Izraelská ambasáda v Ankaře.
Izraelská ambasáda v Ankaře.

Ostraha izraelské ambasády v Turecku zastavila útočníka. Křičel Alláhu Akbar

Muž s nožem se pokusil dostat násilím do budovy izraelského velvyslanectví v turecké metropoli Ankaře. Útočník křičel Alláhu Akbar (Bůh je velký). Ostraha ho zastavila a postřelila do nohy. Nikdo z velvyslanectví neutrpěl zranění. Ankarský guvernér oznámil, že útočník nebyl napojen na teroristickou organizaci, ale zřejmě šlo o duševně chorého člověka. Policie také prověřuje "podezřelý balíček", nejspíš útočníkovu tašku. Turecká televize Habertürk uvedla, že ozbrojenci byli dokonce dva, o možném druhém útočníkovi ale nejsou dostupné žádné informace.

Klimatická konference OSN v New Yorku
Klimatická konference OSN v New Yorku
Klimatická konference OSN v New Yorku

Obama naposledy vystoupil v OSN jako prezident. Extremismus a populismus nemůžeme ignorovat, varoval

Barack Obama pronesl svůj poslední projev ve funkci prezidenta Spojených států na Valném shromáždění OSN. Vyzval bohaté státy, aby pomohly uprchlíkům. Varoval také před extremismem, krajním nacionalismem a populismem. Prezident mluvil zejména o stavu světové politiky a o řešení globálních problémů. Za vážný problém označil klimatické změny. Kritizoval však i Rusko, které by se nemělo vměšovat do záležitostí svých sousedů.

Ilustrační foto.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Izraelští vojáci zastřelili Palestince, útočil na ně nožem

Izraelští vojáci v úterý na Západním břehu Jordánu zastřelili Palestince, který na jednoho z nich zaútočil nožem. Podle agentury DPA o tom informovala izraelská armáda. Od pátku je to už šestý případ, kdy palestinský útočník napadl izraelskou hlídku a při útoku zemřel. Podle izraelské armády Palestinec vytáhl nůž na jednoho izraelského vojáka nedaleko Hebronu a pokusil se ho napadnout. Zranit ho nestačil, protože ho další příslušníci bezpečnostních sil zastřelili. Od loňska zemřelo při podobných útocích 34 Izraelců a více než 200 Palestinců. Většina jich útočila na Izraelce nožem nebo pomocí auta.

Reklama
Barack Obama mluví o střelbě v Orlandu
Barack Obama mluví o střelbě v Orlandu
Barack Obama mluví o střelbě v Orlandu

USA podepsaly dohodu o rekordní vojenské pomoci Izraeli

Washington – Spojené státy a Izrael ve středu podepsaly dohodu o americké vojenské pomoci židovskému státu. Washington poskytne Izraeli během deseti let celkem 38 miliard dolarů (asi 912 miliard korun). Jde o dosud největší vojenskou pomoc, jakou kdy USA nějaké zemi daly. Dohoda se týká let 2019 až 2028. "Premiér (Benjamin) Netanjahu i já si jsme jisti, že nová dohoda významně přispěje k izraelské bezpečnosti," řekl americký prezident Barack Obama. Dohoda, která nese název memorandum o porozumění, přiznává Izraeli roční pomoc ve výši 3,8 miliardy dolarů. Dohoda poprvé zahrnula i peníze na raketovou obranu, kterou dosud USA pomáhaly Izraeli financovat z příspěvků schvalovaných Kongresem.

Fotogalerie: Obama v Izraeli
Fotogalerie: Obama v Izraeli
Fotogalerie: Obama v Izraeli

USA se dohodly s Izraelem o rozsahu vojenské pomoci. Bude nejvyšší v americké historii

Spojené státy a Izrael se dohodly na nové desetileté smlouvě o americké vojenské podpoře určené Izraelcům. Washington za tuto dobu poskytne židovskému státu pomoc v rozsahu 38 miliard dolarů (916 miliard Kč), napsala dnes agentura AP s odvoláním na zdroje z jednání. Oficiálně bude smlouva o vojenské podpoře podepsána ve středu. Podle AP je přislíbená vojenská podpora nejvyšší, jakou kdy USA nějaké cizí zemi poskytly. Proti dosavadní dohodě, jejíž platnost vyprší v roce 2018, by měl Washington vyplácet Izraeli o 0,7 miliardy dolarů (16,9 miliardy Kč) ročně víc.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama