Přeskočit na obsah
Benative
1. 5.
Ikona počasí
-- °C
-- °C
Reklama
Reklama

Izrael

Benjamin Netanjahu na návštěvě v Bruselu.
Benjamin Netanjahu na návštěvě v Bruselu.
Benjamin Netanjahu na návštěvě v Bruselu.

Všechny evropské státy by měly uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele, řekl Netanjahu v Bruselu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu doufá, že většina zemí Evropské unie uzná Jeruzalém za hlavní město Izraele. Řekl to v pondělí v Bruselu před jednáním s ministry zahraničí EU. "Všechny evropské státy by měly uznat Jeruzalém (za hlavní město Izraele), i když ještě není mírová dohoda s Palestinci," řekl Netanjahu. Ten je podle izraelského deníku The Jerusalem Post prvním premiérem Izraele na návštěvě v EU po 22 letech. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová na společné tiskové konferenci ale zopakovala, že podle EU by měl být Jeruzalém hlavním městem Izraele i Palestiny. Minulý týden uznal Jeruzalém za metropoli Izraele americký prezident Donald Trump. Spustil tím vlnu protestů.

Pálení vlajky USA v Pákistánu - protest proti Jeruzalému
Pálení vlajky USA v Pákistánu - protest proti Jeruzalému
Pálení vlajky USA v Pákistánu - protest proti Jeruzalému

Protesty kvůli Jeruzalému pokračují. Vždy to bylo hlavní město Židů a nikoho jiného, tvrdí Netanjahu

Demonstrace proti přesunu ambasády USA do Jeruzaléma probíhaly nejen na palestinských územích, ale taky v Libanonu, v Pákistánu i dalších muslimských zemích. Krok prezidenta Trumpa odsoudily Liga arabských států a Turecko. Palestinští představitelé odřekli plánované schůzky s americkým viceprezidentem Mikem Pencem. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval izraelského premiéra k mírovému gestu - k zastavení výstavby židovských osad.

Reklama
Gaza-protest proti ustanovení Jeruzaléma metropolí
Gaza-protest proti ustanovení Jeruzaléma metropolí
Gaza-protest proti ustanovení Jeruzaléma metropolí

Obrazem: Trump rozzuřil Palestince. Za jeho slova o Jeruzalému pálí americké vlajky

Americký prezident Donald Trump otevřel "bránu pekla", když se rozhodl uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Ostrá slova, která ve středu zazněla z úst Palestinců, se rychle přelila v masové demonstrace. Lidé protestují proti rozhodnutí Donalda Trumpa na řadě území. Palestinci také svolali generální stávku. Trump uznal Jeruzalém za izraelskou metropoli jako vůbec první prezident USA.

Reklama
Feredica Mogheriniová
Feredica Mogheriniová
Feredica Mogheriniová

Jeruzalém by měl být hlavním městem Izraele i Palestiny, myslí si šéfka evropské diplomacie

Jeruzalém by měl být hlavním městem obou států a jeho konečný status by se měl vyřešit jednáním mezi izraelskou a palestinskou stranou. V telefonickém rozhovoru s předsedou palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem to řekla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Reagovala tak na chystané prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele. Mogheriniová také ocenila výzvu Abbáse k nenásilným protestům proti Trumpově rozhodnutí. Mogheriniová ujistila Abbáse, že EU podporuje mírová jednání o řešení izraelsko-palestinského konfliktu a zopakovala, že jedinou možností, jak zajistit mír a bezpečnost v regionu jsou dva státy - izraelský a palestinský.

Palestinci pálí americkou vlajku v Gaze.
Palestinci pálí americkou vlajku v Gaze.
Palestinci pálí americkou vlajku v Gaze.

Přehledně: Trump píchl do vosího hnízda. I přes varování uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele

Donald Trump se snaží vymezit proti politice předchozích amerických prezidentů na Blízkém východě. Ve středu uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a dal pokyn k přesunu amerického velvyslanectví právě tam. To se však neuskuteční minimálně v příštích dvou měsících, ještě ani není vybrán pozemek pro ambasádu. Symbolickým krokem ale vzbudil Trump velké vášně mezi palestinskými Araby a jejich spojenci.

Jared Kushner za Donaldem Trumpem
Jared Kushner za Donaldem Trumpem
Jared Kushner za Donaldem Trumpem

Trump má konečně blízko k prvnímu úspěchu. "Vaří" se ale v ruské kauze, která ohrožuje i jeho zetě

Patrně ještě do konce letošního roku podepíše americký prezident Donald Trump velký zákon o reformě daní. Dočká se tak prvního zásadního legislativního vítězství ve funkci. To ale čím dál silněji zastiňuje vyšetřování tzv. ruské aféry, které už míří do bezprostředního okolí prezidenta. Podezření ze spolupráce s Rusy během loňské prezidentské kampaně totiž krouží čím dál silněji kolem Trumpova zetě Jareda Kushnera.

Reklama
Bojovníci Svobodné syrské armády na předměstí Damašku.
Bojovníci Svobodné syrské armády na předměstí Damašku.
Bojovníci Svobodné syrské armády na předměstí Damašku.

Izrael zaútočil na pozice syrské armády u Damašku

Izrael zaútočil raketami na pozice syrské armády u Damašku. Syřané dvě z nich zneškodnili, další pravděpodobně zasáhly cíl, informovala v sobotu agentura Reuters. Podle ní způsobil útok jen materiální škody. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že cílem raket byly pozice syrské armády a jejích spojenců jihozápadně od Damašku. Mohutné exploze byly slyšet až v hlavním městě. Mluvčí izraelské armády odmítla zprávy o útoku komentovat. Izrael se do bojů v Sýrii výrazně nezapojil. Podnikl však několik náletů na libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které bojuje na straně syrské vlády a které považuje Izrael za nepřítele.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izraelský ministr zdravotnictví rezignoval. Protestuje proti práci o šabatu

Izraelský ministr zdravotnictví Jaakov Licman, který ve vládě zastupuje ultraortodoxní náboženský blok Jednotný judaismus tóry, v neděli odstoupil. Vyjádřil tak protest proti práci na železnicích o židovském svátku šabatu, kdy by se pracovat nemělo. Podle agentury Reuters koaliční kabinet premiéra Benjamina Netanjahua ale tímto krokem nijak ohrožen není. Rabín Licman naplnil svou páteční pohrůžku, že z vlády odejde, blok Jednotný judaismus tóry, který má v parlamentu šest zástupců, nicméně přes Licmanovu rezignaci vládu neopouští. Koaliční kabinet Benjamina Netanjahua si proto ve 120členném zákonodárném sboru nadále udržuje většinu 66 poslanců.

Reklama
Ruth Bondy
Ruth Bondy
Ruth Bondy

Zemřela Ruth Bondyová, izraelská spisovatelka a novinářka českého původu. Bylo jí 94 let

Ve věku 94 let zemřela v Izraeli spisovatelka, novinářka a překladatelka Ruth Bondyová, rodačka z Prahy. Informaci potvrdil Lukáš Přibyl z Českého centra Tel Aviv. Bondyová za války prošla několika koncentračními tábory, do Izraele odešla v roce 1948. Pracovala jako novinářka a překladatelka, do hebrejštiny převedla knížky Karla Čapka, Bohumila Hrabala, Jana Wericha nebo Patrika Ouředníka. Je také autorkou série knih o židovských zvycích, jazyku, česko-židovských vztazích či jménech; publikace vyšly v tuzemském Nakladatelství Franze Kafky. Ruth Bondyová za svou práci dostala řadu cen včetně Ceny Jiřího Theinera od veletrhu Svět knihy za propagaci české literatury ve světě.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama