Francie požaduje svobodný přístup zahraničního tisku do Pásma Gazy, aby mohl ukázat, co se děje na území, kterému po 21 měsících války hrozí hladomor. Novinářům to řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, který je v Kyjevě.
Izraelské tanky poprvé od začátku války pronikly do jižních a východních čtvrtí města Dajr Balah ve střední části Pásma Gazy, kde by se podle izraelských zdrojů agentury Reuters mohli nacházet někteří ze zbývajících živých rukojmích.
Katar, Egypt a Spojené státy ve středu předložily Izraeli a Hamásu aktualizovaný návrh dohody o příměří ve válce v Pásmu Gazy a propuštění části izraelských rukojmích. Uvedl to americký server Axios s odvoláním na dva zdroje přímo obeznámené s touto záležitostí.
Krize v syrské provincii Suvajda znovu otevřela otázku, jakou roli hrají Drúzové v konfliktu mezi Izraelem a Sýrií. Izrael kvůli nim podniká letecké údery na syrské území a hovoří o „bratrské loajalitě“.Ve skutečnosti však může jít o součást širší geopolitické strategie.
Izraelská ultraortodoxní strana Šas ve středu oznámila, že odchází z vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua. Neopouští však parlamentní koalici, současný kabinet si tak ve 120členném parlamentu udrží těsnou většinu 61 křesel. V úterý již opuštění vládní koalice oznámila ultraortodoxní strana Jednotný judaismus Tóry, která však zároveň opustila i parlamentní koalici.
Izraelská armáda oznámila, že ve středu udeřila na vojenské velitelství v Damašku, uvedly tiskové agentury. Syrská média informovala odpoledne o dalším úderu, což Izrael zatím nepotvrdil. Tel Aviv tvrdí, že tak chce ochránit menšinu drúzů na jihu Sýrie, která čelí násilí ze strany beduínů a vládních sil. Damašek nicméně ve středu slíbil, že lidi, kteří se dopustili zločinů proti drúzům, potrestá.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se dohodl se svými protějšky z Británie, Francie a Německa na konci srpna jako na de facto konečném termínu pro dosažení jaderné dohody s Íránem. Pokud do té doby žádná dohoda s Teheránem nevznikne, spustí trojice evropských zemí mechanismus, který automaticky obnoví všechny sankce Rady bezpečnosti OSN.
Otázka příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás by se tento týden mohla vyřešit, doufá podle agentur Reuters a AFP americký prezident Donald Trump. Obě znepřátelené strany se ale minulý týden obviňovaly ze sabotování jednání v katarském Dauhá o 60denním klidu zbraní.
Nejméně deset Palestinců včetně šesti dětí bylo v neděli zabito a další téměř dvě desítky utrpěly zranění, když se ve střední části Pásma Gazy snažili nabrat pitnou vodu, informovaly tiskové agentury s odvoláním na místní představitele. O několik hodin později bylo při izraelském úderu na tržiště ve městě Gaza zabito 12 lidí, včetně předního palestinského lékaře, který byl na cestě do nemocnice.
Nejméně 27 lidí včetně dětí zabily od nedělního rána izraelské údery v Pásmu Gazy. S odkazem na vyjádření civilní obrany v Pásmu Gazy o tom informuje agentura AFP. Podle mluvčího civilní obrany byly údery provedeny před svítáním a brzy ráno a zasáhly zejména domy a uprchlické tábory. Izraelská armáda to dosud nekomentovala.
Karlovarský festival letos zařadil do programu čtyři výrazné snímky, které se každý svým způsobem vyrovnávají s jedním z nejdéle trvajících a nejvíc krvavých konfliktů současnosti – s napětím mezi Izraelem a Palestinou.
Spojené státy uvalily sankce na zvláštní zpravodajku OSN pro lidská práva v Palestině Francescu Albaneseovou. Ta dlouhodobě kritizuje izraelské chování v Pásmu Gazy i na Západním břehu Jordánu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že svými výroky „delegitimizuje Izrael a šíří nepravdivé informace“. Albaneseová ale není jediná, na koho byly kvůli kritice Izraele uvaleny sankce.
V Pásmu Gazy bylo od konce května zabito nejméně 798 Palestinců, kteří čekali na rozdělování humanitární pomoci u distribučních středisek či u kamionů s touto pomocí. Podle agentury Reuters to sdělil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily ve čtvrtek nejméně 52 Palestinců včetně osmi dětí, uvedla agentura AFP s odvoláním na tamní civilní obranu. Pokračující nepřímé rozhovory v katarském Dauhá, jejichž cílem je uzavření dohody o 60denním příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, podle agentury AP komplikuje izraelský požadavek na udržení jednotek v jižní části pásma.
Spojené státy uvalují sankce na zvláštní zpravodajku OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesku Albaneseovou, uvedl na síti X americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zdůvodnil to tím, že Albaneseová podněcuje Mezinárodní trestní soud (ICC) k postupu proti americkým a izraelským činitelům a firmám.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své pokračující návštěvě ve Spojených státech podruhé v krátké době jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o situaci v Pásmu Gazy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navrhl amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír. Netanjahu to oznámil v pondělí večer (v noci na dnešek SELČ) na setkání s Trumpem v Bílém domě. Trump při této příležitosti uvedl, že Írán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Teherán to ale v úterý popřel. Trump také řekl, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce.
Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že se ho Izrael pokusil zabít. V rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem řekl, že izraelské letectvo se pokusilo udeřit na oblast, kde měl Pezeškján jednání. Neupřesnil ale, zda se tak stalo při červnové válce mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP.
Palestinské hnutí Hamás ztratilo kontrolu nad zhruba 80 procenty Pásma Gazy a na jeho místo, uvolněné po téměř dvou letech izraelských vojenských operací, nastupují ozbrojené klany. Stanici BBC to řekl vysoce postavený představitel této teroristické organizace.
Izraelská armáda oznámila, že v červenci vydá na 54 tisíc povolávacích rozkazů pro studenty ultraortodoxních židovských škol. Učiní tak v návaznosti na rozhodnutí nejvyššího soudu, který nábor této skupiny do armády umožnil, informovala agentura Reuters.
