Z Belgie se podle oficiálních odhadů přidalo k Islámskému státu na 500 lidí. Neoficiální čísla jsou ale mnohem vyšší a hovoří se až o tisícovce často velmi mladých lidí. Na jaké předsudky, obavy i odsouzení narážejí jejich rodiny, zmapovala ve svém dokumentu Prázdný pokoj režisérka Jasna Krajinovicová. Její film je k vidění na festivalu Jeden svět, který se tento týden přesunul do Brna.
Khalid Masood, který minulý týden v Londýně zabil čtyři lidi a pět desítek dalších zranil, předtím navštívil Saúdskou Arábii. Pak se odstěhoval do města Luton nedaleko britské metropole. Podle policie se dostal do kontaktu s okolím muslimského kazatele Anjema Choudaryho, který byl odsouzen za podporu takzvaného Islámského státu. Proč a kdy přesně se ale Masood radikalizoval, zatím zůstává záhadou. Vyšetřovatele nejvíce mate fakt, že mu bylo v době útoku už 52 let.
Leteckou základnu u přehrady, které podle organizace Islámský stát hrozí protržení, v neděli vybojovaly Syrské demokratické síly (SDF). Jde o strategické vojenské letiště poblíž města Tabka na severu Sýrie nedaleko Rakky. V pondělí ale ohlásila koalice syrských ozbrojených skupin, které o město bojují, pozastavení bojů kvůli špatnému stavu nedaleké přehrady. Islámský stát obviňuje z poničení přehrady koalici vedenou Spojenými státy. Naopak SDF tvrdí, že islamisté u přehrady operují, protože vědí, že tam koalice neútočí.
Organizace Islámský stát varovala před bezprostředně hrozícím kolapsem největší syrské přehrady Tabka v důsledku koaličního bombardování a zvýšení hladiny vody v nádrži. Nařídila evakuaci města Rakka, které je hlavní baštou jeho samozvaného chalífátu. Tabka leží asi 40 kilometrů západně od Rakky proti proudu řeky Eufrat. O získání kontroly nad přehradou a městem Tabka svádějí s podporou Spojených států od pátku urputné boje s islamisty Syrské demokratické síly (SDF), které jsou koalicí kurdských a arabských milicí.
Jednou ze čtyř obětí útoku v Londýně byl i policista Keith Palmer. Terorista ho ubodal u Westminsterského paláce. Palmer za sebou zanechal dvě děti a manželku. Rodině se teď snaží pomoci londýnská policie, u které Palmer 15 let sloužil. Založila internetovou sbírku, kde se stihlo nastřádat už více než půl milionu liber.
Šest ruských vojáků a šest ozbrojenců zemřelo při pokusu o útok na jednotku ruských bezpečnostních sil v Čečensku na severním Kavkaze, sdělila agentura TASS. K útoku se poté přihlásil Islámský stát. Přestřelka u vjezdu do kasáren se odehrála mezi druhou a třetí hodinou ranní a podle ruského Národního protiteroristického výboru (NAK) u sebe útočníci měli palné zbraně a falešné pásy s výbušninami. Všichni ozbrojenci byli zlikvidováni. Na straně ruské národní gardy je také blíže neupřesněný počet zraněných.
Narodil se ve Velké Británii před 52 lety jako Adrien Russell. Jeho trestní rejstřík je plný činů, za které se dostal do vězení. Tam přestoupil k islámu a změnil si jméno na Khalid Masood. Vystupoval i pod různými falešnými jmény a kolem jeho pravé identity stále panují nejasnosti. Některé zdroje z jeho blízkosti ho popisují jako "milého chlapa" a otce od rodiny. Kolik však měl dětí, se neví. V centru Londýna zabil čtyři lidi a na pět desítek jich zranil.
Středeční teroristický útok, který nepřežilo nejméně pět lidí včetně útočníka, je nejhorším atentátem v Londýně od roku 2005. K budově britského parlamentu přijel muž, který cestou srazil autem desítky lidí. U Westminsteru následně pobodal policistu, než byl sám zastřelen. Podle policie útočník vystupoval pod jménem Khalid Masood, bylo mu 52 let a byl britským občanem. K útoku se přihlásil Islámský stát. Měl atentátník komplice? Koho dalšího policisté zadrželi? Přečtěte si přehledné otázky a odpovědi.
Podle britské premiérky Theresy Mayové se středeční atentátník z Londýna narodil ve Velké Británii a útočil sám. Později se k útoku přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Útočník, jehož identitu policie dosud nezveřejnila, najel ve středu autem v centru Londýna u budovy britského parlamentu opakovaně do lidí. Pak vyskočil z auta a napadl nožem policistu. Ozbrojené složky ho nakonec zneškodnily. Podle posledních informací zahynuli při teroristickém útoku tři lidé, čtvrtým mrtvým je pachatel. Nejméně čtyřicet lidí včetně zahraničních občanů bylo zraněno.
Americký ministr zahraničí Rex Tillerson se setkal s 68 ministry zahraničí od Evropy po Blízký východ. Řešil s nimi další postup proti džihádistům. Cílem koalice a Spojených států je podle něj nezvratná porážka Islámského státu, ne jenom jeho oslabení. Je ale nutné zvýšit aktivitu spojenců. Podle některých komentátorů amerických médií nezmínil Tillerson žádné významné novinky, kterými by se strategie Trumpovy administrativy v boji proti IS měla lišit od té, kterou uplatňoval jeho předchůdce Barack Obama.
Mezinárodní koalice vedená Spojenými státy letecky dopravila k syrskému městu Tabka místní bojovníky a podle některých zdrojů také americké vojáky, kteří zasáhnou do bojů o Rakku ovládanou jednotkami Islámského státu. "Je to významný strategický cíl, pokud bude operace úspěšná, odřízne IS ze západu od Rakky," sdělil k chystaným bojům v blízkosti Tabky mluvčí Pentagonu Pahon. Podle Pentagonu se však výsadku američtí vojáci účastnit nebudou a na místě jsou pouze američtí poradci.
Dva loňské teroristické útoky v Paříži a Bruselu, které si vyžádaly životy 162 lidí, spojuje jedno jméno. Belgičana Oussamy Atara. Podle policejních vyšetřovatelů byl s největší pravděpodobností jejich mozkem a jedním z hlavních organizátorů. Radikalizoval své příbuzné v Belgii a verboval do řad Islámského státu atentátníky z Francie. Útočníci jsou buď mrtví, nebo zatčení. Atar jako jediný uniká. V roce 2005 ho zatkli američtí vojáci v Iráku, strávil tam osm let v různých věznicích. Je možné, že je teď v Sýrii nebo Iráku. A že znovu v Evropě zaútočí.
Německo vyhostí dva muže afrického původu, které úřady považují za islámské radikály. Oba se přitom už narodili ve Spolkové republice. Půjde o první dva vyhoštěné Němce, kteří mají zároveň alžírský, respektive nigerijský pas. Muže zadržela počátkem února policie během razie v dolnosaském Göttingenu.
Brusel si ve středu připomněl 32 obětí loňských teroristických útoků, od kterých uběhl přesně jeden rok. Nejprve se v 7:58 hodin ráno na minutu zastavilo a utichlo letiště Zaventem, druhá pietní připomínka se odehrála v 9:11 ve stanici metra Maelbeek. Mezi přítomnými byl už ráno belgický král Philippe a královna Mathilde, premiér Charles Michel s ministry, ale především pozůstalí a zaměstnanci letiště, tedy kolegové některých z obětí.
Zatčený Ivan K. patří mezi lidi ovlivněné kázáním radikálního islamistického duchovního Abu Waly. K příznivcům kazatele patřil i atentátník z Berlína Anis Amri.
V Molenbeeku naplánovali teroristé útoky, k nimž došlo v Bruselu a v Paříži. Bruselská čtvrť se kvůli tomu dostala do povědomí veřejnosti. Tamní obyvatelé bojují s negativní pověstí. Mladým lidem dávají nové šance organizace, jako je například MolenGeek.
K teroristickému útoku, který si v pondělí v Bagdádu vyžádal 27 obětí a 45 zraněných, se přihlásila organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom v úterý agentura AP s odvoláním na prohlášení IS na internetu. Vůz naložený výbušninami explodoval v pondělí večer v jihozápadní čtvrti Ámil, kde žijí převážně šíité. Právě ti jsou častým terčem útoků sunnitské extremistické organizace IS. IS ovládá část území na severu Iráku i v Sýrii. V posledních týdnech utrpěl IS v obou zemích několik porážek. Irácké vládní jednotky právě v těchto dnech vytlačují radikály ze západní části severoiráckého Mosulu, což je poslední významná bašta IS v Iráku. Východní část Mosulu dobyly v lednu.
Džihádistická organizace Islámský stát začala evakuovat z Rakky své vůdce. Očekává útok na toto "hlavní město" svého samozvaného státu. K Rakce se chystají jednotky vedené syrskými Kurdy a spoléhají na americkou podporu. Ta ale není automatická, Bílý dům o ní ještě nerozhodl. Sýrie je jen součástí zápasu o moc na Blízkém východě a USA musí brát ohledy i na další země.
Bez bezpečnosti nemůže být žádná prosperita, uvádí Trump ve zprávě k rozpočtu, který předkládá Kongresu. Na obranu chce přidat 54 miliard dolarů na příští rok, jinde naopak navrhuje masivní škrty. Výrazně šetřit se má třeba na zahraniční pomoci nebo při ochraně životního prostředí.
Česko zadržovalo v detenčním táboře kurdskou rodinu, která se snažila dostat z Maďarska do Německa. Podle nejvyššího soudu Evropské unie to však bylo nezákonné. V Česku totiž neexistovaly jasné zákony, které by umožňovaly zavírat žadatele o azyl do detence. K takovému omezení svobody podle soudu nestačí pouhé podezření, že by mohli uprchnout.
