Za celý rok rostly spotřebitelské ceny o 0,3 procenta, což je nejnižší tempo od roku 2003. V prosinci stouply jen o 0,1 procenta v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Podle analytiků se inflace bude i v dalších měsících pohybovat mezi nulou a jedním procentem - tedy hluboko pod cílem centrální banky.
Současný pokles čínského růstu je podle expertů v "normě" a českou ekonomiku zatím nezasáhne. Naopak jí může pomoct - díky levné ropě totiž ceny zboží a služeb stále rostou jen minimálně. Problémy se mohou do Evropy z východní Asie přelít až ve chvíli, kdy Čína šlápne na brzdu příliš. V takovém případě by na zpomalení doplatili i Češi. Ohroženi by byli zvláště zaměstnanci v průmyslu.
Inflace byla v roce 2015 velmi nízká, proto i důchody podle zákonem stanovených pravidel porostou jen minimálně – přestože ekonomika výrazně roste. Jako kompenzaci proto vláda prosadila mimořádný příspěvek ve výši 1200 korun, který důchodci dostanou k únorové penzi.
Měnový výbor americké centrální banky (Fed) ve středu zvýšil základní úrokovou sazbu z minima, na němž byla sedm let. Svým krokem dal po měsících váhání najevo přesvědčení, že největší světová ekonomika je už natolik silná, aby zpřísnění měnové politiky vydržela bez úhony. První zvýšení sazby na jednodenní mezibankovní úvěry za devět a půl roku se všeobecně očekávalo. Fed ji od prosince 2008 držel na rekordním minimu 0-0,25 procenta, aby podpořil proces zotavování ekonomiky z tehdejší hluboké krize.
Jak dlouho vydrží nízké ceny pohonných hmot? Online rozhovor s analytikem společnosti Colosseum Borisem Tomčiakem.
Novým argentinským prezidentem se stal Mauricio Macri. Vystřídal tak v prezidentském křesle svou předchůdkyni Cristinu Fernándezovou. V budoucnu by chtěl oživit argentinskou ekonomiku, podpořit export a urovnat spory ohledně dluhopisů s USA.
Maloobchodní ceny v listopadu stouply jen o 0,1 procenta v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Oproti letošnímu říjnu dokonce ceny klesly. Nejvýrazněji k tomu přispívají levnější pohonné hmoty i potraviny.
Hotovostní peníze už budou v Evropské unii brzy zakázány, uvedl bývalý prezident a ekonom Václav Klaus během své přednášky na Vysoké škole ekonomické. Zopakoval také, že "pumpování virtuálních peněz" do ekonomiky - s nímž Evropská centrální banka začala letos v březnu - problémy eurozóny nijak nevyřeší.
Evropská centrální banka na prosincovém zasedání podle očekávání poslala klíčovou depozitní sazbu hlouběji do záporu na -0,3 procenta z -0,2 procenta, ostatní sazby ponechala beze změny. Zároveň se rozhodla prodloužit program nákupů dluhopisů minimálně do března 2017 místo původně plánovaného září 2016, měsíční objem nákupů se ovšem nemění. Cílem centrální banky je podpořit hospodářský růst a velmi slabou inflaci v eurozóně, podle trhů je ale reakce ECB příliš mírná.
Vláda se rozhodla nezvýšit od ledna 2016 životní a existenční minimum. Po růstu částek, které se naposledy měnily od ledna 2012, volali zejména odboráři. „Chodit do práce se musí vyplácet více než brát sociální dávky a nepracovat,“ říká k tomu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Z násobků minima se mimo jiné stanovuje hranice příjmu, která je rozhodující pro nárok na některé státní dávky.
Zvýšení cen přichází téměř přesně rok po posledním plošném zdražování. Firma jej odůvodňuje inflačními tlaky. O patnáct tisíc korun více si od tohoto týdne musí připravit zájemci o superb, sedm tisíc si připlatí za octavii a pět tisíc za fabii. Modely Rapid a Yeti sice plošně nezdražily, nicméně firma zvýšila cenu některých příplatkových prvků a určitých stupňů výbavy.
Porovnali jsme rok 1989 a současnost ohledně výdajů domácností. Zatímco před čtvrt stoletím dával průměrný český spotřebitel na nákup potravin 26,3 procenta svých výdajů, nyní už je to jen 18,4 procenta. Stále větší část výdajů naopak míří na nájemné, poplatky za vodu, plyn a elektřinu. Díky tomu, že lidé bohatnou, mají i více peněz pro nákup jiného zboží a služeb - protože nákup třeba dvaceti rohlíků místo pěti by jim nic nového nepřinesl.
Meziročně se spotřebitelské ceny v eurozóně zvýšily o 0,1 procenta, v celé osmadvacítce stagnovaly. K mírné inflaci v měnové unii přispělo hlavně zdražování zeleniny a služeb v restauracích či kavárnách, dále naopak klesají ceny pohonných hmot, topného oleje a plynu.
Inflace v eurozóně zůstává i přes masivní tištění peněz velmi slabá a její výhled se dokonce zhoršil, argumentuje šéf ECB Mario Draghi. ECB od března nakupuje státní dluhopisy v objemu zhruba 60 miliard eur měsíčně. Spotřebitelské ceny v eurozóně přesto přestaly růst. Program má ECB ukončit příští rok v září, což se ale může změnit. Draghi dnes uvedl, že jeho instituce by mohla aktivovat i "další nástroje".
Meziroční inflace dosáhla v říjnu jen 0,2 procenta, a byla tak o 0,2 procentního bodu nižší než v září. V dalších měsících se má vývoj inflace začít pomalu obracet. Roli začne hrát i nízká srovnávací základna.
Evropská komise v nové prognóze odhaduje, že česká ekonomika letos zrychlí růst na 4,3 procenta z loňských dvou procent. Příští rok ale její expanze zpomalí až na 2,2 procenta. Hlavní příčinou rozkolísaného vývoje má být průběh čerpání z evropských fondů. Inflace by letos měla zůstat na 0,4 procenta, v dalších letech poroste, ale nepřekoná dvě procenta.
Za vyššími investicemi českých firem stojí podle nové prognózy České bankovní asociace především urychlené čerpaní evropských dotací. Díky nim by české hospodářství mohlo letos posílit o 4,2 procenta. Příští rok by měla česká ekonomika zpomalit. Bankovní asociace očekává, že v roce 2016 mírně zrychlí růst mezd, a to na 3,8 procenta. Inflace by měla přesáhnout již jedno procento.
Ruské embargo na dovoz z EU a zrušení kvót na produkci v jednotlivých zemích. To jsou dva hlavní důvody, proč je v celé EU nadbytek mléka a jeho cena výrazně klesla. Tuzemským chovatelům přitom náklady rostou - po suchém létě je nedostatek krmiva, takže je podstatně dražší a navíc méně kvalitní.
Spotřebitelské ceny klesly v září meziročně o 0,1 procenta. Podle Evropské centrální banky by přitom měly ceny růst zhruba o dvě procenta. Hlavní příčinou deflace jsou klesající ceny energií. Deflaci stále hlásí 17 zemí EU, nejvíce ceny klesají na Kypru. Nejvyšší inflaci naopak hlásí Malta.
Kvůli suchu výrazně stoupla cena sena a kukuřice. Dražší krmivo pak zvedá i cenu hovězího masa. Vyšší náklady mají i chovatelé prasat, ti si ale zdražení nemohou dovolit. Naopak: Vepřového je teď v Česku nadbytek a hrozí, že české maso zmizí z trhu.
