Rubl se nachází na nejnižší úrovni od března 2022, kdy začala ruská agrese na Ukrajině. Prezident Vladimir Putin sice prohlásil, že není třeba panikařit, Rusové, s nimiž agentura Reuters hovořila, se ale obávali, že slabá měna ještě více zvýší ceny a podpoří již tak vysokou inflaci.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45.412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Dodavatelé ovoce a zeleniny ze zemí, které Kreml označuje za "spřátelené", zrušili řadu smluv na vývoz do Ruska kvůli hroutícímu se kurzu rublu, napsal server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady. Rušení dohodnutých dodávek se týká vývozců z Turecka, Egypta a Íránu, kteří požadují, aby byla do cen zahrnuta rostoucí měnová rizika.
Ruské zbrojařské firmy si stěžovat na poptávku, která díky válečné ekonomice prudce roste, nemohou. Přesto jejich šéfové vzkazují, že společnosti mohou zbankrotovat.
Úředníci, právníci, lékaři, policisté, zaměstnanci letiště i lidé z mnoha dalších profesí se v posledních měsících ozývají, že by měli dostat přidáno. Většina zaměstnanců má dnes sice vyšší mzdu než před pěti lety, koupí si za ni ale méně. Spočítejte si, jak jste na tom vy.
Nejlépe placení jsou v Česku řídící letového provozu s měsíční mzdou 215 tisíc korun, naopak kurýři a poslíčci si nevydělají ani desetinu této částky. Datová redakce Aktuálně.cz zanalyzovala podrobná data statistiků. Podívejte se, komu v posledních jedenácti letech nejvíce rostly mzdy a kdo naopak přidáno nedostal.
Růst mezd v Česku v prvním čtvrtletí překonal očekávání finančního trhu a může podpořit další růst spotřeby, která v letošním roce potáhne českou ekonomiku. Shodují se na tom oslovení analytici. Zároveň ale upozorňují, že růst mezd nebyl rovnoměrný, víc si polepšili vysokopříjmoví zaměstnanci. Návrat k reálnému růstu mezd navíc nepokryl jejich dvouletý propad.
Češi jsou příliš opatrní a to jim znemožnilo těžit z bohatnutí země v posledních 30 letech. Své peníze totiž nechávali ležet na účtech, vysvětluje spoluzakladatel investiční společnosti Wood & Company Jan Sýkora. "Pozitivní je, že i díky inflační vlně, kterou jsme zažili, si většina lidí uvědomila, že když má nějaké zdroje, tak je to i zodpovědnost a je třeba je investovat," říká.
Reálná průměrná mzda se snížila na úroveň roku 2017. Po devět čtvrtletí trvajícím poklesu, který je v historii Česka ojedinělý, začne letos znovu růst, na předpandemickou úroveň se ale vrátí nejdřív v roce 2026. Shodují se na tom analytici v hodnocení dnešních údajů Českého statistického úřadu o vývoji mezd ve čtvrtém čtvrtletí.
Na potraviny platí od začátku roku nová 12procentní daň z přidané hodnoty místo původní 15procentní. Panovaly obavy, zda producenti a obchodníci skutečně ceny sníží, či změnu využijí jen k navýšení svých marží. Jak to dopadlo? Datová redakce Aktuálně.cz zanalyzovala podrobná data Českého statistického úřadu o desítkách potravin.
Ve srovnání s rokem 2020 zdražily letos v lednu všechny potraviny, které ve svých měsíčních průzkumech sleduje Český statistický úřad. Ceny některých položek se zvýšily až o několik desítek procent. Nejvýrazněji v případě cukru, který stál téměř dvakrát tolik co před čtyřmi lety, nebo pšeničné hladké mouky.
Půl roku předtím, než bude Paříž hostit Letní olympijské hry, zdražilo nejznámější tamní muzeum Louvre vstupné téměř o 30 procent. Od tohoto týdne lístek místo 17 eur stojí 22 eur na osobu, v přepočtu asi 544 korun. Podle agentury AFP to neodradilo návštěvníky, kteří také v pondělí ráno stáli frontu venku na mrazu, aby si vevnitř prohlédli například slavný obraz Mony Lisy od Leonarda da Vinciho.
Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu klesla o půl procentního bodu na 3,1 procenta a je nejníže zhruba za dva roky. Ve své zprávě to v úterý oznámil statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci má v celé unii Česká republika, kde ceny meziročně vzrostly o 8,0 procenta. Naopak v Belgii už je deflace, tam ceny meziročně o 0,8 procenta klesly.
Premiér Petr Fiala (ODS) očekává v příštím roce zlepšení hospodářské situace země i obyvatel, ke kterému přispěje také opadnutí inflace. Řekl to v neděli v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Naopak lídr nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrej Babiš prohlásil, že vláda zemi devastuje a bude v tom pokračovat i v příštím roce. Politici se v televizním duelu setkali poprvé od června.
Centrální banku čeká období, kdy už nebude tolik v hledáčku médií a veřejnosti. "V příštím roce se dostaneme do situace, kdy inflace bude natolik nízká, že jí lidé nebudou věnovat tolik pozornosti. Podle naší prognózy klesne na relativně nízké úrovně pod tři procenta," říká viceguvernér České národní banky Jan Frait.
"Přestaneme chudnout. Sice nerosteme, ale nezaměstnanost je velmi nízká a i podnikatelé ví, že se jim jejich lidé budou ještě hodit," říká ekonom Filip Matějka, podle kterého lidem v průběhu příštího roku začnou růst platy a podle ČNB by nám měla méně ubírat z peněženek také inflace. Bude zdražování opravdu pomalejší a proč budou ještě dražší potraviny? A proč se Česku hospodářsky nedaří?
Některé obchodní řetězce přišly před svátky s tematickou slevovou akcí - DPH na potraviny snižují o několik týdnů dříve, případně výrazněji, než o kolik má daň klesnout v lednu. Slevy nicméně platí jen pro někoho či jen na vybrané položky. Podle analytiků zvolili prodejci dobrou taktiku v době, kdy čelí kritice za oznámení z minulého týdne, že i přes pokles daně v novém roce opět zdraží.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) trvá na tom, že obchodní řetězce nemají důvod opět zdražovat potraviny, jak tento týden ohlásily. Podle něj tím porušily dohodu. "Jaká je logika v tom, že když se snižuje DPH, tak se zdražuje? Cena energií je jen alibi, které si hledají pro zdražování," říká ministr v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
