Maďarská centrální banka v úterý razantně zvýšila základní úrokovou sazbu. Zvedla ji o 1,85 procentního bodu na 7,75 procenta. Většina ekonomů podle průzkumu agentury Reuters očekávala růst o půl procentního bodu. Maďarsko má tak nyní nejvyšší základní sazbu v Evropské unii. Doposud ji mělo v unijním svazku nejvyšší Česko.
Hodnocení ekonomické situace domácností se za poslední rok prudce zhoršilo. Jedná se o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatného Česka v roce 1993. Češi nyní situaci vnímají podobně jako za minulé krize před desetiletím. Ukázal to květnový průzkum mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci se společností KPMG.
Ačkoli centrální bankéři už vyhlížejí zpomalování růstu cen, ekonom Steen Jakobsen, který pro dánskou Saxo Bank pravidelně připravuje "šokující" prognózy na daný rok, předpovídá pravý opak. Inflaci ovšem nevnímá negativně. "Věřím, že díky ní zastavíme vše, co jsme dosud dělali, a posuneme se k více produktivnímu způsobu, jak o ekonomice přemýšlet," říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz.
Česká národní banka (ČNB) ve středu dle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom mluvčí Markéta Fišerová. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě.
Rusy nyní tolik netrápí prázdné regály jako na začátku války na Ukrajině, ale spíše růst cen, míní Jiří Just, publicista žijící v Moskvě. Podle ruského statistického úřadu tam inflace dosahuje 17 procent. "Jenže to jsou oficiální čísla. Když člověk přijde do obchodu, tak vidí, že zdražení je mnohem vyšší a dosahuje 40 až 50, u některého zboží dokonce 100 procent," říká Just pro Aktuálně.cz.
Češi začínají kvůli zdražování šetřit na návštěvách restaurací. Jak ukazují aktuální data stravenkářské společnosti Edenred, patrné je to například na obědech - zákazníci podle nich častěji volí pouze jeden chod a raději se obejdou i bez nápoje. Restaurace zvedají ceny kvůli nákladnějšímu provozu, v posledních měsících přidaly na cenách až 20 procent a k dalšímu navyšování se chystají.
S hlavním ekonomem České spořitelny o maniodepresivní hospodářské politice, o tom, proč bychom se měli vrátit ke stavbě paneláků, i o tom, jaké to je vyrůstat v jednom z nejproblematičtějších míst republiky.
Před pár týdny proběhla světem zpráva, že ruský rubl rekordně posílil a vrátil se na úroveň před válkou na Ukrajině. Komentáře na sociálních sítích na sebe nenechaly dlouho čekat - podle některých šlo o důkaz, že sankce uvalené Západem na Rusko nefungují a zemi naopak svědčí. Podle ekonomů, které oslovilo Aktuálně.cz, se ale jedná o mylnou interpretaci, která jde na ruku Kremlu. A vysvětlují proč.
„Nemyslím si, že budeme za základní chleba platit stovku, podle mě to bude spíš šedesát korun. V září se zdražovat ještě asi bude, ale nebude to už tak razantní jako na jaře. Starost nám dělá cena mouky, která stoupla o sto procent, ale to neznamená, že o tolik zdražíme naše produkty. Zeštíhlíme sortiment, ale naše vlajkové lodě tam zůstanou,” říká Richard Kabát, majitel Pekárny Kabát.
„Když vám po zaplacení jídla a bydlení zbyde na den stokoruna, ještě to není úplně boj o přežití, ale je to rozhodně chudoba, kterou většina kritiků nikdy v životě nezažila,” míní sociolog Daniel Prokop. „Některé komentáře současné situace jsou přehlížející, jako kdyby si někdo stěžoval na problémy s demokracií a vy mu na to řekl, že v Rusku je to ještě horší,” dodává.
Českem cloumá rekordní 16procentní inflace, hlásí statistici. Méně se už ale ví, že průměrná míra zdražování se měří i u jednotlivých skupin obyvatel - seniorů či obyvatel Prahy. Porovnání čísel přitom překvapí. Na první pohled se totiž zdá, že zdražování zasáhlo důchodce mírněji. Při podrobnějším pohledu se ovšem ukazuje, že realita je jiná. Roli totiž hraje odlišné složení "nákupních košů".
Když v dobrých časech politikaření převáží nad politikou, dá se to chvíli vydržet. Když se to ale stane v krizi, je to tragédie. Jako nyní.
Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 procent. Data v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zdražování tedy nekončí. Naopak ještě nabírá na obrátkách. Dál rostou ceny hlavně u bydlení a nově výrazně i potravin. Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993.
Rozvrat centrální banky se nekoná. Obměna na vedoucích pozicích sice nekopíruje představy odcházejícího guvernéra, ale rozhodně ani toho nastupujícího. Teď má šanci získat většinu hlasů, jen když nebude navrhovat hlouposti.
Průměrná inflace je sice pro českou ekonomiku klíčovým ukazatelem, domácnostem toho ovšem o růstu jejich reálných nákladů na život příliš neřekne. Každý totiž utrácí jinak, a proto se liší i jeho osobní inflace. Jak vysoká je ta vaše, odhalí následující kalkulačka. Stačí si vybrat modelovou skupinu obyvatel nebo do ní rovnou zadat své vlastní výdaje za jídlo, bydlení nebo třeba pohonné hmoty.
S končícím guvernérem České národní banky o růstu cen, o tom, jak by se měla vybírat bankovní rada, i o destrukci evropské myšlenky.
„Lépe už bylo a nečeká nás snadné období. Je zřejmé, že v Evropě začne zpomalovat hospodářský růst. Proto se teď zaměřuji na USA s jejich velkou kumulací kvalitních společností. Obrovská výhoda je, že si můžete koupit kvalitní podniky, které byly před třemi měsíci o 20 nebo o 30 procent dražší,“ říká Filip Kejla z platformy Investorees, která tento týden spouští svůj edukační projekt.
