Alpským průsmykem Hochjoch putují každý rok na letní pastviny do Rakouska stovky ovcí. Cesta, která začíná v sousedním italském horském údolí, je mnohem starší než nynější mezistátní hranice, první zmínky o pastvinách pocházejí už ze 14. století. Pastýři musí se svými stády zvládnout 16 kilometrů náročným alpským terénem, skrz kameny a sníh, a vystoupat do výšky téměř 3000 metrů nad mořem.
Horolezkyni Kláru Kolouchovou (40) mají lidé zafixovanou ještě jako Poláčkovou a také jako první Češku na nejvyšší hoře světa. Postupně se stala matkou dvou dětí, ale ani mateřství jí nevzalo touhu po dobrodružství. Neodradila ji ani lavina na K2, které unikla jen se štěstím. K vrcholu nejnebezpečnější hory světa teď míří znovu. Na expedici a film o nové výzvě se snaží vybrat peníze na Hithitu. "Riziko k velkým horám zkrátka patří. Jsem si ho vědoma, ale tím to pro mne končí. Když se přepnu do módu horolezení, jsem imunní vůči rušivým vlivům," říká Klára Kolouchová.
Během velikonočního víkendu vyrazily na hory desítky tisíc lyžařů.
Výstava Ó hory, ó hory v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze představí šest desítek objektů na českých a slovenských horách. K vidění budou drobnější stavby jako vyhlídky i projekty environmentálních center, hotelů, relaxačních středisek a rodinných domů. Cílem výstavy je představit citlivý kontextuální přístup soudobé architektury, poukázat na vzrůstající snahu po udržitelnosti a rovněž položit otázku o zachování divoké přírody a její ochrany před člověkem.
Návštěvníci známého údolí Marcadau ve francouzských Pyrenejích zaplatí od poloviny února 6,5 eur. Poplatek čeká od dubna také na turisty mířící do přírodní rezervace Néouvielle. Proti vstupnému se již zvedla vlna protestu, petici podepsaly tisíce lidí.
Místy má dnes připadnout až půl metru nového sněhu, což způsobuje problémy na silnicích. Závěje už odřízly od světa rakouské středisko Sankt Anton am Arlberg, autem či železnicí je nedosažitelné rovněž švýcarské středisko Zermatt.
Švýcarský kanton Valais na jihu země zasáhl velmi silný vítr se sněhovou kalamitou. Podívejte se na záběry ze sociálních sítí.
Janek Bednařík pracuje jako horský vůdce jedenáct let. Radí a pomáhá lidem při lezení po skalách, vysokohorské turistice i lyžování ve volné přírodě. Jeho oblíbenou disciplínou je heliskiing a skialpinismus. Vede v horách lidi, kteří si extrémní lyžování chtějí vyzkoušet. Vybírá pro ně vhodnou trasu, aby si lyžování užili a neskončili třeba v lavině. „Podstatná je nejenom aktuální lavinová výstraha, ale i to, co znamená a proč je vypsaná. Je potřeba vědět, které svahy jsou nebezpečné, odkud kam fouká vítr a podobně,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Laviny, které v minulém týdnu zasypaly části francouzských, švýcarských i italských Alp vnímá jako extrémní a neobvyklou situaci.
Myslím, že pár korun za kubík vody skiareály nepoloží, říká hydrobiolog Josef Fuksa v duelu se šéfem Asociace horských středisek Liborem Knotem. Ten zpoplatnění odběru vody z řek a potoků, které navrhuje Ministerstvo zemědělství, odmítá. Skiareály podle něj vodu nespotřebovávají, ale jen na chvíli zadrží. Lyžování není jen zábava pro pár jedinců, živí celý region, upozorňuje Knot. Podle Fuksy jsou šťastní lyžaři a byznysmeni, ale nejsou šťastné hory. Třeba na Černé hoře nestihne nic vyrůst a narušený je i vodní režim, varuje.
Třicátník Martin Úbl pracuje v obchodním oddělení nadnárodní společnosti. Jednou za rok se přezuje do pohorek, sportovního oblečení, na záda si hodí krosnu a společně se svými přáteli zdolává turisticky nepříliš probádané treky po celém světě. O vtipných historkách z cest po Evropě nedávno vydal knížku s názvem Neuvěřitelné příběhy z hor. „Výpravy mi pomáhají zachovat si zdravý rozum,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Lyžařské areály preferují lanovky a jsou ochotné do nich investovat miliardy korun. Tento způsob přepravy na horách vyhovuje i lyžařům kvůli větší rychlosti i pohodlí.
Další díl cestovatelského seriálu Aktuálně.cz napsal cestovatel a sportovec Martin Úbl. "Každý rok jezdíme na měsíc do hor. Hledáme místa, kam cestovky zatím nejezdí a kam moderní civilizace se všemi svými klady i zápory zatím nedorazila. Letos jsme se rozhodli pokořit trek ke třetí nejvyšší hoře světa Kančendženze na hranicích Nepálu a Indie, která stoupá do výšky 8588 metrů nad mořem."
Středočeské silničáře v neděli v podvečer zaměstnalo náhlé sněžení. Hasiči se zase potýkají se silným větrem. V pohotovosti jsou na Zlínsku, Olomoucku i na severovýchodě Moravy. Počasí ale přeje lyžařům, o víkendu se otevřela řada českých lyžařských středisek.
Hotely v Krkonoších, v Jizerských a Orlických horách jsou na Silvestra už ze dvou třetiny plné. Naopak na Štědrý den v nich je místa ještě dost. O Beskydy je zatím zájem nejmenší, nicméně silvestrovskou oslavu tam jde pořídit vůbec nejdráže v Česku.
Silničáři varují motoristy před zasněženými silnicemi v horských oblastech i před kluzkými vozovkami v nižších polohách. V noci na neděli si mokrá silnice vyžádala již jednu oběť. Večer očekávají meteorologové na horách místy další sněžení. Na nástup tuhé zimy ukazuje i teplota deset pod nulou, kterou naměřili na hřebenech Krkonoš.
Již za necelý měsíc vyrazí Radek Jaroš vstříc dalšímu dobrodružství. Pár dní před Štědrým dnem by měl vstoupit na věčně ledovou půdu nejchladnějšího kontinentu světa. "Vánoce v Česku už mě nebaví," nechal se slyšet Jaroš s tím, že děti odrostly a na hory s ním nikdy během svátků nechtěly. Tak vyrazí bez nich. Zdolat chce Mount Vinson, který patří do seznamu vrcholků tzv. Koruny světa.
Romantická krajina, možná taková, jak si představujeme Česko za časů našich babiček. Malebné vesnice s dřevěnými kostelíky roztahané v údolích mezi oblými travnatými hřebeny podobnými třeba Malé Fatře, ale prakticky bez lidí a zákazů. To je Zakarpatská Ukrajina, kdysi součást Československa. Zážitky z ukrajinských hor přináší v dalším díle seriálu Aktuálně.cz český fotograf Jan Miklín.
Přinášíme vám druhý díl cestopisu o stopování po severní Indii. Dobrodružnou trasu z himálajského Léhu do údolí Nubra přibližuje Adéla Procházková. "Podrbeme unavené přežvýkavce za ušima a na splasklých hrbech, co vypadají jak vypuštěné. Svezení odmítneme, pokračujeme dunami po svých. Obloha bez mráčku a vedro na padnutí, jak se na poušť patří. U Diskitu potkáme velbloudího utečence, jak se schovává v proudu ledové říčky za keřem, labužnicky ojídá listy a jeho výraz se dá bezpečně označit za úsměv od ucha k uchu. Takhle asi chutná čerstvě nabytá svoboda."
Přinášíme vám první díl cestopisu o stopování po severní Indii. Dobrodružnou trasu z himálajského Léhu do údolí Nubra přibližuje přispěvatelka Adéla Procházková. "Všechno je jednou poprvé, opakuji si s každým poskočením na sixpacku PET lahví s kolou. Jednou rukou se držím okraje korby, druhou se snažím v polotmě za jízdy z krosny vylovit bundu. Začíná se ochlazovat a vítr, který profukuje starou plachtou nad námi, zebe. Navíc rozdmýchává tlustou vrstvu prachu ze špinavé podlahy. Slzí mi oči. Snažím se je upírat na jedinou viditelnou výseč zeleně v hloubce mezi horami, ze které ujíždíme. Aby se mi přestalo chtít zvracet. Doufám, že v tomhle případě platí pravidlo poprvé a naposledy."
Narodila se v Praze. Jejími rodiči jsou psychiatr Cyril Höschl a akademická malířka Jitka Štenclová. Absolvovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala na ARO ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. V rámci mise Lékaři bez hranic působila v Afghánistánu. Čtyři zimy sloužila jako urgentní lékař v lyžařských střediscích ve Francii a Švýcarsku. Nyní je lékařkou letecké a pozemní záchranné služby Libereckého kraje.
