Půl roku trvající bitva o tichomořský ostrov Guadalcanal se stala jednou z klíčových epizod druhé světové války. Po střetnutí, které začalo americkým vyloděním 7. srpna 1942 a jež si na obou stranách vyžádalo tisíce životů vojáků, převzali v Pacifiku strategickou iniciativu Američané. Jak to tam vypadalo, si můžete prohlédnout na dobových fotografiích a na kresbách vojáka Howarda Brodieho.
Dřevěný kostel Božího těla v Třinci z úterý na středu shořel. Hasiči krátce po půlnoci začali oheň hasit, ale kromě kříže a náhrobků se nepodařilo nic zachránit. Škoda shořelého kostela je podle předběžných odhadů vyčíslena na desítky milionů. Kvůli nedávným rekonstrukcím a fotografiím je kostel dobře zdokumentovaný a znovupostavení by tak nemělo být problematické. Starostka Třince již přislíbila, že město bude ostravsko-opavskému biskupství při obnově kostela maximálně nápomocné.
Staré mýty říkají, že majestátní pes banchar dokáže přivolat déšť nebo léčit bolesti kloubů. Prý má stejnou duši jako lidé. V Mongolsku se teď pokoušejí toto starobylé plemeno pasteveckého psa zachránit.
Národní muzeum otevírá ve své Nové budově poslední přírodopisnou výstavu před dokončením obří rekonstrukce hlavní budovy. Výstavou Světlo a život si autoři kladou nemalý cíl, zmapovat vliv světla na život na Zemi, a to od prvopočátků až do současnosti, respektive od tmavých jeskyní až po koruny pralesa. Jak se jim to povedlo, na to se podívejte v naší galerii.
Za 148 milionů korun zrekonstruoval Národní památkový ústav (NPÚ) historický dům v Liliové ulici na Starém Městě v Praze. V domě s malovanými stropy, nástěnnými malbami a gotickými a barokními sklepy bude knihovna ústavu, budou v ní sídlit experti na kulturní památky a vzdělávací odbor. Dnes ho památkáři představili novinářům, v pátek 28. července si jej bude moci prohlédnout i veřejnost.
Zajímá vás, jak vypadal český hliněný předchůdce lega nebo snad staré vlastenecké hry z První republiky? Nahlédnout, jak si hrály generace našich prababiček, ale i Husákovy děti, máte nově možnost nedaleko Prahy. V městském muzeu v Mělníku na léto otevřeli výstavu hlavolamů a her z let 1890 až 1990. "Vždycky v létě tu bývala nějaká výtvarná výstava, jenže na to nikdo nechodil," lakonicky objasňuje jeden z důvodů netradiční výstavy Kristýna Frelichová, marketingová pracovnice muzea. "Určitě nejde o vyčerpávající výčet, jde o průřez historií her a stavebnic, ale jsou tady rozhodně zajímavé věci," chlubí se Frelichová dále. Ostatně, posuďte sami.
Když vedle sebe položíte 120 let starou fotku alpského ledovce Pasterze a záběr pořízený poměrně nedávno, asi vám bleskne hlavou: tak to je tedy opravdu rozdíl. Snímky ukazují, jak rychle se ztrácí led i v nejvyšších polohách Alp. Pojďte se podívat do míst, která kdysi obdivoval císař Franšitšek Josef se svou ženou Sissi.
Z prvního vítěze se stal boháč, další prchal z hospod po vzoru Járy Cimrmana a jinému zase volal italský premiér, aby jel a zabránil tak občanské válce. Pojďte se podívat na milníky a neuvěřitelné příběhy, které během své 104leté historie napsala slavná "Stará dáma" (jak se závodu také říká)..
Ostatky nejstarších členů prvního českého knížecího a královského rodu opět spočinuly v útrobách Pražského hradu, poté, co byly v padesátých letech minulého století vyzvednuty kvůli vědeckým výzkumům. Kde jsou nyní uloženy a jak přesně místa posledního odpočinku Přemyslovců dnes vypadají, na to se podívejte v naší galerii.
"Statečnost není až tak častá vlastnost, se kterou se dnes setkáváme," řekl kardinál Dominik Duka při půlnoční modlitbě za sedm parašutistů, kteří se podíleli na zlikvidování Reinharda Heydricha. Pietní modlitby se v noci na dnešek zúčastnily nedaleko kostela Cyrila a Metoděje desítky lidí, členů Čs. obce legionářské, ale i praneteř Josefa Gabčíka Katarína Tomčíková. Modlitba se konala na stejném místě, kam nacisté vynesli po bitvě v kostele a kryptě již mrtvé parašutisty k identifikaci.
Výročí 200 let od vynálezu jízdního kola Karlem Draisem si v pondělí 12. června připomněli členové Spolku přátel jízdních kol. Na historické drezíně přejeli přes Karlův most - drezína byla předchůdkyní dnešního bicyklu. Jezdec byl oblečen v dobovém kostýmu, v něm byla i rozhaněčka se zvonem, která mu po mostě dělala cestu mezi turisty. První jízdu Karl Drais uskutečnil 12. června 1817 v Mannheimu.
Přinášíme obrazový přehled aut, která sloužila policii od chvíle, kdy na počátku 90. let vznikl útvar Policie ČR. Dělí se na žlutobílé, bílozelené a stříbrné období. Podívejte se i na prototyp policejního favoritu z archivu Čeňka Sudka, který v současnosti finišuje knihu o policejních vozech.
Podle šéfa Památek a muzeí Syrské arabské republiky Mamúna Abdala Karíma je poničena skoro třetina z asi deseti tisíc historických památek Sýrie. Na jejich obnově by se od letoška měla podílet také Česká republika prostřednictvím Národního muzea. Karím odhaduje, že antickou Palmýru lze obnovit zhruba z poloviny, v Aleppu může být zachráněno asi 70 procent míst.
Jeho jméno musí znát každý, kdo někdy zavítal na nějakou velkou cyklistickou událost v Česku. Jindřich Pulman (70) je hlasatelskou legendou české cyklistiky. K mikrofonu se dostal už ve dvaceti, zvládl na špičkové úrovni moderovat mistrovství světa na silnici i na dráze, Závody míru, cyklokrosy… "České cyklistice bych přál návrat Závodu míru," říká v rozhovoru s několikanásobným mistrem republiky Luborem Tesařem.
Archeologové objevili v oblasti Mínja ve středním Egyptě 17 mumií a několik sarkofágů. Považují to za bezprecedentní nález. S odkazem na zprávu egyptských úřadů o tom v sobotu informovala agentura AFP. "Našli jsme katakomby, ve kterých byly mumie," řekl vedoucí egyptského archeologického týmu Saláh Chúlí. "Je to největší nekropole v centrálním Egyptě," dodal. Ředitel káhirské fakulty archeologických vykopávek Muhammad Hamza objev označil za "velmi významný" a "bezprecedentní". Mumie podle něj pochází z řecko-římské éry, tedy z období mezi 3. stoletím před naším letopočtem a 3. stoletím našeho letopočtu. Egypt doufá, že nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch.
Až do 19. května jsou na pražské Letné, na náplavce u Vltavy či na náměstí Republiky k vídění výstavní panely s ilustracemi Vojtěcha Šedy, které mají za úkol připomenout deset největších fenoménů tuzemských moderních dějin - ať už jde o holocaust, odboj, disent nebo naopak spolupráce s StB - a seznámit občany s osudy lidí, kteří je zažili na vlastní kůži. Výstava vznikla loni u příležitosti 10. výročí pořadu Příběhy 20. století. Organizátoři, společnost Post Bellum, ji ale umístili do ulic i letos. "Příběhy na aktuálnosti neztratily vůbec nic," říká Michal Šmíd, šéfredaktor webu Paměť národa, z něhož Příběhy čerpají.
V českých moderních dějinách jsou skutečně hvězdné okamžiky. A těch hvězdných hodin je možná dokonce víc než v zemích okolních, říká spisovatel Jiří Padevět. Máme dostatek úcty k lidem, jako byli Václav Havel, Jan Patočka nebo bratři Mašínové? Více v dalším díle pořadu DVTV Apel.
Jak vypadal největší gangster, jakého kdy Amerika poznala? Muž, který na obchodu s heroinem vydělával milion dolarů denně? Víme to jen díky fotografiím Antonína Kratochvíla. Příběh muže podsvětí, kterého Kratochvíl zachytil na svých fotografiích, nadchl režiséra Ridleyho Scotta natolik, že o něm později natočil oscarový film.
Strhující zážitek o zlomových okamžicích této země nabízí série komiksů spisovatele Pavla Kosatíka s předními českými ilustrátory a grafiky. "Já jsem celou dobu, co tenhle komiksový projekt vznikal, byl tak nějak legračně rozpolcený mezi komiksáře a historiky. Přál jsem si symbiózu, kde ani jedno křídlo nebude vyloženě trpět. A říkal jsem si tedy, jestli tím přepodstatněním Února nedojdou historici k tomu, že už jsme to fakt přehnali, že jsme posunuli těžiště toho, oč v tom původním příběhu šlo, někam jinam," říká spoluautor série historik Pavel Kosatík.
Devět televizních scénářů Pavla Kosatíka z projektu České století posloužilo jako předloha k ojedinělému komiksovému cyklu. Každý svazek se zaměřuje na klíčový okamžik moderních dějin Československa - vznik republiky, heydrichiádu, okupaci v srpnu 1968 i další události. "Nejde o rekonstrukci nebo výklad dějin. Nahlížíme do zákoutí určujících rozhovorů, do myslí jednotlivých aktérů, momentů jejich pochybností, konfliktů, odvahy i rozhodných kroků," vysvětluje v rozhovoru s Aktuálně.cz historik Pavel Kosatík.
