Jak dlouho by měly zůstat české hranice uzavřeny a proč? A jaký dopad by na tuzemskou ekonomiku mělo, kdyby zůstaly uzavřené dlouhodoběji? On-line deník Aktuálně.cz oslovil odborníky z oblasti průmyslu, zemědělství, obchodu i cestovního ruchu, kteří nastínili, jakým směrem se české hospodářství kvůli koronaviru může vydat.
Česká ekonomika by letos mohla klesnout o 10 procent, vyplývá z nejnovějších odhadů hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka. Ten však zdůrazňuje, že výhled je třeba brát spíše pro ilustraci, protože pandemie ještě neodezněla. Propad by měl být doprovázen rychlým růstem počtu nezaměstnaných, poklesem vývozu, dovozu i průmyslové výroby.
Výdaje vládních institucí v Česku v roce 2018 oproti předchozím rokům rostly, celkem činily 2,166 bilionu korun. Stále ale byly pod průměrem Evropské unie, jak ukázaly údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce peněz směřovalo do sociální oblasti a do oblasti zdraví.
Zpřesněný odhad hrubého domácího produktu (HDP) potvrdil zpomalení meziročního růstu české ekonomiky z předloňských 2,8 procenta na loňských 2,4 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,5 procenta, ve druhém čtvrtletí rostla o 2,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu také zpomalil na 0,4 procenta z 0,6 procenta ve druhém čtvrtletí. Čísla za třetí čtvrtletí v pátek potvrdil Český statistický úřad.
Posledních šest let se české ekonomice dařilo, shodují se ekonomové. Pro letošní rok už ale očekávají mírné zpomalení, i když recese podle nich zatím nehrozí. Na vině je hlavně nejistota v mezinárodním obchodě. I přes "přibrzdění" tuzemského hospodářství by nezaměstnanost měla zůstat nadále jednou z nejnižších v Evropské unii. Ceny se naopak podle odhadů budou držet spíš výše - hlavně u bydlení.
V devadesátých letech patřili politici k vážený lidem a pohrdalo se vesměs podnikateli, kteří vypadali jako něco ve finálovém saku s bílými ponožkami. Teď se to prohodilo. Podnikatelé získali zpět svůj respekt, zatímco slovo "politik" se stalo sprostou nadávkou. Potřebujeme to změnit.
Německá ekonomika se podle aktuálních čísel za třetí čtvrtletí jen těsně vyhnula recesi. Český hrubý domácí produkt sice zatím slušně rostl, přesto však podle původních odhadů ekonomů měl stoupat rychleji. Zpomalení růstu zažívá i Slovensko či Polsko, které jsou navíc stejně jako tuzemsko závislé na eurech z německého trhu.
Jak se Česko změnilo během třiceti svobodných let? Co se stalo s jeho městy, krajinou a ekonomikou? Jak se proměnily školy a jakou dnes máme šanci domoci se svých práv? Do jaké budoucnosti nás vede zahraniční politika? V týdnu před 17. listopadem přináší Aktuálně.cz sérii sedmi svátečních esejů. Pondělní zkoumal životní prostředí, dnešní se věnuje ekonomické transformaci.
Ministerstvo financí a Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zhoršily ve svých nových prognózách odhad růstu české ekonomiky na příští rok. Zatímco ministerstvo pro rok 2020 počítá jen s dvouprocentním růstem, centrální banka svůj odhad snížila na 2,4 procenta ze srpnových 2,9 procenta. Obě instituce nejnovější předpovědi zveřejnily na tiskových konferencích.
Po Řecku a Portugalsku přeskočilo Česko v "žebříčku bohatství" další z původních zemí EU. Loni totiž těsně překonalo v hrubém domácím produktu na obyvatele v paritě kupní síly - tedy v jednom z klíčových ukazatelů výkonnosti ekonomiky - rychle rostoucí Španělsko. Ukazují to nejnovější data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Každá krize bude bolet, ale dobrá příprava na ni zvyšuje možnost přežití, říkají experti na byznys. Výsledky české ekonomiky jsou ve světle zbytku Evropy stále dobré, další část hospodářského cyklu - tedy ochlazení - je už ale na dohled. Jak se na něj mají firmy připravit, a čeho se naopak vyvarovat? Aktuálně.cz zmapovalo konkrétní rady a tipy odborníků na základě ankety institutu ELAI.
Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil o 0,1 procenta oproti prvnímu kvartálu, ve kterém vzrostl o 0,4 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve středu zveřejnil spolkový statistický úřad. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem Česka. Tuzemská ekonomika na rozdíl od německé zatím pouze zpomalila svůj růst, ve druhém čtvrtletí podle odhadů rostla ve srovnání s prvním čtvrtletím o 0,6 procenta.
Odbory a další organizace nemocnic, lékařů či pacientů žádají zvýšení výdajů na zdravotnictví na devět procent HDP. Nyní dává Česko méně než sedm procent. Třináct organizací o tom v pondělí informovalo na tiskové konferenci. V roce 2020 by podle nich měly peníze jít z rezerv zdravotních pojišťoven, rozdělit chtějí 25 miliard. Návrh představily organizace už na konci června, ministerstvo zdravotnictví ho odmítlo. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) jde každý rok do zdravotnictví více peněz. Letos má zdravotní pojištění k dispozici asi 320 miliard korun, příští rok to podle Vojtěcha bude asi 350 miliard.
Státní dluh ke konci června stoupl oproti konci minulého roku o 90,6 miliardy na 1,713 bilionu korun. Důvodem nárůstu dluhu byla podle ministerstva financí snaha získat peníze za výhodných podmínek na plánované splátky státních dluhopisů v letošním roce. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 160 800 korun.
Dlouhodobé investice do školství mohou zpětinásobit ekonomický výkon Česka, přinést vyšší platy i životní úroveň, tvrdí studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Podle ekonoma Daniela Münicha je však česká společnost zatím pokrytecká a volí politiky, kteří dávají přednost okamžitým řešením před systematickou změnou, jejíž ekonomické dopady by začaly být patrné až po třiceti letech.
