Navzdory mohutnému nasazení pořádkových sil a zákazům demonstrací na mnoha místech Francie se opět shromáždily tisíce stoupenců takzvaného hnutí žlutých vest, aby protestovaly proti reformní politice prezidenta Emmanuela Macrona.
Ve věku 90 let zemřela francouzská režisérka, scenáristka a jedna z představitelek francouzské nové vlny Agnès Vardaová. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na rodinu známé filmařky, která se ve svých dílech často zabývala sociální a ženskou tematikou. Podle deníku Le Figaro podlehla rakovině.
Skopičiny nezbedného Mikuláše s jeho kamarády a hromadou bláznivých nápadů, psané z pohledu malého chlapce, baví čtenáře po celém světě už šest desítek let. První díl francouzské série zábavných povídek o Mikulášovi z pera Reného Goscinnyho a ilustrátora Jacquese Sempého vyšel 29. března 1959. Už předtím se ale jejich příběhy objevovaly v tisku jako komiks. V Československu vycházely příběhy o Mikulášovi na pokračování v dětském časopise Ohníček. A první kniha o něm pod názvem Mikulášovy patálie se na pultech tuzemských knihkupectví objevila v roce 1973. Zážitky malého chlapce baví dospělé i děti dodnes.
Společnost se radikalizuje, to, co se děje v okolních zemích je jenom poslední kamínek do mozaiky, míní tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Projevů antisemitismu podle statistik výrazně přibylo v Německu i ve Francii. Současnou migrační vlnou je ten problém jen posílen, velkou roli v tom hraje izraelsko-palestinský konflikt, z levice přichází hodně starých stereotypů, které jsou převlečeny do nového hávu, myslí si Kraus
Horkovzdušné balony chystající se odstartovat k obloze, Eiffelovka, opilý flamendr i spoře oděná dívka. Unikátní autochromové snímky dávných mistrů fotografie přibližují, jak vypadala Paříž i různá další místa ve Francii před více než sto lety.
Francouzské úřady zakázaly sobotní demonstraci takzvaných žlutých vest na třídě Champs-Elysées a v jejím okolí v centru Paříže. Francie o víkendu očekává už 19. pravidelné protivládní protesty, které se konají vždy hlavně v sobotu.
Francouzská policie v minulých dnech krátce zadržela českého řidiče kamionu, v jehož nákladovém prostoru nalezla migranta. Robert Řehák z tiskového odboru českého ministerstva zahraničí sdělil, že policie vyhodnotila řidičovo tvrzení, že o migrantovi nevěděl, jako věrohodné, a proto ho propustila.
Od víkendu se ve francouzských i zahraničních médiích rychle šířila zpráva o kočce francouzské ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauové, která prý svému mazlíčkovi začala říkat "Brexit" kvůli jeho nerozhodnosti. Nyní se však ukázalo, že od členky francouzské vlády šlo pouze o vtip. Žádnou kočku ve skutečnosti nemá.
V pařížském sídle listu Le Monde se snaží novináři zabránit českému podnikateli Danielu Křetínskému v získání kontrolního podílu ve věhlasných pařížských novinách.
Demonstranti z řad protivládního hnutí žlutých vest v centru Paříže zapálili banku a rabovali obchody i restaurace. Policisté proti nim nasadili slzný plyn a vodní děla. Mezi manifestanty v metropoli se vmísilo kolem 1500 radikálů, kteří "přišli jen rozbíjet", řekl francouzský ministr vnitra Christophe Castaner. Policie do poledne zadržela osm desítek demonstrujících. Žluté vesty manifestují svou nespokojenost zejména s hospodářskou politikou současné vlády od poloviny listopadu už 18. sobotu.
Ve svém projevu na Pražském hradě někdejší generální tajemník NATO George Robertson prokázal upřímnost rodáka ze Skotska. „Vaše země není schopna dostát ani příslibům, které byly učiněny, a ani hrozbám, kterým aliance čelí,“ kritizoval nízké obranné výdaje České republiky. Dvaasedmdesátiletý lord Robertson, který stál v čele NATO v letech 1999 až 2004, byl jedním z význačných hostů úterní slavnostní konference k 20. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance.
Říká se, že pero je mocnější než meč. Ve snímku Do boje francouzského režiséra Stéphana Brizého, který právě začala promítat česká kina, je nejmocnější zbraní řeč.
V pořadí již 17. protestní sobota ve Francii přilákala nejméně účastníků protivládních demonstrací od jejich propuknutí loni v listopadu. Do ulic dnes podle ministerstva vnitra vyšlo v celé zemi pouze 28.600 lidí. Manifestace byly ale mimořádně různorodé. V Paříži i jinde jako obvykle demonstrovali účastníci hnutí takzvaných žlutých vest, ale k vidění byly též růžové vesty, které oblékly učitelky mateřských škol. Další ženy pochodovaly za rovnost pohlaví a letiště Roissy zažilo taneční happening proti privatizaci pařížských letišť v režii žlutých vest. Akce se podle dostupných zpráv obešly bez větších násilností.
Před mnohými francouzskými věznicemi jsou blokády, hoří tam pneumatiky nebo dřevěné palety. Dozorci tak chtějí poukázat na nevyhovující pracovní podmínky, nízké platy, přeplněné cely nebo obavy, že je napadnou nebezpeční vězni. Dozorce znepokojily události ze začátku týdne. V přísně střeženém vězení Condé-sur-Sarthe na severozápadě země zradikalizovaný vězeň Michael Chiolo napadl dva strážce. Jednoho z nich pobodal.
"Média i opozice byly rok zaskočeny Macronovým úspěchem a jen čekaly na první problém, kterého by se mohly chytit," říká politolog Jacques Rupnik v rozhovoru s Karlem Hvížďalou.
Řada francouzských vozů má jedno společné. Výrobci je v průběhu výroby postupně zdokonalovali. O jejich zkaženou pověst se často zasadilo zavádění moderní techniky spolu s elektrickými vychytávkami a v neposlední řadě nesmyslně dlouhé výměny motorového oleje po 30 000 km (reakce na požadavky fleetových zákazníků sledujících servisní náklady). Následující devítka modelů ze země galského kohouta může za předpokladu dobře zvolené pohonné jednotky a důkladného výběru fungovat bez větších potíží. Navíc bude často levnější než německá nebo japonská konkurence.
Francie hodlá příjmy velkých internetových firem, jako je Google, Amazon či Facebook, zatížit tříprocentní daní. Vláda v Paříži ve středu představila plán, podle něhož by se daň měla týkat asi třiceti největších internetových firem, které celosvětově dosahují příjmů alespoň 750 milionů eur (19,2 miliardy korun) a ve Francii alespoň 25 milionů eur za rok. Uvedla to agentura AP.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v otevřeném dopise představil před květnovými volbami do Evropského parlamentu svou vizi Evropy. Text nazvaný "Za evropskou renesanci" obsahuje mimo jiné návrh na vznik evropského azylového úřadu či klimatické banky. Do konce roku by se podle jeho představ měla uskutečnit evropská konference, která by navrhla reformu evropského projektu. Liberální francouzský prezident v dopise také kritizuje nacionalisty a vyjadřuje naději, že v reformované Evropě by své místo opět našla i Británie.
Po květnových volbách do europarlamentu se promění i složení Evropské komise. Její dosavadní šéf Jean-Claude Juncker ve funkci končí a největší šance vystřídat ho má šestačtyřicetiletý německý křesťanský demokrat Manfred Weber, který je zároveň předseda Evropské lidové strany, nejsilnější frakce v europarlamentu. "Nejdůležitější je tedy vrátit Evropu zpět lidem, protože je to jejich Evropa, nikoli bruselská Evropa. Toho bych chtěl dosáhnout," říká Weber v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Francouzská policie zatkla 44 migrantů, kteří v noci na neděli ve snaze dostat se do Británie pronikli na palubu kotvícího trajektu, který připlul z britského Doveru do francouzského přístavu v Calais.
