Dráhy hvězd na potemnělé obloze, fotografování ve tmě, “rozmazaná” voda v lesních bystřinách. Takové fotky jsme zvyklí vídat ze zrcadlovek. Jenže sedmatřicetiletý Michal Zigo z Tachova dokáže totéž se svým mobilním telefonem. Už to samotné dokáže člověka překvapit. A co teprve když řekne, že začal fotit teprve před rokem!
Kůň, který přežil masakr sedmé kavalerie u Little Big Hornu. Baterie děl, která rozstřílela dvě stovky indiánů. Ne, nehledejte tady romantiku. Snímky téměř zapomenutého fotografa Johna C. H. Grabilla možná na první pohled připomínají barvotiskové mayovky, ale ve skutečnosti odrážejí drsnou a krvavou tvář Divokého západu.
Vždy se snažil být co nejblíž dobré fotce. Pro dobrý snímek přespával ve spacáku, kvůli cestování za svými tématy se naučil minimalizovat osobní potřeby. O svém životě, o čekání na dobrou fotografii a také o ceně lidské svobody hovoří v novém dokumentu světově uznávaný fotograf Josef Koudelka. ČT art ho uvede ve středu 18. ledna.
Miloslava Rupešová se narodila v rodině světově uznávaného českého fotografa Jaromíra Funkeho. Spravuje jeho archiv a jeho práce jí pomáhají poznat, jaký její otec vlastně byl. Průkopník avantgardní fotografie totiž zemřel v době, kdy byla ještě velmi malá. Mluví o tom v rozhovoru, který vznikl v Leica Gallery – tam je až do konce ledna velká výstava Funkeho fotografií.
Jízda v nedotčeném prašanu, sluncem prozářené zasněžené scenérie. A lyžaři na desítky různých způsobů. Tak vypadají nejlepší lyžařské fotky světa v renomované soutěži sportovních fotografů Red Bull Illume. Jen kdyby se tak silně neprojevovala manýra současné akční a krajinářské fotografie. Drobná postavička obklopená nekonečnou mohutností přírody.
Ve dne je to normální lyžařské středisko. Ale ráno a večer? To se údolí na rakouské straně pod horou Zugspitze mění ve světelné divadlo, během kterého první či poslední paprsky slunce barví špičky horských štítů. Vesnice Ehrwald a Lermoos jsou přímo v centru. Takže tajný tip: ráno a večer fotit, přes den si užívat lyžování.
Fotografie z výstavy německého fotografa Juergena Tellera, který se proslavil snímky Nirvany, Kurta Cobaina a portréty celebrit v podivných situacích, jsou do poloviny března k vidění v pražském Rudolfinu. Na první pohled vypadají, jak by neuměl fotit, je to však záměr. Teller patří k nežádanějším fotografům současnosti. Pojďte se podívat.
"I kdyby mě zranil, postřelil nebo zabil, jsem novinář. Musím dělat svoji práci," tvrdí rozhodně fotograf americké agentury AP Burhan Ozbilici, který v pondělí přímo na místě pořídil fotografie z vraždy ruského velvyslance Andreje Karlova v Ankaře. Autentické snímky vzápětí zaplavily sociální sítě a fotograf sklidil za své chování obdiv.
Štve vás práce, partner, šéf či nešťastná láska? Svůj vztek můžete zmírnit v nově otevřeném podniku Anger Room. Tam si za menší poplatek pronajmete na pár minut prostor, kde ze sebe všechen stres a napětí můžete vymlátit. Podnik otevřeli tři kamarádi z Brna podle obdobných prostorů v zahraničí.
Mottem fotografa Pavla Ouředníka jsou slova indiánského kmene Cree: Teprve až pokácíte poslední strom, až otrávíte poslední řeku, až ulovíte poslední rybu, přijdete na to, že peníze se nedají jíst… Vrací se k nim, když fotí svoji milovanou Šumavu a vidí břehy potoků rozdupané dobytkem nebo lesy poničené těžkou technikou. Do šumavské přírody se stále vrací. „Kdekoliv jinde mám pocit promarněného času,“ říká rodák ze Strakonic.
Všimli jste si, že v mnoha starých westernech se alespoň na chvíli mihne postava fotografa? Je to logické, protože v dobách Divokého západu už byla fotografie populární. Jedním z mužů, kteří neúnavně fotografovali tehdejší proměnu Severní Ameriky, byl i Edward S. Curtis. Podařilo se mu vytvořit mnoho autentických portrétů původních obyvatel a zapsal se tím do dějin.
Renomovaný webový magazín TechRadar sestavil před Vánoci žebříček deseti nejlepších fotoaparátů roku. Spousta fotografů by byla jistě ráda, kdyby se pod stromečkem objevily profesionální superfotoaparáty za desítky tisíc korun, jimiž výčet začíná. TechRadar však do žebříčku zahrnul i nejlepší levné přístroje pro začátečníky a mírně pokročilé.
Fotograf Daniel Řeřicha popisuje, jak vznikl snímek Tajemná jeskyně pořízený na řece Křinici, která protéká Česko-saským Švýcarskem. A prozrazuje triky, které krajinářští fotografové používají. Včetně toho, že mezi jejich výbavu patří kromě objektivu a filtrů i obyčejné holínky.
Jen málokdo byl končícímu americkému prezidentovi tak blízko, jako jeho osobní fotograf. Fotil ho v roli nejmocnějšího muže světa, ale i ve chvílích, kdy vítal dcery, které se vrátily ze školy, nebo když si hrál se psem. Za dvě funkční období prý pořídil přes dva miliony snímků. A naučil Bílý dům používat Instagram a Flickr.
Superúplňky či zatmění Měsíce vždy přitahují pozornost fotografů, ať už těch amatérských, či profesionálních. A my teď stojíme před zajímavou otázkou. Jde něco takového vyfotit mobilem? Michal Zigo, který patří k vynikajícím mobilním fotografům, říká, že ano.
Ve věku 79 let ve středu zemřel fotograf Jiří Všetečka. Proslavil se svými umělecko-dokumentárními cykly, ve kterých zachytil české hlavní město, zejména souborem Pražský chodec. O fotografově náhlém úmrtí informovala jeho spolupracovnice Marcela Jurčíková.
Unavení vojáci spící v rozbahněném zákopu, rozbořená města, zajatí němečtí vojáci, kteří vypadají jako dobrosrdeční strejdové ze sousedství. Fotky jednoho z prvních válečných fotografů Ernesta Brookse měly sloužit britské válečné propagandě, on však mnohdy zaznamenal i naprosto lidské momenty. Válka skončila 11. listopadu 1918. A díky Brooksovým snímkům ji dnes můžeme vidět očima člověka, který to vše zažil.
Ve všech pokročilých telefonech s fotoaparátem najdete režim PRO, určený zejména zkušeným uživatelům. Po prozkoumání všech funkcí aplikace fotoaparátu však často slýchám údiv: ,,Kde je clona?“ Právě se clonou (jednou z trojice nejdůležitějších hodnot, spolu s časem a citlivostí ISO) se totiž dají dělat doslova kouzla.
Z rovinaté, pečlivě obdělávané krajiny polí, remízků a sadů vystupují zajímavé vrcholy kuželovitých tvarů. Už na první pohled je patrné, že se jedná o sopečné pohoří. Dosud jde o oblast fotografy tak trochu opomíjenou. A neprávem. Je to velice malebný kraj, který nabízí nekonečné množství fotografických motivů i cílů pro výlety. Pojďte se přesvědčit.
Fotografka Libuše Jarcovjáková se vždy pohybovala v extrémech. Večery trávila v hospodách, fotila v gay klubech a učila češtinu Vietnamce a Kubánce. A díky svému otci, přednímu českému výtvarníkovi, se stýkala s uměleckou elitou.
