Finská premiérka Sanna Marinová se nedopustila žádného pochybení v souvislosti s uniklým videem z letošního léta, na němž 36letá politička tančí a popíjí s přáteli i s celebritami. K tomuto závěru dospělo oficiální vyšetřování zahájené po několika stížnostech na chování Marinové, uvedl v pátek list The Guardian.
Už osm měsíců pokračuje ruská invaze na Ukrajinu a ve vzduchu stále visí výhrůžky ruského prezidenta Vladimira Putina použitím jaderných zbraní. Finsko a Švédsko v květnu oznámily, že chtějí svoji bezpečnost posílit vstupem do NATO, přes velkou podporu spojenců ale stále čekají na plné odsouhlasení svého členství. Brání jim Turecko a Maďarsko.
Finská premiérka Sanna Marinová po úniku videa, na němž je zachycena při bujarém tanci a oslavách na večírku, podstoupila test na drogy. K tomu předtím sociálnědemokratickou političku vyzvali členové vládní koalice i opozice. Šestatřicetiletá šéfka vlády ujistila, že zakázané drogy nikdy nebrala.
Šestatřicetiletá finská premiérka Sanna Marinová musí čelit vlně kritiky. Na sociální sítě totiž uniklo video z večírku. Tam politička popíjí se skupinou přátel, tančí a zpívá. Riikka Purrová z opoziční strany po premiérce vyžaduje test na drogy. Marinová se ale brání a obhajuje se, že nedělá nic nelegálního. Své chování prý měnit nebude.
Pro zachování evropské jednoty nebude v druhé půlce roku 2022 důležité jen zářijové hlasování v Itálii. Klíčová budou i politická klání v Lotyšsku či Bulharsku.
Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož budou obě země přínosem pro bezpečnost této obranné organizace. Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup v obavách z dopadů ruské invaze na Ukrajinu.
NATO výrazně posílí obranu svého východního křídla, zejména Pobaltí a Polska, proti bezpečnostní hrozbě ze strany Ruska. Výsledkem třídenního summitu aliance, který se nyní koná v Madridu, bude i nová obranná doktrína, oživující některé prvky vojenského plánování NATO z dob studené války.
Příští týden dorazí do České republiky na návštěvu turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu. Bude to příjezd představitele rozporuplného státu v citlivé době. Finsko a Švédsko usilují o členství v Severoatlantické alianci. Turecko přitom od první chvíle hlásí, že přidružení severských zemí k obrannému paktu odmítá. S ministrem se nad tímto tématem střetne šéf české diplomacie Jan Lipavský.
Finsko a Švédsko se chystají do NATO za hlasité podpory členů aliance. Jen ale většiny z nich. Své výhrady jasně formulovalo Turecko a částečně nesouhlasná a hlavně nejednoznačná je pozice Chorvatska. Jadranský stát zažívá zahraničně politický střet mezi prezidentem Zoranem Milanovičem a chorvatskou vládou s premiérem Andrejem Plenkovičem v čele.
Když v neděli finská hokejová reprezentace vyhrála na domácím mistrovství světa, slavila přímo na stadionu ve svém rodném Tampere se skleničkou v ruce. Jen týden předtím navštívila na Ukrajině prezidenta Volodymyra Zelenského. Sanna Marinová, v době svého zvolení nejmladší premiérka na světě, po desetiletích neutrality přivádí Finsko do NATO.
Švédsko s několikaměsíčním zpožděním následovalo Finsko, když jako dvaatřicátá země vstoupilo minulý týden do NATO. Finsko vzhledem k dlouhé společné hranici s Ruskem disponuje silným dělostřelectvem a pozemním vojskem, sousední stát má zase vlastní rozsáhlý zbrojní průmysl. Podívejte se na srovnání obou armád a přehled významných švédských zbraní.
Finský velvyslanec v Praze Jukka Pesola příští týden končí svou misi a vrací se do Helsinek. Polovinu svého úřadu přežíval pandemii koronaviru, nyní odchází v době, kdy se o Finsko všichni zajímají. Země se totiž po letech neutrality rozhodla kvůli ruské agresi na Ukrajině vstoupit do NATO. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Pesola vysvětluje, proč byl krok nutný nebo jak probíhají hovory s Tureckem.
"Pokud bude Švédsko s Finskem přijato do NATO, stane se z Baltského moře 'rybník' Severoatlantické aliance," říká bezpečnostní expert Milan Mikulecký. Rozšiřování aliance je přitom velmi pravděpodobné, pokud se vyjasní spory mezi skandinávskými zeměmi a Tureckem. Švédové mohou přispět špičkovými ponorkami, Finové zase zkušenostmi ze zimní války se Sovětským svazem.
