"Spotřebitelům nabízí dobrý zdroj bílkovin a také je seznamuje s hmyzími potravinami," uvedl pro agenturu Reuters Juhani Sibakov z potravinářské společnosti Fazer, která chléb vymyslela. Finsko se v listopadu připojilo k pětici dalších evropských zemí povolujících chov a prodej hmyzu jako potraviny. Spolu se severským státem to je také Velká Británie, Nizozemsko, Belgie, Rakousko a Dánsko.
Ruská agentura Sputnik existovala ve Finsku jen krátce. Na tzv. fake news a propagandu totiž Finové moc neslyší, uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Markku Mantila, bývalý ředitel komunikace v úřadě finského premiéra. Podle Mantily za tím stojí hlavně vysoká vzdělanost obyvatel tohoto skandinávského státu.
Během vojenského cvičení na jihu Finska došlo k nehodě, která si vyžádala čtyři mrtvé. Jedno z armádních vozidel se srazilo s vlakovou soupravou, napsala agentura Reuters s odkazem na místní policii. Jedna z obětí je pasažér vlaku, další tři jsou vojáci. Několik dalších lidí utrpělo zranění. K nehodě došlo krátce před 8:00 místního času na železničním přejezdu v obci Skogby, která se nachází západně od přístavu Raseborg.
Nizozemská policie dostala upozornění na možnost útoku od španělských kolegů. Španělský řidič podezřelé dodávky byl podle nizozemských médií opilý, ale neměl teroristické úmysly. Zároveň ale policie zadržela dalšího podezřelého na jihu země.
Maročan Abdarrahmán Maškáh, který je podezřelý z pátečního útoku nožem ve finském Turku, byl vzat do vazby. V úterní výpovědi před soudem se přiznal k vraždě dvou žen a zranění osmi lidí. Maškáh přitom nepatřil mezi 350 lidí, jejichž aktivity sleduje finská kontrarozvědka SUPO, protože je považuje za potenciálně nebezpečné. Loni požádal Maškáh ve Finsku o azyl, jeho žádost ale byla zamítnuta. Maročan se proti tomuto rozhodnutí ještě před útokem odvolal.
Osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve finském městě Turku, v neděli vyslechli detektivové. Podrobnosti úřady zatím nezveřejnily. Mladík pobodal 10 lidí, dva z nich svým zraněním podlehli. Policisté po útoku zadrželi další čtyři Maročany a provedli další razie v Turku. Nikoho však už nezatkli. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.
Ve velkých italských městech byla během víkendu zpřísněna bezpečnostní opatření v historických centrech a na pěších zónách. Řím tak reaguje na teroristické útoky v Evropě z posledních dnů. Italské úřady dostávají pravidelně pohrůžky teroristickým útokem. Itálie v rámci protiteroristických opatření v minulosti navýšila počet policistů zajišťujících bezpečnost veřejnosti o 6000 lidí,
Minutou ticha v neděli lidé po celém Finsku uctili památku dvou obětí pátečního teroristického útoku ve městě Turku. Kromě mrtvých si páteční útok Maročana vyžádal také osm zraněných. Na místě tragédie se shromáždilo několik stovek lidí. Osmnáctiletý Maročan, který přišel do Finska v loňském roce a požádal tu o azyl, pobodal deset lidí ve věku od 15 do 67 let, z toho osm žen. Podle úřadů cílil útočník právě na ženy, muži utrpěli zranění ve snaze pomoci obětem. Útočníka policie postřelila do nohy a zadržela. Policie v sobotu oznámila, že případ vyšetřuje jako vraždu s "teroristickým motivem". Pokud by se potvrdilo, že šlo o terorismus, byl by to první podobný atentát ve Finsku.
Neznámý pachatel pobodal několik lidí ve finském městě Turku. Potvrzená je zatím smrt dvou lidí. Policie útočníka postřelila do nohy a zadržela, napsala agentura Reuters. Vyzvala také místní obyvatele, aby se vyhýbali centru města. Policie posiluje bezpečnostní opatření po celé zemi, zvláště na letišti v Helsinkách a na vlakových nádražích. Turku leží asi 150 kilometrů západně od finského hlavního města Helsinek.
Kdo by čekal, že sobi se budou silnicím na severu Evropy v oblasti Laponska plaše vyhýbat, případně přes ně bázlivě spurtovat jako české srnky, byl by na omylu. Jejich výkony jsou neuvěřitelné, klidné nervy severských řidičů ovšem také. Sobi jsou schopni dlouhé minuty klidně postávat před autem, nedělá jim problém jít vykonat potřebu doprostřed silnice, či si středem vozovky nerušeně hopkat. Rádi se procházejí i po parkovištích u supermarketů či hotelů. Vše berou jako součást své pastviny. Jen pro zajímavost, v Laponsku žijí desítky tisíc těchto zvířat, na jejich přítomnost poukazují tisíce dopravních značek "pozor sob" či dokonce "pozor stáda sobů".
Částí hranice mezi Finskem a Norskem se již roky táhne horskými a bažinatými pustinami plot. Každoročně ho obnovuje a spravuje padesátka zaměstnanců. Ještě zajímavější je, že zde slouží proti živelné migraci. Nutno však dodat, že proti migraci sobů, kterých tu na úplném severu Evropy, v oblasti Laponska, žijí tisíce.
Finové v roce 1985 otevřeli vesnici Santa Clause a hrdě ji nazývají "oficiálním domovem Santy Clause". Nachází se u města Rovaniemi přímo na polárním kruhu. Od té doby se také výrazně zvýšila návštěvnost finského Laponska, které zde začíná. Proslulé jsou snímky nasvícené zasněžené vesnice plné vánočních stromků a sněhuláků, ale čilý ruch a byznys tu panují i uprostřed léta. Návštěvníci zde nechávají nemalé částky za foto se Santou Clausem, za dopis od něj a za stovky suvenýrů. Do kdysi zapadlého koutu na polárním kruhu nyní směřují statisíce turistů, Rovaniemi je v hledáčku cestovních kanceláří, do finského Laponska létají nové linky.
Předseda studentské iniciativy Otevřeno a student Masarykovy univerzity v Brně Tomáš Čakloš se snaží ukázat na nedostatky ve vzdělávání učitelů. Velký problém shledává především v jejich špatných platech. S finančním ohodnocením souvisí i prestiž povolání a samotná motivace stát se učitelem. Přestože je sám student pedagogiky, souhlasí s tím, aby se do škol vrátili vyučující, kteří nejsou absolventy pedagogických fakult.
Index společenského rozvoje vznikl jako alternativní ukazatel kvality života vedle hrubého domácího produktu a podobných čistě ekonomických hodnocení. Žebříček vede Dánsko, nejhůře ze 128 hodnocených zemí dopadla Středoafrická republika. Česko stejně jako před rokem skončilo na 22. místě.
Česká vědkyně Kateřina Sam se zapojila do mezinárodního výzkumu, který pomocí falešných housenek z plastelíny mapoval vazby mezi škůdci a predátory, kteří je žerou. Čtyřicítka vědců nejprve nastražila housenky na třicet lokalit po celém světě. Po týdnu všechny putovaly zpět do Finska, kde výzkumníci u každé zvlášť zjišťovali, zda do ní kousl pták, mravenec nebo třeba vosa. Výsledky unikátního pokusu publikoval prestižní vědecký časopis Science.
Nedostatek českých projektů nutí firmu Metrostav uspět na nových trzích. Ve Skandinávii se jí to daří. Důkazem je i současná zakázka na prodloužení trasy metra, které spojuje finskou metropoli Helsinki s městem Espoo.
Dojem, který zanechal americký prezident Donald Trump po své první návštěvě v Evropě, shrnula německá kancléřka Angela Merkelová. Evropa by se měla připravit, že se o sebe bude muset postarat sama. Podle profesora Daniela Hamiltona, který působil v administrativě prezidenta Billa Clintona a v současnosti vede Centrum transatlantických vztahů na Johns Hopkins University ve Washingtonu, jsou však evropské obavy z Trumpa přehnané. Kroky prezidenta Trumpa jsou a podle profesora Hamiltona nadále budou výsledkem pnutí a přetlačování mezi jeho divokým temperamentem a jeho okolím, které může jeho politiku zklidňovat.
Ve věku 93 let zemřel bývalý finský prezident Mauno Koivisto. Na svém webu to oznámil úřad současné finské hlavy státu Sauliho Niinistöa. Koivisto byl v pořadí devátým prezidentem severské země, do nejvyšší státní funkce byl ale zvolen jako vůbec první sociální demokrat. Úřad zastával v letech 1982 až 1994. Koivistovo prezidentství je charakterizováno jako nová éra finského parlamentního systému a jako přechod k umírněnému vedení prezidentského úřadu. Až do rozpadu Sovětského svazu Koivisto zachovával finskou politiku neutrality, například nově vzniklou estonskou vládu Helsinky uznaly až poté, co tak učinily světové mocnosti.
Letoun s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem při středečním letu do Finska krátce narušil vzdušný prostor Estonska. "Lavrov letící do Finska jednat o bezpečnosti v letecké dopravě vnikl do vzdušného prostor Estonska," napsal na twitteru premiérův poradce Peeters. Ruský stroj Il-96 podle estonské armády měl sice spuštěný tzv. odpovídač, díky němuž je možné letoun identifikovat, ale nenavázal žádný radiový kontakt a neposkytl letový plán. Letoun podle médií vstoupil do estonského vzdušného prostoru nedaleko estonského ostrova Vaindloo, ve Finském zálivu. Právě v této oblasti se v uplynulých letech odehrála řada případů, kdy ruské vojenské letouny narušily estonský vzdušný prostor.
Firma Metrostav buduje jeden z úseků linky metra z Helsinek do Espoo a musí se potýkat s jinými geologickými podmínkami než doma v Česku. Nepoužívá razicí štíty, ale pevnou žulu odpaluje. Po zhruba čtyřech odpalech denně postoupí o dvacet metrů.
