Byl jedním z prvních a nakonec i jediným vrcholovým politikem, který veřejně gratuloval Donaldu Trumpovi k předčasně oslavovanému "vítězství" v amerických prezidentských volbách loni v listopadu. Teď bývá slovinský premiér Janez Janša k Trumpovi přirovnáván kvůli neúnavným útokům na novináře. O Slovinsku se začíná mluvit ve stejné souvislosti jako o kritizovaném Polsku a Maďarsku.
Česká vláda se podle informací ČTK v pondělí v usnesení ohradila proti částem rezoluce, kterou Evropský parlament přijal na téma střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle návrhu usnesení měl kabinet uvést, že se europoslanci textem rezoluce částečně vměšují do českých vnitřních a politických záležitostí. Rezoluce podle vlády narušuje presumpci neviny a předjímá výsledky unijních auditů.
Holding Agrofert v otevřeném dopisu předsedovi Evropského parlamentu Davidu Sassolimu odmítl vyjádření parlamentního výboru pro rozpočtovou kontrolu, podle něhož český premiér Andrej Babiš (ANO) holding kontroluje a je kvůli tomu ve střetu zájmů. Podle Agrofertu je to nepodložené tvrzení a případné omezení dotací, k němuž výbor vyzval, by nespravedlivě znevýhodnilo holding vůči jeho konkurenci.
Delegace europoslanců uvedla, že v Česku nefunguje jasný systém, který by identifikoval střet zájmů. Je zapotřebí situaci v příštích týdnech a měsících zanalyzovat, konstatovala delegace v čele s předsedkyní Výboru pro rozpočtovou kontrolu Monikou Hohlmeierovou. Podle premiéra Andreje Babiše je předsedkyně "pomatená" a čeští europoslanci Zdechovský a Peksa "vlastizrádci".
Čapí hnízdo je možná jen vrcholem ledovce. V Česku se dotace z evropských fondů zneužívaly také v jiných případech. Ve středu se budou europoslanci dotazovat Evropské komise na probíhající vyšetřování střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a budoucí opatření související s ochranou financí EU. Čtenářům Aktuálně.cz na otázky k těmto tématům odpovídal pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
Německo chce do roku 2038 přestat spalovat i těžit uhlí. Postupně tak zavírá své uhelné elektrárny a lomy. Místo nich vznikají jezera či solární panely. Jak to teď vypadá v místech, která byla dříve těžbou vyhlášená? A jaká je situace na severu Čech?
Snížení spotřeby energie a omezení jejího plýtvání má v EU stále větší význam. V roce 2007 stanovili vedoucí představitelé EU cíl snížit do roku 2020 roční spotřebu energie v Unii o 20 %. Opatření v oblasti energetické účinnosti jsou stále více uznávána jako prostředek nejen k dosažení udržitelných dodávek energie, snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení bezpečnosti dodávek a snížení výdajů za dovoz, ale i k podpoře konkurenceschopnosti EU.
Z přírody mizí včely, mouchy, motýli i další druhy hmyzu. Od roku 1989 ho vymřely více než tři čtvrtiny. Mohou za to mimo jiné klimatické změny a používání pesticidů. Ty jsou sice v Evropské unii monitorovány, v posledních letech ale vyvstaly obavy ohledně jejich povolování. Zejména po obnovení licence pro používání glyfosátu. A není to jediná problematická látka nadužívaná v zemědělství v EU. Zastánci používání pesticidů ale zase argumentují, že pesticidy jsou potřeba kvůli nutnosti produkovat více potravin pro rostoucí populaci na Zemi. Jak to vyvážit? A co dělá Česko a Evropská unie, aby dalšímu ubývání hmyzu zabránily? Více se dozvíte ve videu.
Rozdíl mezi platy žen a mužů v Česku je podle dostupných statistik druhý nejvyšší v Evropské unii. V průměru činí 22 procent. U vysokoškolsky vzdělaných pracovníků dokonce 29 procent. Mzdové rozdíly podle pohlaví jsou tématem dalšího dílu pořadu Evropské souvislosti.
V posledních letech jsme svědky extrémních výkyvů počasí. Jedním z projevů jsou velmi horká léta bez pravidelných srážek – místo nich přicházejí přívalové deště, které ale vyprahlá půda není schopná absorbovat. A nastává sucho. Jak s tím může Česko bojovat? "Jedna z věcí je změna plodin, to znamená, že musíme volit takové plodiny, které tomu suchu budou odolávat," říká například Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Evropská unie proto finančně podporuje projekty na zlepšení hospodaření s vodou. Ať už jde o výstavbu a rekonstrukci rybníků, nebo pěstování vhodných plodin. Podívejte se ve videu, jak dál lze se suchem v krajině bojovat.
V Evropě zemře každý rok 33 tisíc lidí na infekce odolné vůči antibiotikům. O antimikrobiální rezistenci a nadužívání antibiotik se obvykle mluví ve spojitosti s častým a mnohdy zbytečným předepisováním ze strany praktických lékařů nebo kvůli hospodářským zvířatům. Europoslanci proto připravili legislativu upravující používání veterinárních léčiv. Nová pravidla například omezí dosud rutinní podávání antibiotik celému stádu. Užívat se budou moci jen v případě, že zvířeti bude hrozit vysoké riziko infekce a veterinář usoudí, že není jiná možnost než podání léků. O podané léčbě se také budou muset vést podrobnější záznamy. Nová pravidla začnou platit nejpozději v roce 2022.
Ať už jde o naše počítače, mobily, nebo chytrou televizi, řada běžně používaných výrobků se může stát terčem hackerů. A stejně tak vládní počítače, elektronika na letištích nebo v nemocnicích. "Průnik hackera do takového systému může mít fatální důsledky. Může ovlivnit medikaci pacienta," upozorňuje Aleš Špidla, prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti (ČIMIB). Evropský parlament proto v březnu odhlasoval Akt o kybernetické bezpečnosti. Jeho cílem je snížit počet kybernetických hrozeb prostřednictvím posílení pravomocí zvláštní evropské agentury. Zavádí i nové certifikace, které posoudí, jak moc je který výrobek bezpečný. Pomůže tento krok? Více se dozvíte ve videu.
Vztahy Evropy a Ruska jsou na nejhorší úrovni od 90. let. EU na Putinův stát uvalila sankce poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Zároveň je ale východní soused důležitým dodavatelem plynu do unie. Má být Evropa k Rusku shovívavá nebo tamní režim naopak ještě více přitlačit ke zdi? O vztazích EU a Ruska s Ukrajinou na půdě Studijní a vědecké knihovny v Plzni debatovali europoslanec Jaromír Štětina, vedoucí Katedry politologie a mezinárodních vztahů FF ZČU Petr Jurek a politolog a kriminolog Petr Pojman.
