Řecko má dlouhodobě problém zvládat příliv uprchlíků. Ministři vnitra zemí EU žádají Evropskou komisi o posudek, zda je Řecko schopné efektivně chránit svou vnější hranici, nebo jestli má v tomto směru vážně nedostatky. Pokud nebude výsledek šetření komise kladný, může dojít ke znovuzavedení kontrol na hranicích některých států nebo k prodloužení jejich trvání tam, kde již fungují, a to až na dva roky.
Proti politice současné konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost vyšly do ulic v několika polských městech tisíce demonstrantů. Vadí jim především nové zákony o veřejnoprávních médiích či státních orgánech. Považují je za za ohrožení demokratického systému. Vláda na kritiku reaguje odmítavě a tvrdí, že kritizované zákony nemají omezovat demokracii, ale usnadnit prosazení potřebných změn v zemi po osmi letech středopravé vlády liberální Občanské platformy (PO).
Z Bruselu zaznívají pesimistická slova. Předseda Evropské rady Donald Tusk a nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země Unii v tuto chvíli předsedá, trvají na tom, že má osmadvacítka maximálně dva měsíce na to, aby zachránila Schengen. Rakousko chce zavést strop pro počet přijatých uprchlíků, pro letošní rok to má být 37 500. O stropu pro počet přijatých uprchlíků mluví už delší dobu také Německo. Kancléřka Angela Merkelová se ale brání stanovení konkrétního čísla. Země zároveň prodlouží kontroly svých hranic.
Volkswagen v USA nabídl majitelům dotčených vozů kompenzaci v hodnotě 1000 dolarů (25 000 korun), aby získal zpět jejich důvěru. Evropská komisařka Elžbieta Bieńkowská nyní vyzvala německý koncern, aby podobné odškodnění nabídl i v Evropě.
Polská premiérka Beata Szydlová se v projevu k poslancům Evropského parlamentu pokoušela obhájit kroky své nové konzervativní vlády. Všichni ocenili pokorný tón, kterým Szydlová obhajovala vítězství své strany ve volbách a následující kroky. Ale stejně se nevyhla hlasité kritice od šéfů jednotlivých frakcí. Nejkritičtější byl Guy Verhofstadt, který tvrdil, že ani tón ani podstata projevu premiérky se nedotkla hlavního problému - demontáže systému brzd a protiváh, který je základem demokracie.
Polský prezident Andrzej Duda uklidňuje situaci v Bruselu. "Polsko chce být součástí Evropy," řekl. Šéf Evropské rady a bývalý polský premiér Donald Tusk apeluje na věcnou diskusi o polských problémech. Poláci podle prezidenta chtějí, aby s nimi jednala Evropa s úctou a vážností.
Evropská komise doporučila, aby se výrazně snížil podíl průmyslově vyráběných tuků v potravinách. Obsahují totiž transmastné kyseliny, které mají silný vliv na vznik srdečních a cévních onemocnění.
Evropská komise bude sledovat stav právního státu v Polsku, především kvůli dění okolo tamního ústavního soudu. Po jednání Komise to ve středu uvedl její místopředseda Frans Timmermans. S tím, že cílem procesu je společně objektivním způsobem vyjasnit fakta. Proces může teoreticky vést až k omezení hlasovacích práv Polska v Unii.
Evropská komise chce zpět stovky milionů korun kvůli nedostatečné kontrole dodržování dotačních pravidel mezi roky 2010 a 2013. Ministerstvo zemědělství se chystá právně bránit, řekl ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL). Peníze už byly vyplaceny zemědělcům, podle ministra je ale nebudou muset vracet - šly by případně z rozpočtu. Hůře než ČR podle ministerstva dopadly některé další státy EU. Například Itálie by měla vrátit 45 milionů eur, Francie pak 129 milionů eur.
Násilí na ženách bylo v Evropě i před migrační krizí, řekla k událostem v Kolíně nad Rýnem šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. Incident v Německu okomentovala na návštěvě Prahy po schůzce s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem, se kterým řešila především migrační krizi. Oba se shodli na tom, že Unie v řešení krize zaspala a nyní potřebuje hlavně obnovit důvěru mezi jednotlivými státy a jejich jednotu.
Nejméně 35 nadnárodních, převážně evropských firem tak bude muset daň doplatit. Podle odhadu Evropské komise se celková částka pohybuje kolem 700 milionů eur, tedy přes 20 miliard korun.
Válečnou okupaci, během které zahynuly miliony Poláků, i mlčení německých médií o sexuálních útocích na německé ženy vyčetl polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro německému politikovi a komisaři EU Güntheru Oettingerovi v reakci na jeho kritické vyjádření na adresu Varšavy. Ministr vyjádřil pobouření nad tím, že Oettinger nijak nereagoval, když německá média po několik dnů prakticky neinformovala o sexuálních útocích na německé ženy během silvestrovské noci. Oettingerovi má rovněž za zlé, že prý nijak nereagoval na přehmaty předchozí vlády vedené nynějším šéfem summitů EU Donaldem Tuskem.
Evropská komise vydala minulý měsíc doporučení, podle kterého by se měl výrazně snížit podíl průmyslově vyráběných rostlinných tuků v potravinách. Omezení by se ale mělo týkat jen těch margarínů, které se vyrábějí zastaralou metodou ztužování. Tyto tuky totiž obsahují takzvané transmastné kyseliny, které mají podle evropských lékařů na svědomí čtyři miliony úmrtí ročně.
Čtyři základní oblasti priorit si pro své nynější půlroční předsednictví v Evropské unii určilo Nizozemsko. Pomyslné žezlo země převzala na počátku roku od Lucemburska. Vláda premiéra Franka Rutteho se chce soustředit například na problematiku migrace a bezpečnosti, ale také zdůrazňuje rozumné hospodaření a snahu udržet silnou eurozónu.
První návrhy by mohly být předloženy už letos. Jednotný systém by měl nahradit současný stav, kdy má každá země osmadvacítky vlastní pravidla, a určovat výši mýtného v závislosti na ujetých kilometrech. Mnoho rozdílných systémů podle Komise představuje překážku v mobilitě na vnitřním trhu. Podle českého ministerstva dopravy jde o zajímavou, ale těžko proveditelnou myšlenku.
Eurokomisař Günther Oettinger varoval Polsko, že Evropská komise může proti Varšavě vyvolat mimořádnou proceduru pro porušení základních hodnot EU kvůli kontroverzní novele zákona veřejnoprávních médiích. Komise se má polským zákonem, který umožňuje vládě, aby do veřejnoprávních médií dosazovala svoje lidi, zabývat 13. ledna. Šéf Komise Jean-Claude hodlá použít proceduru, která platí od roku 2014 a zaměřuje se na členské země, v nichž vznikla "systematická nebezpečí pro právní stát".
Energetický regulační úřad, který dlouhodobě odmítal povolit vyplacení podpory pro solární elektrárny, ji vyplatí. Oznámil to poté, co v pondělí vyšlo ve Sbírce zákonů nařízení vlády, které mu to přikazuje. Předsedkyně regulačního úřadu Alena Vitásková schválení podpory dosud odmítala s argumentem, že by to bylo v rozporu se zákonem. Podporu totiž ještě neschválila Evropská komise. Solárníci mohou dostat až 42 miliard korun.
Brusel/Berlín - Evropská komise chce přimět provozovatele letišť, aby cestujícím po bezpečnostních kontrolách umožnili nákup levnější balené vody. Deníku Welt am Sonntag to řekla komisařka pro dopravu Violeta Bulcová. Evropská letiště by měla podle ní nabízet balenou vodu zhruba za jedno euro (27 Kč). "Vedeme intenzivní rozhovory s asociací letišť o tom, jak můžeme změnit praxi, že po bezpečnostních kontrolách je voda prodávaná cestujícím výrazně dražší než před nimi," uvedla Bulcová. Lékaři doporučují před a během cesty letadlem hodně pít mimo jiné proto, aby se předešlo vzniku žilní trombózy. Stále více aerolinek přitom podání nápoje během letu zpoplatňuje.
Evropská komise vyzývá Polsko, aby respektovalo právní stát a neuplatňovalo v úterý schválenou novelu zákona o ústavním soudu, než budou vyhodnoceny všechny související otázky. Šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn, jehož země nyní předsedá EU, ve středu varoval, že vývoj ve Varšavě připomíná cestu diktátorských režimů v postsovětských státech a že po zrušení nezávislosti soudnictví lze očekávat i omezení svobody slova. EU má však povinnost zajistit respektování základních svobod, a proto by měla konat.
Obyvatelé Ukrajiny budou moci příští rok cestovat do Evropské unie bez víz. Pro ukrajinskou politickou reprezentaci to znamená nutnost sjednotit se, země si musí udržet mocenskou stabilitu. Ve skutečnosti to ale uvnitř vládnoucí koalice vře. Už několik měsíců se spekuluje o demisi premiéra Jaceňuka kvůli obvinění z korupce.
