Internetoví giganti jako Facebook nebo YouTube kladou na boj proti nenávistnému online obsahu čím dál větší důraz. Podle analýzy Evropské komise se mazání nelegálních příspěvků výrazně zlepšilo – například na Facebooku se oproti prosinci dvojnásobně zefektivnilo. Zároveň se ukázalo, že 40 procent nenávistných příspěvků na internetu je zaměřeno na uprchlíky nebo muslimy. Každý desátý pak proti Židům.
Dálniční známky by mohly za pár let skončit. Pokud projdou návrhy týkající se mýtného, které předložila Evropská komise, země Evropské unie by měly mít jednotný mýtný systém. Při určování výše mýtného by se zohledňovala i míra emisí a hluku.
Evropská komise se chystá navrhnout, aby pravidla o minimální mzdě platila pro tranzitní dopravu jen omezeně. Firmy by ji měly vyplácet, pokud danou zemí jejich řidiči jen neprojíždí, ale vezou do ní zboží. Svou minimální mzdu po českých firmách vyžadují například Německo nebo Francie.
O peníze EU by v budoucnu mohly přijít státy, které budou ignorovat reformní doporučení Evropské komise, navrhuje německá vláda v návrhu na reformu těchto fondů. Takový krok by byl citlivě vnímán v některých zemích, které jsou čistými příjemci z kohezních fondů EU, takzvaných fondů soudržnosti. Sedmistránkový dokument obsahuje návrhy, jak by mohl Berlín přistupovat k nadcházejícím jednáním o podobě systému unijních fondů po roce 2020.
V úterý v podvečer se ve výboru Evropského parlamentu diskutovalo o tom, zda je nezávislost médií v Česku ohrožena politickým vměšováním. Do diskuse se zapojovali především čeští europoslanci, ani jeden z nich ale nebyl z hnutí ANO. Veřejné slyšení se konalo na popud německých europoslanců, kteří dlouhodobě kritizují Andreje Babiše kvůli střetu zájmů.
Situaci médií v Česku a jejich ohrožení projednával Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu. V souvislosti s tím se často skloňovalo jméno Andreje Babiše. Na schůzi vystoupil zástupce syndikátu novinářů, týdeníku Respekt i ministerstva kultury, kteří vyzdvihli význam veřejnoprávních médií u nás a varovali před útoky na ně. Šéfka bruselské pobočky organizace Reportéři bez hranic připomněla také Zemanova slova o likvidaci novinářů. "Miloš Zeman mnohdy svá vystoupení pronáší ve stavu, který bychom těžko komentovali jako stav střízlivý," komentoval to europoslanec Tomáš Zdechovský.
Vzácný polský Bělověžský prales, který je i na seznamu Světového dědictví UNESCO, postupně mizí. Podle ekologů ho lesníci pod záštitou polské vlády nahrazují jednolitým lesem, vysázeným lidmi. Varšava ale tvrdí, že na prales útočí kůrovec a ke kácení dochází v rámci prevence. A nedbá ani na kritiku ze strany Evropské komise.
Výstavbě slovenského národního fotbalového stadionu už by nemělo stát nic v cestě. Evropská komise schválila státní pomoc ve výši 36 milionů eur.
Jen třetina Čechů komunikuje s úřady po internetu. Česká republika je tak pod průměrem EU. Na nedostatečné digitální služby státní správy upozorňují i čeští europoslanci. S kolegy z ostatních členských států minulý týden projednávali akční plán EU pro eGovernment, který má přístupnost těchto služeb zlepšit v celé EU.
Evropský parlament podpořil návrh Evropské komise na snadnější přístup k produktům z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a investování. Větší konkurence na trhu rozšíří nabídku a vytvoří tlak na snižování cen. Zapotřebí bude ale odstranit administrativní bariéry a maximálně využívat možností digitalizace finančních služeb.
Evropská komise zveřejnila doporučení státům EU v rámci každoročního hospodářského cyklu. Česká republika by se podle doporučení EK měla zaměřit na udržitelnost svých veřejných financí v souvislosti se stárnutím populace nebo na prevenci korupce a nedostatky ve veřejných zakázkách.
Vůdce polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński znovu kritizoval systém rozdělování migrantů mezi země Evropské unie podle kvót. V této souvislosti také obvinil německou kancléřku Angelu Merkelovou, že migrační problémy unie způsobila právě ona, a tudíž za to musí nést následky ona a Německo. Evropská komise chce, aby členské státy přijaly určitý počet ze 160 000 uprchlíků uvízlých v Řecku a v Itálii na základě kvót z roku 2015. V červnu chce komise rozhodnout o případných krocích vůči státům, které přijmout migranty odmítají. Varšava také ve čtvrtek dala najevo, že žadatele o azyl na základě kvót nepřijme, i kdyby čelila odvetným právním krokům ze strany Bruselu.
I když Evropská komise některým zemím pohrozila řízením, které může skončit před unijním soudem, Česko podle ministra vnitra Chovance odmítavý přístup k přijímání migrantů z Řecka a Itálie nezmění. Chovanec v Bruselu prohlásil, že vnitro odmítá ustupovat od důkladného prověřování těch migrantů, které by mohlo od obou jihoevropských zemí přebírat v rámci jednorázového přerozdělování podle kvót. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák svého českého kolegu doplnil, že život sám za dva roky od rozhodnutí o povinném přerozdělování migrantů potvrdil nefunkčnost konceptu. "Ani země, které to podporovaly, nakonec předepsané kvóty nedodržely. Nepotřebuje to větší komentář," poznamenal.
Chcete během dovolené, služební cesty nebo studijního pobytu zhlédnout film, sledovat sportovní přenosy nebo poslouchat hudbu na placených kanálech? Od června 2018 to bude realitou. Evropský parlament ve Štrasburku schválil příslušná pravidla pro přenositelnost online obsahu, předložená Evropskou komisí. Pokud si tedy český občan předplatí online služby od jejich poskytovatelů, ať již se jedná o Netflix, HBO Go, Amazon Prime, Spotify či Deezer, získá k nim přístup, i když odjede na dovolenou do Chorvatska či na služební cestu do Německa.
Europoslanci se shodli, že vzhledem k současnému stavu právního státu v Maďarsku hrozí "jednoznačné nebezpečí závažného porušení hodnot" zakotvených v evropských smlouvách, a musí tak podle nich být zahájeno sankční řízení. Maďarsko by na jeho konci v nejzazším případě mohlo teoreticky přijít o hlasovací právo při schůzkách členských zemí. Poslanci Evropského parlamentu kritizovali kromě sporného zákonu o vysokých školách také zadržování migrantů. Parlament v usnesení vyzval Evropskou komisi, aby důkladně prověřila situaci v Maďarsku a aby podpořila maďarskou vládu v hledání nápravy kritizovaných opatření.
Evropská komise se rozhodla ukončit řízení, které vedla s Německem kvůli jeho plánu na zavedení dálničního mýtného pro osobní auta. Rakousko a někteří další sousedé Německa se domnívají, že německé zpoplatnění dálnic je diskriminační, protože fakticky budou platit jenom cizinci. Vídeň i po středečním oznámení komise zopakovala, že připravuje proti Němcům žalobu. Česko se k ní nakonec nepřipojí.
Podle europoslanců Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), Miroslava Pocheho (ČSSD) a Jaromíra Kohlíčka (KSČM) by mělo Česko dále udržovat svůj odmítavý postoj k přerozdělování uprchlíků na základě kvót. Evropský parlament a Evropská komise přitom v úterý tento postoj Česka a dalších států kritizovaly. Miroslav Poche tvrdí, že by Česko mělo migranty přijímat na základě dobrovolnosti. Za "neférové" považuje hrozby některých europoslanců, kteří chtějí zemím odmítajícím kvóty krátit finanční prostředky z EU.
Dánsko chce dočasně provádět hraniční kontroly i po uplynutí šestiměsíční lhůty, kterou jemu a dalším čtyřem zemím doporučila za maximální možnou v květnu Evropská unie. Dánsko si klade jako podmínku pro zrušení dočasně obnovených kontrol lepší zabezpečení vnějších unijních hranic před ilegálními migranty.
Evropská komise přitvrdila vůči zemím, které nedodržuji povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos řekl, že Maďarsko a Polsko dosud nepřevzaly z Itálie nebo Řecka ani jednu osobu. Česká republika zase dosud přijala jen 12 lidí. Pokud nenastane pokrok do poloviny června, podle Avramopulose komise přistoupí až k hrozbě evropským soudem.
Povinné uprchlické kvóty nejsou "vhodné a ani nezbytné k dosažení sledovaného cíle". Tak Slovensko a Maďarsko hájily u Soudního dvoru EU žalobu, kterou kvůli kvótám podaly. Maďaři navíc rozhodnutí označili za diskriminační, protože sami předtím odmítli, aby migranti na jejich území byli taky přerozdělováni. Později jim přitom bylo nařízeno, že je mají z jiných zemí naopak přijmout. Kvóty měly především ulevit nejzatíženějším evropským zemím - Itálii a Řecku.
