Do Evropy přišlo za poslední tři roky skoro půl milionu Syřanů. Německá režisérka Caroline Reuckerová na festivalu Jeden svět v dokumentárním filmu Amál ukazuje, co někteří z nich mají za sebou. A s čím se musejí vyrovnávat i v Německu. Zemi, která je uprchlíkům nakloněna jako žádná jiná.
Adolf Hitler se ocitne v Německu Angely Merkelové a zjišťuje, že v něm panuje němý hněv i nespokojenost s poměry podobně jako v roce 1930. Je proto připraven vybudovat "Čtvrtou říši". Filmová adaptace knižního bestselleru Už je tady zas děsí tím, jak i spořádaní lidé tolerují Hitlerovu demagogii. "Film reaguje i na problémy současné, stále nebezpečněji 'hnědnoucí' Evropy, jež nejvíc dopadají právě na Německo," píše v recenzi Tomáš Seidl.
K řeckému Idomeni, vesničce se zhruba dvěma sty obyvatel, přicházejí denně stovky uprchlíků. S nadějí, že se jim podaří překročit hranici do Makedonie a budou moci pokračovat dál do vysněného Německa či Švédska. Skopje ale rozhodlo, že bude pouštět jen pár desítek uprchlíků denně, navíc Syřanů z válečných oblastí. A tak se poblíž přechodu Idomeni-Gevgelija tísní už přes 20 000 lidí. V neděli na místa, kde nyní hrozí humanitární katastrofa, dorazili první čeští dobrovolníci.
Předběžná dohoda lídrů EU a Turecka znamená, že kromě Syřanů ztratí uprchlíci z ostatních zemí právo žádat o azyl v Evropě. Kritici tvrdí, že navracení migrantů do Turecka není legální, protože v této zemi neexistuje jejich spolehlivá právní ochrana. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker považuje Turecko za bezpečnou tranzitní zemi.
Turecký premiér navrhl evropským lídrům plán, podle kterého by Turecko přijímalo zpět na své území všechny migranty a uprchlíky, kteří připlují na řecké ostrovy. Výměnou požaduje Ankara vyšší finanční pomoc, urychlení bezvízového styku s EU a oživení přístupových rozhovorů. Evropští lídři odmítli návrh narychlo schválit, pouze ho "vřele přivítali" a po dojednání konkrétních detailů o něm budou rozhodovat 17. března na dalším summitu v Bruselu.
Papež František podepíše 15. března dekret pro svatořečení Matky Terezy a týž den zřejmě oznámí i datum, kdy tuto katolickou misionářku prohlásí za svatou. Informovala o tom agentura ANSA. Cestu ke svatořečení Matky Terezy otevřel papež loni v prosinci, když uznal zázrak jí přisuzovaný. Média považují za nejpravděpodobnější datum svatořečení 4. září, den před výročím jejího úmrtí v roce 1997. Podmínkou svatořečení jsou dva zázraky. První zázrak se měl stát 5. září 1998 v Bangladéši, kde ženu s nádorem v břiše uzdravily modlitby k Matce Tereze. Druhý zázrak z roku 2008 se také týká nevysvětlitelného uzdravení nemocného muže v Brazílii, za kterým také údajně stály modlitby k této misionářce.
Předseda vítězné strany Smer-SD se pokusí sestavit novou vládu. Pokud se mu to nepodaří, pomyslnou štafetu hodlá převzít strana Svoboda a solidarita (SaS) europoslance Richarda Sulíka, která skončila na druhém místě. Do slovenské sněmovny se dostalo osm politických stran a hnutí. Z dosavadních vyjádření jejich zástupců o povolební spolupráci vyplývá, že vládu s většinovou podporou ve sněmovně by musely složit nejméně čtyři strany. "Voliči rozhodli tak, že vznikla komplikovaná situace. Je tu více dělicích čar mezi zvolenými politickými stranami. Některé nelze překonat, ani by to nebylo správné. Některé nebude jednoduché překonat, ačkoliv to patrně bude nevyhnutelné," uvedl prezident Kiska.
Do Bruselu se sjely špičky členských zemí Evropské unie, aby na summitu s Tureckem řešily migrační krizi. Měl to být poklidný summit, bez výraznějších zádrhelů v jednání. Turecký premiér ovšem vznesl nové požadavky. Podle diplomatů nové turecké návrhy evropské politiky překvapily. Mnozí z nich dali najevo, že nemají mandát přijmout podobné závazky.
Středisko pro žadatele o azyl ve městě Timraa na východě Švédska se stalo terčem útočníků, kteří vytloukli okna budovy. Rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil uvedl, že jeho země nechce být součástí systému kvót k přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie. Makedonské úřady budou na své území nově pouštět jen uprchlíky z těch měst, kde podle nich zuří válka.
Vládní strana Směr premiéra Roberta Fica vyhrála s daleko menším náskokem, než se čekalo. Vytvořit jakoukoli stabilnější vládní většinu bude velmi těžké. Slovenská politická scéna je naprosto překreslená, v parlamentu zasednou i neonacisté a nevyzpytatelný populista, podnikatel Boris Kollár. "Je naší povinností udělat všechno, aby nebyly žádné experimenty," řekl nad ránem viditelně zklamaný Fico s tím, že se pokusí o sestavení vlády. Sečteno bylo více než 99 procent hlasů.
Turecko je připraveno z Řecka přijímat zpátky uprchlíky, kteří nejsou ze Sýrie, přislíbil šéf turecké diplomacie. Na řecko-makedonské hranici čeká až 14 000 uprchlíků. Slovinský parlament zároveň v pátek večer schválil zákon, díky kterému potrvá vyřizování žádostí o azyl kratší dobu než dosud. Zatím o něj žádalo pouze 460 uprchlíků, Slovinci se však obávají, že toto číslo vzroste.
Natalja Jaresková dosud návrhy na vedení vládního kabinetu odmítala. Nyní sice předběžně souhlasila, má ale řadu podmínek. Dosavadní vláda premiéra Arsenije Jaceňuka v únoru jen těsně přežila hlasování o nedůvěře, krizi vyvolala demise vlivného ministra hospodářství Aivarase Abromavičiuse. Podle ústavy by měl Jaceňuk do poloviny března získat novou většinu, přijdou mimořádné volby.
Ukrajinská pilotka Nadija Savčenková nemohla ve čtvrtek po zásahu soudu přednést svou závěrečnou řeč, nyní ji proto zveřejnila na sociálních sítích. Podle obhájců začala držet hladovku. Podle obžaloby je odpovědná za smrt dvou ruských novinářů. Savčenková vinu odmítá. Uvedla nicméně, že se proti rozsudku ruského soudu nehodlá odvolávat. Kdy bude rozsudek vynesen, ruský soud dosud neoznámil.
Papež František označil současnou migrační krizi za "arabskou invazi". "Je to sociální fakt," řekl v rozhovoru pro francouzský katolický týdeník La Vie papež František. Ačkoliv dodal, že Evropa v minulosti zažila obdobných invazí řadu a vždy ji to změnilo k lepšímu, vyvolal tím pozdvižení. V Řecku kvůli zavřeným hranicím momentálně uvízlo na 32 000 uprchlíků, Makedonie v noci pustila přes hranici 150 lidí.
V Libyi byli zastřeleni dva lidé, pravděpodobně Italové, kteří byli loni ve skupině čtyř unesených italských občanů. Podle svědka, jehož citovala agentura ANSA, je použili radikálové z hnutí Islámský stát (IS) jako lidské štíty v boji. Italské ministerstvo zahraničí oznámilo, že těla ještě nebyla předána. Na to, že jsou to unesení Italové, úřad usuzuje ze snímků obětí středečních bojů v západolibyjské Sabrátě. "Mohou to být dva ze čtyř italských zaměstnanců stavební firmy Bonatti, kteří byli uneseni v červenci 2015," oznámilo ministerstvo. Mrtvými by podle něj mohli být Fausto Piano a Salvatore Failla, tyto informace se ale stále ověřují. Rodiny obou mužů už byly informovány.
Dosavadní vládní koalice v Irsku ztratila ve volbách z minulého týdne většinu. Dvě nejsilnější politické strany tak čeká buď obtížné hledání vlastních koaličních partnerů pro vytvoření vlády, nebo společné partnerství, které zatím odmítají. Podle oficiálních výsledků volby vyhrála dosud vládní strana Fine Gael dosavadního premiéra Endy Kennyho. Ve 158členném parlamentu ale obsadí jen 50 křesel. Koaliční partneři, labouristé, zcela propadli. Získali jen 7 mandátů. Jako druhá nejúspěšnější strana vyšla z voleb středopravá Fianna Fáil se 44 poslanci. Výrazně si tak polepšila proti posledním volbám. Jako třetí skončila levicově nacionalistická Sinn Féin.
Řecko vůbec poprvé přiznalo, že se stává pro uprchlíky cílovou zemí. Důvodem jsou zavřené hranice. V zemi v současnosti pobývá na 32 000 běženců a jejich počet každým dnem roste. Na řecko-makedonské hranici pokračují protesty. A Francie použila migranty jako páku na Británii, aby neopouštěla Evropskou unii.
Nový gigant v oblasti tištěných médií se rodí v Itálii, kde se připravuje spojení vydavatelských skupin Itedy a Gruppo Editoriale L'Espresso. Nová skupina bude vydávat dva z největších italských deníků, La Stampa a La Repubblica, a zařadí se mezi největší vydavatelské skupiny v celé Evropě.
Slovensko má první případ viru zika. Jde o ženu, jež byla minulý týden tři dny hospitalizována po návratu z Jižní Ameriky. Podezření na virus prokázala analýza vzorků v německé laboratoři. Novinářům to ve středu řekl slovenský ministr zdravotnictví Viliam Čislák. "Pacientka měla klinické projevy. Hospitalizována byla ve středu a po odeznění klinických příznaků byla v pátek propuštěna. Byla informována o tom, že v této chvíli nesmí darovat krev a nedoporučuje se, aby otěhotněla," uvedl Čislák. Dva případy viru zika byly minulý týden potvrzeny i v Česku. Proti viru zika dosud neexistuje účinný lék a ani vakcína. Virus přenáší komár druhu Aedes aegypti, který v Evropě nežije.
V Řecku se kvůli makedonským regulacím toku běženců v posledním týdnu nahromadilo přes 27 tisíc uprchlíků. Nejhorší situace je v Idomeni, kde se v táboře u hranic tísní na 10 000 z nich.
