Konference o budoucnosti Evropy je v plném proudu. Osm stovek Evropanů už začalo diskutovat o tom, jakou budoucnost si pro evropskou sedmadvacítku představují. Část z nich již své představy řešila také s politiky.
Většina obyvatel Evropské unie bydlí ve městech. Kromě výhod s sebou městský život přináší i řadu negativ. Mezi nimi emise z dopravy, hluk, znečištění vod nebo nedostatek zeleně. Transformaci měst směrem k zelenější, udržitelnější a vůči klimatickým změnám odolnější budoucnosti podporuje evropská iniciativa Dohoda pro zelená města. Zapojilo se do ní už více než 70 měst.
Na seznam technologií, které mají přiblížit Evropskou unii k výrazně "zelenějšímu" provozu, by brzy mohlo přibýt jádro. Evropská komise slíbila, že rozhodne do konce roku, a vše nyní nasvědčuje tomu, že štěpení atomu za účelem výroby energie vezme na milost. Verdikt by navíc mohl padnout už v listopadu. O nutnosti označit jádro za čistý zdroj opakovaně mluví také Česko.
Spor s Polskem o hnědouhelný důl Turów je jedním z témat, která bude muset řešit nová vláda. Už brzy. S koalicemi, které dávají dohromady budoucí český kabinet, se dohodli odborníci z ministerstva životního prostředí a do Varšavy poslali dopis s výzvou k obnovení pozastaveného dialogu. Na odpověď z Polska zatím stále čekají. Povrchový důl těsně u hranic ohrožuje vodní zdroje v Česku.
Nový kabinet velmi pravděpodobně zřídí post ministra pro evropské záležitosti. Vyjádřila se tak v posledních dnech většina stran budoucí vládní pětikoalice. Naposledy to zmínil sám kandidát na budoucího premiéra Petr Fiala (ODS).
Evropská komise ve středu přišla s návrhem, jak by se státy EU společně mohly bránit vysokým cenám energií, které sráží na kolena byznys a prodražují účty rodinám. V unijním "návodu" je řada věcí. Konkrétní použití je ale na evropských vládách, protože v energetice mají hlavní slovo členské státy. Lídři EU proberou možný společný postup na summitu v Bruselu koncem příštího týdne.
Židovská populace v EU se postupně zmenšuje, její členové byli navíc častým terčem nenávisti během pandemie covidu-19. Evropská unie nyní přichází s novou strategií, která má Židům pomoci a podpořit jejich život na starém kontinentě.
Přestože Spojené státy zůstávají pro Evropu nejdůležitějším partnerem, vzájemné vztahy dostávají trhliny. Na vině jsou vakcíny, odchod z Afghánistánu nebo nejnověji také diplomatický spor mezi USA a Francií kvůli nákupu ponorek.
Předvolební kampaň jde do finále. Nejviditelnější jsou v ní sice tuzemští politici, ale je možné najít i stopu z Bruselu. Česko má v Evropském parlamentu jednadvacet europoslanců, z nichž někteří jsou členy politických stran, zastávají ve stranických strukturách vysoká místa a před volbami přiložili ruku k dílu.
V Evropě vloni vzrostl počet kybernetických útoků. Podle Agentury pro kybernetickou bezpečnost Evropské unie čelily členské státy více než třem stovkám vážných útoků. Téměř o polovinu stouplo i množství incidentů zaměřených na nemocnice. Proč se hackeři zaměřili na zdravotnictví? A jak se v kyberprostoru chránit? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz expert na kyberbezpečnost Miloslav Lujka.
Většině nelegálních migrantů, kteří se do Evropy dostali v krizových letech 2015 a 2016, zařídili cestu pašeráci. Evropským státům se sice ve spolupráci s agenturami EU a zeměmi mimo unii v posledních letech podařilo některé jejich sítě rozbít, tzv. převaděčství ale stále představuje velký humanitární a bezpečnostní problém. Zároveň je jednou z nejlukrativnějších trestných činností.
V roce 2019 trpěla nadváhou či obezitou zhruba pětina českých dětí ve věku mezi 11 a 15 lety. Už před pandemií tak Česko patřilo k evropským zemím, které se nejvíce potýkaly s dětskou obezitou. Jak tuto situaci ovlivnila pandemie? A co s sebou přináší takzvané nutriční skóre, které připravuje EU? Nejen o tom hovořila v podcastu Aktuálně.cz klinická nutriční terapeutka Edita Weidenthalerová.
Očekávaná debata o střetu zájmů v Česku se v pondělí na půdě europarlamentu nekonala. Dohadování mezi Evropskou komisí a českou vládou o tom, do jaké míry Česko zpřísňuje kontrolu udělování eurodotací, měl před europoslanci původně vysvětlovat generální ředitel pro regionální politiku. Prohodil si však termín s kolegou pro otázky rozpočtu a ten mluvil jen obecně. Debata se odsunula na pátek.
Už od příštího roku by měla EU disponovat novým krizovým zdravotním úřadem. Do budoucna by ji měl ochránit před další globální pandemií a jejími dopady. Kromě toho by měl být schopen státy sedmadvacítky připravit i na další možné hrozby, mezi nimi například na útoky biologickými zbraněmi.
Letošní léto přineslo Evropě sérii katastrof. Ničivé červencové povodně v Německu, Belgii nebo Rakousku si vyžádaly stovky lidských životů a způsobily miliardové škody na majetku. Řecko a Itálii sežehly rozsáhlé požáry. Jih Moravy zpustošilo dokonce tornádo. S financováním oprav by měla pomoci Evropská unie. Europoslanci teď žádají, aby od ní členské státy dostaly víc peněz.
Když šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová promluvila ve středu v Bruselu, citovala i českého prezidenta Václava Havla. Jako každý rok pronesla řeč o stavu Evropské unie. Bilancovala, rozdávala peníze, oznámila nové iniciativy. Výrazně ale tentokrát pracovala i s jinak nezvyklým nástrojem: s emocemi.
Kde se příště objeví tornádo nebo jakou silou udeří povodně. To a mnoho dalšího by měla s nebývalou přesností umět už do pár let předpovědět digitální replika planety, která za pomoci vložených dat dokáže nasimulovat pochody počasí i klimatických změn. Říká se jí digitální dvojče Země nebo také Destination Earth - Destinace Země.
V polovině července se v útrobách Evropské centrální banky (ECB) začalo oficiálně rodit tzv. digitální euro. Instituce by s jeho pomocí ráda získala větší kontrolu nad evropským finančním sektorem. V časech, kdy lidé stále méně používají hotovost, chce zabránit tomu, aby měly digitální platby pod palcem takřka výhradně komerční banky.
Snižování emisí skleníkových plynů může pomoci odvrátit klimatickou katastrofu, ale také zasáhnout do rozpočtu domácností. V Evropě rostou obavy, že ambice Bruselu by mohly vést ke zdražování energií a rozsáhlým protestům napříč sedmadvacítkou.
Češi v Libereckém kraji si stěžují, že nemají dostatečné zastání ve sporu o polský hnědouhelný důl Turów. Bojí se, že přijdou o zásoby pitné vody, vadí jim i hluk a prašnost. Žádají proto, aby se do jednání mezi Prahou a Varšavou zapojil i Brusel. Hlasy na jejich podporu zní i z Evropského parlamentu, oba státy ale trvají na tom, že si záležitost vyřeší samy.
