Reklama
Reklama

Ekologie


Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání
Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání
Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání

Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání

Indonésie vyprodukuje denně podle balijské ekologické organizace ROLE (Rivers, Oceans, Lakes and Ecology Foundation) 130 tisíc tun plastového a pevného odpadu. Polovina končí na skládce, zbytek je spalován nebo ponechán svému osudu, což znamená, že se vlivem dešťů dříve či později dostane do vodních toků a odtud do moře či oceánu. Ostrovní země v jihovýchodní Asii je hned po Číně druhým největším znečišťovatelem plastovým odpadem na světě. Problémem je nejen slabá ekologická výchova Indonésanů, ale také nedostatečná infrastruktura.

V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger
V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger
V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger

V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger

Částice plastů se uvolňují z kosmetiky i syntetického oblečení, jsou jich plné oceány, upozorňuje Jan Freidinger z hnutí Greenpeace. Ryby si je podle něj pletou s přirozenou potravou, mikročástice na sebe navíc vážou nejrůznější toxické látky. Milovníci ryb podle vědců snědí až 11 tisíc mikroplastových částic ročně, říká. Klasických plastů může být do roku 2050 v oceánech víc než ryb. V nakládaní s plasty podle Freidingera máme velké rezervy. Jen třetina plastů ze žlutých kontejnerů se zrecykluje, zbytek většinou skončí na skládce, dodává.

Nebude máslo ani mléko. Včely vymírají. Denně se cpou řepkou a zase řepkou, říká Mikeš
Nebude máslo ani mléko. Včely vymírají. Denně se cpou řepkou a zase řepkou, říká Mikeš
Nebude máslo ani mléko. Včely vymírají. Denně se cpou řepkou a zase řepkou, říká Mikeš

Nebude máslo ani mléko. Včely vymírají. Denně se cpou řepkou a zase řepkou, říká Mikeš

Co ale stojí poslední léta za masovým vymíráním včel? Paraziti. Člověk. Kleštík včelí, který včelstva oslabuje do posledního dechu a přenáší nebezpečné viry. Bakteriální včelí mor. Brouk leskňáček úlový a zase člověk. Tohle není žádný sci-fi. V Číně je tak málo včel, že se opylování dokonce ujali sami lidé se štětečky, říká přírodovědec Martin Mikeš v dalším díle DVTV Apel.

Foto: Podívejte se, jak smog zahaluje život ve městech - Německo
Foto: Podívejte se, jak smog zahaluje život ve městech - Německo
Foto: Podívejte se, jak smog zahaluje život ve městech - Německo

Jen co německé soudy povolily možnost omezit diesely, využívá toho první město - Hamburk

Hamburk je prvním německým městem, které se rozhodlo využít rozhodnutí spolkového správního soudu, podle něhož je zákaz jízdy dieselových aut v centrech přípustný. Už koncem dubna nebude možné se projet s diesely spadajícími do emisní kategorie Euro 5 a nižší po dvou hlavních ulicích v centru. Hamburk přitom není městem, které v Německu nejvíce překračuje limity pro koncentraci oxidů dusíku.

Reklama
Planeta Česko
Planeta Česko
Planeta Česko

V Česku je netušená divočina. Sysel panáčkuje na sídlišti, vzácný chocholouš žije u supermarketu

Jako vzrušující prostředí, které si co do pestrosti a dobrodružnosti v ničem nezadá s exotickými krajinami či s dokumentem BBC Earth, zobrazuje českou přírodu film Planeta Česko režiséra Mariána Poláka. Snímek s komentářem namluveným hercem Kryštofem Hádkem je napínavou podívanou pro dospělé i děti, která díky nejmodernějším technologiím ukazuje fascinující příběhy více než 40 druhů zvířat. Film také nese důležité poselství: "Češi, vyrazte ven do přírody, divočina začíná za vašimi dveřmi!"

Společnost Ecocapsule představila první mikrodům. Do centra Bratislavy byl přepraven vrtulníkem
Společnost Ecocapsule představila první mikrodům. Do centra Bratislavy byl přepraven vrtulníkem
Společnost Ecocapsule představila první mikrodům. Do centra Bratislavy byl přepraven vrtulníkem

Slovenské soběstačné "vajíčko" zaujalo svět. Vyjde na necelé dva miliony a postavit se dá kdekoliv

Soběstačný domek Ecocapsule navrhli slovenští architekti původně jako bydlení pro umělce. Inovativní projekt ale zaujal na celém světě a na konci ledna byl představen první kus sériové výroby. Další desítka předobjednaných míří do Japonska, USA, Austrálie i zemí Evropské unie. "Ekologické vajíčko" si objednala i nejmenovaná hollywoodská hvězda. Vyjde na necelé dva miliony. Druhá série, kterou slovenská společnost připravuje do výroby na příští rok, by měla být ještě levnější.

Otevřená zahrada zvítězila v soutěži Pasivní dům roku 2017. Jakým způsobem šetří?
Otevřená zahrada zvítězila v soutěži Pasivní dům roku 2017. Jakým způsobem šetří?
Otevřená zahrada zvítězila v soutěži Pasivní dům roku 2017. Jakým způsobem šetří?

Nejúspornějším domem se stala novostavba administrativní budovy v Brně. Šetří vodu i energie

Neúspornější stavbou se stala novostavba postavená podle projektu architektonického studia Projektil v areálu brněnského vzdělávacího centra Otevřená zahrada Nadace Partnerství. V soutěži Pasivní dům roku 2017, která hledá, mapuje a oceňuje nejzajímavější úsporné domy na území České republiky, zvítězila v kategorii Cena poroty. Vyhlášení bylo 8. února na výstavišti EXPO Praha Letňany jako součást veletrhu For Pasiv.

Reklama
Firma Kohler představila záchod budoucnosti
Firma Kohler představila záchod budoucnosti
Firma Kohler představila záchod budoucnosti

Toaleta budoucnosti: Americká firma do ní zabudovala hudební systém, světlo i bidet. Šetří i vodu

Americká firma Kohler se specializuje na výrobu vybavení koupelen a kuchyní ve vyšším standardu. Luxusní hranatou toaletou, která má zabudované světlo, hudební systém, bidet i sušičku, sama se zavírá a otevírá a má vyhřívané sedátko, ale zcela vybočila ze svojí běžné nabídky. Kromě všech hi-tech vymožeností společnost myslela i na ekologii a vybavila toaletu splachováním šetřícím vodu. Integrovaná technologie dokáže také nastavit teplotu a tlak vody.

Mokřady
Mokřady
Mokřady

Foto: Houba k nezaplacení. Zachrání nás od sucha i od záplav, přesto se mokřadů zbavujeme

Koupit mokřad, pak ho zavézt a vytvořit na něm zástavbu, popřípadě ho zalesnit či odvodnit a přeměnit v pole. Tyto praktiky mohou lidem připadat jako logické - co také s podmáčenou loukou? Jenže jak upozorňují odborníci, jsou tyto postupy také velmi krátkozraké. Mokřady fungují jako houba, umí vodu nasávat i pak postupně uvolňovat, a pomohou tak člověku se záplavami i se suchem. Ne nadarmo slavíme 2. února Mezinárodní den mokřadů. "Každá tůňka, každé prameniště, každé malé rašeliniště či kousek lužního lesa má velký význam pro optimalizaci vodního režimu v krajině i jako místo nesmírné biologické rozmanitosti," říká Jan Moravec z vedení Českého svazu ochránců přírody.

Reklama
Reklama
Měření emisí aut, spolupracuje ČVUT a Magistrát Prahy
Měření emisí aut, spolupracuje ČVUT a Magistrát Prahy
Měření emisí aut, spolupracuje ČVUT a Magistrát Prahy

V ulicích Prahy se autům tajně měřily emise. Vyvíjíme světově unikátní přístroj, říká vědec z ČVUT

Praha si najala tým složený z vědců z ČVUT Fakulty strojní, České zemědělské univerzity a také expertů z ÚAMK, aby změřil výfukové plyny aut v provozu, a to konkrétně hodnoty emisí. Chce zjistit, kolik aut jezdících po ulicích hlavního města má nefunkční filtr pevných částic. Pokud se prokáže, že jich je hodně, chce apelovat na zákonodárce a policii, aby se problémem začali více zabývat.

Keňa - problémy s plastikovým odpadem
Keňa - problémy s plastikovým odpadem
Keňa - problémy s plastikovým odpadem

K soudu kvůli 17 plastovým sáčkům na trhu. Keňance za jejich držení hrozí i vězení

Nejtvrdší zákon proti plastovým sáčkům na světě, který vstoupil v platnost v Keni na konci srpna, nese první ovoce. Nancy Wangariová Robertová čelí obvinění z držení 17 plastových sáčků, které měla poskytovat nakupujícím na trhu v městečku Nyeri. Podle místních úřadů tak porušila striktní zákaz používání plastových sáčků, za což jí hrozí pokuta 40 tisíc dolarů nebo až čtyři roky vězení. O případu informoval keňský deník Standard. Wangariová Robertová byla propuštěna na kauci ve výši dvou milionů keňských šilinků (zhruba 424 tisíc korun) a 15. listopadu ji čeká soud. Keňa zakázala výrobu, prodej a používání plastových sáčků s cílem snížit množství plastového odpadu v zemi.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama