








V době, kdy si mnozí z nás pořizují chytré domácí kamery kvůli přehledu o dětech, mazlíčcích nebo majetku, je dobré si uvědomit jedno zásadní riziko – hackeři mohou proniknout i do těchto zařízení. Příběh z Jižní Koreje, kde čtyři lidé napadli přes 120 tisíc domácích kamer a použili záznamy k tvorbě sexuálně vykořisťujícího obsahu, je varovným signálem i pro české domácnosti.



Uprostřed starého lesa stojí chata, která své návštěvníky dokáže okamžitě přenést do jiného světa. Srubová stavba postavená roku 1926 se ukrývá daleko od hluku měst, a přesto jen kousek od civilizace. A nyní čeká na svého majitele, který v ní však nebude moct strávit celý rok.



V chladnějších měsících bývá vzduch v našich ložnicích moc vlhký nebo naopak suchý a těžký. I proto náš spánek často za moc nestojí. Existuje ale jednoduchý způsob, jak zlepšit naše domácí prostředí a zabránit únavě, podráždění i onemocnění - stačí přidat jedinou rostlinu. Takovou, která nejen čistí vzduch a pohlcuje škodliviny, ale dokonce v noci vyrábí kyslík a pomáhá tělu lépe odpočívat.



Když dědovi Martiny diagnostikovali alzheimera, pečovala o něj babička. Po její smrti ale začal Martinin vlastní boj. Opustila život v Praze, s láskou převzala péči, která ji ale postupně drtila. V paneláku bez výtahu a s neustálým rizikem čelila nejen dědečkově postupné ztrátě paměti, ale i paralyzující byrokracii. Odbornou péči zoufale potřebovali, ale systém je nechal čekat. Dva roky.



Paní Marii nikdo nevyháněl, jen nechtěla čekat, až ji život dožene. Roky žila v bytě své dcery, která trvale pobývá v zahraničí, měla zajištěnou pomoc a zvládala, co bylo třeba. I přesto cítila, že čím dál víc věcí zůstává mimo její dosah. Proto začala mapovat možnosti - nechtěla skončit někde, kde je prostě jen volno, ale vybrat si domov. A to není snadné. Což poznala třeba rodina pana Karla.



Většina z nás bere každodenní sprchu jako samozřejmost a nutnou očistu. Ráno nás probudí, večer smyje stres. Ale je tak časté mytí skutečně potřeba - nebo je to jen nepsaná společenská dohoda, kterou slepě následujeme?



Umělá inteligence (AI) už dávno nepatří jen do sci-fi filmů. Stále víc proniká do našich domácností a pomáhá nám v oblastech, kde bychom ji ještě před pár lety nečekali. A co víc - často si třeba ani neuvědomujeme, že ji využíváme. Od péče o domácí mazlíčky přes úklid bazénu až po výběr oblečení - AI zvládne všechno. Co zajímavého umí?



Je jí 37 let, má dvě děti a její domácnost rozhodně není sterilně dokonalá. Přesto - nebo právě proto - se z Kateřiny Brožové stala jedna z nejvlivnějších českých tváří v oblasti domácího úklidu. Pod značkou Úklid pro klid vytváří šikovné produkty a inspiruje statisíce lidí, jak si z každodenní rutiny udělat osobní očistu – fyzickou i mentální. A přitom se netají tím, že úklid vlastně nemá ráda.



Po pandemickém nadšení pro práci z domova přišlo tvrdé vystřízlivění. Firmy začaly vyžadovat návrat do kanceláří, ale zaměstnanci se z domova nehrnou. Hybridní model přináší nové výzvy: chybějící zasedací místnosti, proměněné realitní trhy i proměnu pracovního života.



Hasiči a policisté z Frýdku-Místku zachránili v sobotu dopoledne dva muže, pod nimiž se prolomil led přehrady Olešná. Oba se jim podařilo včas z vody vytáhnout a předat záchranářům. Oznámil to mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Andráško. Policie varovala, že led na vodních plochách nemusí být dostatečně silný a hrozí jeho prolomení, nedoporučuje proto vstupovat na zamrzlé rybníky a řeky.



Pamatujete si na elektrospotřebiče svého dětství? Také jste měli desítky let jednu ledničku, jeden mixér či jeden fén? Také vám skákala "tatramatka" po koupelně? Vyzkoušejte se v našem testu, který vznikl díky sbírce Národního technického muzea v Praze.



Zhruba desetina uprchlíků plánuje v krátké době návrat na Ukrajinu. Vrátit se jednou domů chtějí dvě třetiny dospělých. Ve svém výzkumu o vysídlených to zjistila Mezinárodní organizace pro migraci. Ve druhém čtvrtletí se do výzkumu zapojilo 1706 dospělých s dočasnou ochranou ze všech krajů kromě Zlínského.



Hana Kusnjerová má za sebou dva náročné roky. Po rozchodu s partnerem se s malou dcerou zabydlovala v novém bytě, trpěla panickými ataky a hledala svou ztracenou vnitřní harmonii. "Díky intenzivní práci na sobě jsem se posunula a našla větší svobodu v mnoha oblastech mého života," říká herečka, která momentálně hraje v seriálech Zlatá labuť, Ordinace v růžové zahradě a Poslední oběť.



Divoká krajina norských Špicberků se rychle mění, pachatelem je obvyklý podezřelý - globální oteplování. Antropoložka Zdenka Sokolíčková přes dva roky zkoumala, jak klimatickou krizi prožívají obyvatelé místního města Longyearbyen. Její cestu zachycuje film Návštěvníci režisérky Veroniky Liškové, jejž uvádí Jeden svět. Ve společném rozhovoru popisují, proč Norové nežijí tak udržitelně, jak se zdá.



Televizní reportér Ladislav Hruška je doma tam, kde je jeho francouzský buldoček. Do rodného domu se zahradou v Městci Králové utíká, kdykoli má volno. Kvůli dlouhým směnám v televizi ale většinu týdne musí trávit ve svém bytě v pražském Karlíně. Deset let ho využívá jako útočiště i občasné televizní studio. "Tady vznikly všechny ty legendy a perly," říká autor reportáže o padajícím chlebu.



Roky žili po ubytovnách nebo na ulici. Před časem dostali díky projektu sociálního bydlení šanci opět se začlenit do společnosti. Ne každý na takovou příležitost dosáhne. Platforma pro sociální bydlení tvrdí, že v současnosti je v Česku přes 80 tisíc lidí v bytové nouzi. Část z nich žije na ubytovnách či v azylových domech, část pendluje po příbuzných, někteří skončí na ulici.



Navzdory bojům se desetitisíce lidí vracejí zpět do svých domovů v blízkosti frontové linie v Doněcké oblasti. Jedním z hlavních důvodů je to, že si nemohou dovolit život na bezpečnějších místech na západě Ukrajiny, uvádí agentura AP. Jen do Kramatorsku, města vzdáleného asi 100 kilometrů od Doněcku, se podle tamních úřadů již vrátilo téměř 20 tisíc evakuovaných.



Obyvatelé Donbasu prchající do Lvova popsali reportérům drsné podmínky v těžce ostřelovaném regionu. Většina z oslovených s útěkem váhala a nechtěla opustit svá rodná města. Nakonec je ale vyhnalo sílící bombardování a neustálý strach. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa z nádraží ve Lvově na západě Ukrajiny.



V rámci projektu Housing First pomáhají neziskové organizace Romodrom a Nová možnost sociálně vyloučeným osobám v Česku získat standardní bydlení. Teď za svou snahu získaly celoevropské ocenění za boj proti bezdomovectví. O tom, jak se zrodila myšlenka projektu a jak pandemie bezdomovectví ovlivnila, hovořily v dalším podcastu Aktuálně.cz Eva Nedomová a Jana Volná, které za projektem stojí.