Pohled na panelový dům v litvínovské ulici Jiřetínská připomíná záběry z válkou zničených ukrajinských měst. Rozpadlé schody vedoucí do zdemolovaného vchodu, vybitá okna, u jednoho přízemního bytu dokonce chybí celá přední stěna. Tu zadní zdobí kromě hromady zříceného zdiva i ironicky působící nápis Klubovna.
Do několika let nebude mít praktického lékaře každé třetí dítě, uvedly Odborná společnost praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR. Velká část praktiků brzy odejde do penze, téměř polovina je starší 60 let a více než 14 procent starší 70 let. Navrhují proto zjednodušení vzdělání pro lékaře v ambulancích.
Brouzdají na internetu při každé příležitosti, denně hrají počítačové hry a upřednostňují komunikaci přes sociální sítě namísto z očí do očí. Podíl dětí, které mohou být závislé na sítích, za poslední čtyři roky v Česku vzrostl z pěti na osm procent. Častěji to jsou dívky, u chlapců nad sítěmi převažuje hraní počítačových her, vyplývá z mezinárodního výzkumu.
Sledovat kapku rosy, proběhnout kaluží, vybudovat vodní kanál nebo zkoumat vodu v půdě. Takové aktivity mají – třeba i v dešti – vytáhnout ven tisíce školáků zapojených do kampaně Měsíc školních zahrad. Ten každý rok v květnu nabízí učitelům, vychovatelům a rodičům, jak atraktivním způsobem přiblížit dětem okolní svět a motivovat je k pobytu venku. Tématem letošního roku je voda.
Dnešní děti se výrazně zhoršily v pohybu a tělesné zdatnosti, jejich kondice navíc klesá s věkem. Ukazují to čerstvé výsledky velkého testování, které loni na podzim provedla Česká školní inspekce na základních a středních školách. Horší kondice ohrožuje zdravotní stav dětí, jejich imunitu i správné fungování mozku. V budoucnu to navíc bude znamenat větší zátěž pro zdravotnictví.
Bývalý ruský zmocněnec pro práva dětí Pavel Astachov ospravedlňoval ve vysílání státní televize Rossija 1 vraždění velvyslanců. Dle jeho slov by se jednalo jen o "odvetná opatření za nepřátelské akce", která patří k povaze války a on sám je nepovažuje za zločin. "Dobře mě tohle učili ve škole KGB na fakultě kontrarozvědky," podotkl na prokremelské stanici.
Lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová chce zesílit tlak na Rusko, aby vrátilo děti, které protiprávně odvezlo z napadené Ukrajiny. Podle odhadů je jich nejméně 20 tisíc. Zároveň jedná o tom, aby v Česku a dalších zemích EU vznikly tábory pro ukrajinské děti. "Je nezbytné Ukrajině dál pomáhat, i když v Česku roste obliba těch, kteří pomáhat nechtějí. Takový postoj je nebezpečný," varuje.
"Měla jsem pocit, že píšu o absolutně historickém tématu, které je už jenom vzpomínkou a nikdy se nemůže v naší části Evropy opakovat," říká polská novinářka Magdalena Grzebałkowská, která pro svou knihu vyzpovídala pamětníky, kteří prožili hrůzy druhé světové války jako děti. Pak Rusko zaútočilo na Ukrajinu. "A najednou se téma stalo opět aktuální."
Rapová klišé naboural už svou přezdívkou. Místo aby si hrál na drsňáka, začal si říkat MC Gey. Pak otestoval hranici trapnosti klipem o psech, pohoršil nezasvěcené posluchače vtipy o tlustých holkách a teď vydal překvapivě vážnou desku O tatínkovi, který usnul. Promlouvá na ní ke svým dětem a rapuje o šikaně, válce i nemocném otci. V rozhovoru popisuje, proč se bál, že za ni sklidí výsměch.
Dětská léčebna pro malé pacienty s nemocemi dýchacích cest v Ostrově na Blanensku má po téměř čtyřech dekádách důstojné zázemí. Budovy, které nahradily "dočasné" centrum z 80. let minulého století, vycházejí z jednoduché dětské kresby a vápencového masivu v okolí. Architekti chtěli, aby domy měly pozitivní vliv na psychiku nemocných a respektovaly atmosféru místa.
Nejoblíbenějšími jídly v českých školních jídelnách jsou svíčková omáčka, filet z tresky a smažený řízek. Ze sladkých jídel si žáci a studenti nejčastěji objednávají dukátové buchtičky s vanilkovým krémem a mezi polévkami kraluje zeleninový vývar s rýží.
Tomáš Jeřábek se oproti jiným hercům před kameru dlouho nehrnul. I za cenu nezaplacených složenek tíhl hlavně k alternativnímu divadlu a proslavil se až jako zlý bankéř z reklamy. Až pak přišly role natvrdlých lenochů nebo krutých sadistů. Nejnověji hraje v minisérii Volha z prostředí normalizační Československé televize. V rozhovoru mluví o své cestě z učňáku na DAMU i o pozdním rodičovství.
Děti do bister, hospod a kaváren patří a je skvělé, že nejsou tak utažené, naštětěné a navrčené, jako bývají jejich rodiče. Škoda že Marthy's Kitchen nezačalo svá pravidla větou „děti jsou skvělé“.
Takřka každému sedmému praktickému lékaři pro děti a dorost je více než 70 let. A situace se zhoršuje. Základní zdravotní péče o děti nyní do velké míry stojí na lékařích v důchodovém věku, mezi pediatry se samostatnou ordinací jich tvoří třetinu. Někteří sami uznávají, že jsou vyčerpaní. Česko jejich služby ale potřebuje, i s nimi totiž nyní chybí zhruba 300 ordinací.
Když si Marvin Horváth bral svého manžela Ivana, žil navzdory mužské identitě ještě v ženském těle. Aby se stal i navenek tím, kým se cítí být uvnitř, podstoupil po letech manželství a porodech dvou dětí operaci a hormonální terapii. Co proces tranzice obnáší, ukazuje v dokumentu Šťastný člověk režisérka a antropoložka Soňa G. Lutherová. O filmu, který uvedl festival Jeden svět, mluví v rozhovoru.
Puberťák Adam právě zažívá první nesmělé zkušenosti s dívkami, když jeho otec rodině oznámí, že je gay. Že jsou rodiče někdy stejně zmatení jako jejich děti a hledání vlastní identity nekončí ani v dospělosti, ukazuje seriál Sex O’Clock, který je k vidění na streamovací službě Voyo. "Teenagerovský žánr má u nás oproti detektivkám stále co dohánět," říká režisérka a scenáristka Karolína Zalabáková.
Aktuálně.cz požádalo jednu z ukrajinských matek, které zde před rokem získaly azyl, aby se pokusila popsat, jak vypadá její každodenní život v novém domově. Co ji a její dítě těší, s čím se naopak musí potýkat a čemu čelí.
Divoká krajina norských Špicberků se rychle mění, pachatelem je obvyklý podezřelý - globální oteplování. Antropoložka Zdenka Sokolíčková přes dva roky zkoumala, jak klimatickou krizi prožívají obyvatelé místního města Longyearbyen. Její cestu zachycuje film Návštěvníci režisérky Veroniky Liškové, jejž uvádí Jeden svět. Ve společném rozhovoru popisují, proč Norové nežijí tak udržitelně, jak se zdá.
Matka jednoho dítěte by si ráda přivydělala. Její sousedka se chce z rodičovské vrátit do práce dříve, ale nesehnala pro své dvouleté dítě místo ve školce. Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončuje zákon, který by pomohl oběma. Mohly by založit skupinu sousedského hlídání, stát by hlídačce platil až několik desítek tisíc. Kritici se ale obávají dopadu na rozpočet i kvalitu vzdělávání dětí.
