Rekonstrukce průmyslových budov obvykle nebývá tématem, které by přitahovalo pozornost. Výsledkem většinou bývá funkční objekt, u kterého hrají hlavní roli nízké náklady a rychlá realizace. V Paskově se ale architektům podařilo najít cestu, jak skloubit požadavky průmyslu s principy udržitelnosti – bez přehnaných gest nebo experimentů.
Národní třída v Praze má zpět svůj architektonický klenot. Po náročné rekonstrukci se znovu otevřel veřejnosti Palác Dunaj – noblesní konstruktivistická stavba z 30. let minulého století, která nyní spojuje kouzlo první republiky s technologiemi 21. století. A nejen to – vrací tomuto místu jeho historickou důstojnost a nabízí špičkové kanceláře i prostor pro společnost.
Ještě před pár lety snila Barbora Houtová o kariéře zubařky. Dnes tvoří šperky, které nesou otisk emocí, ženské síly i přírody – a na ruce nosí prsten s dračím kamenem. Příběh třicetileté šperkařky je ukázkou toho, že ani výchova tří dětí není překážkou ve splnění snu, který provází bruska, různé kovy, noční šichty a třeba také neustálý boj s organizací.
KOMENTÁŘ - Před sedmnácti lety vzbudil facelift Škody Octavia zděšení, když podle kritiků připomínal některé čínské automobily. Dnes už dávno neplatí, že by čínská auta kopírovala evropské modely, naopak ty evropské se částečně inspirují v Číně. Design nových aut se posunul, jeho vnímání zákazníky ale výrazně více.
Česko se připojí k zemím, které sjednotí svoji vizuální identitu. Namísto situace, kdy mají všechny státní instituce různá loga, písmo či design, tak bude všech 31 orgánů ústřední státní správy používat jednotný vizuální styl. Ve středu návrh, který vytvořilo studio Najbrt a stál tři miliony, schválila vláda.
Na první pohled nenápadná budova na spodní straně Masarykova náměstí v Jihlavě. Ve chvíli, kdy vstoupíte dovnitř, však pochopíte, že stojíte na prahu výjimečného architektonického počinu. Stříbrný dům je nejen cennou památkou, ale také inspirativním prostorem. Propojuje totiž více než sedm století historie do jednoho soudobého příběhu.
Míša a Jindra Lázňovští začínali po revoluci coby majitelé zverimexu, pak si pořídili hotel na Šumavě a když byli unavení, koupili jednosměrnou letenku a přestěhovali se na Bali, kde rozjeli vlastní ubytování. "Sbalil jsem si pár triček a knížku o Václavu Havlovi," vzpomíná Jindra s tím, že první měsíc na místě byl úsměvný - ať už šlo o jazykovou bariéru nebo shánění brambor na salát na Vánoce.
Uprostřed husté městské zástavby Tokia, kde domy bojují o prostor a soukromí je často luxusem, se tyčí objekt připomínající spíše uměleckou instalaci než domov. Skleněný dům japonského architekta Sou Fujimota působí jako zjevení. Bez soukromí, na které jsme zvyklí. A přesto má tato skleněná stavba duši i funkci.
Tachovské náměstí se dočká finální tečky za svou revitalizací. V pondělí 30. června tam začala instalace uměleckého díla Zrcadlení, které ozdobí vstup do legendárního Žižkovského tunelu. Lesklé plochy z leštěného nerezu přinesou nejen světelnou podívanou, ale i zcela nový zážitek z místa, které se za poslední rok proměnilo v jeden z nejživějších veřejných prostorů Prahy 3.
Na okraji malé vesnice Zadní Arnoštov stojí dům, který si pamatuje víc než jen jednu epochu. V 17. století tu bývala usedlost, která se později dočkala přestavby na sýpku. A pak zůstala stát – prázdná a zpustošená. I tak působivá. Při její rekonstrukci tak bylo jasné, že je nutné přijmout jeho minulost – a pracovat s ní. Nyní stavba nabízí víc než místo k přespání.
Uprostřed betonu, skla a rovných linií moderních staveb existuje svět, kde má prostor svou duši a střecha může být spletená ze slámy. Architekt Oldřich Hozman do něj zve každého, kdo hledá víc než jen "obytnou jednotku". Ve svém ateliéru, ale i na pozemcích Česka nebo třeba Švýcarska, tvoří architekturu, která vyrůstá z přírody. Jednoduše organická architektura.
Vždy měl slabost pro architekturu a víno. Jednoho dne Jaroslav Mráček narazil na pozemek – bývalou vinici s výhledem, který bere dech - a měl jasno. Nechtěl postavit jen další stavební projekt, ale něco výjimečného. A tehdy se zrodila myšlenka vytvořit prostor pro skutečný odpočinek. Bez kompromisů a zároveň bez zbytečností.
Když Radim Filgas v roce 2021 zahájil rekonstrukci staré valašské chalupy, bylo mu 28 let. Venku vládl covid a uvnitř domu panovala tma, vlhkost a pachuť času. Katastrofální stav budovy ho však neodradil. Když spatřil překládaný strop a původní pec, bylo mu jasné, že z chalupy musí vytvořit snové místo. Stavba navazuje na okolní krásy. A to nejen přírody, ale i chaty, kterou v dětství navštěvoval.
Nedostupnost vlastního bydlení ve městech už není jen problém jednotlivců. Stává se systémovým tématem, které mění způsob, jak o bydlení uvažujeme. Na tuto realitu reagují alternativní modely jako třeba družstevní byty. Právě ty se začínají vracet do centra pozornosti, protože nabízejí jiné přístupy než tradiční vlastnictví.
Žádné nudné letáky a magnetky. V Brně ukazují, že i turistické informační centrum může mít přesah a hravý interiér. V tepajícím kulturní místě se potkává historie, design i každodenní život.
Když je pozemek malý, fantazie architektů musí být o to větší. A to se u "Domu v kostce" naštěstí povedlo. Na relativně malém místě v pestré satelitní zástavbě vznikl rodinný dům, který i na omezené ploše nabízí komfortní bydlení, propojení s přírodou a architektonické detaily, které okouzlí na první pohled.
V Českém Krumlově, kde se umění a architektura proplétají s každým krokem, vznikl projekt, který si neklade za cíl jen ubytovat. Casarosa, citlivě rekonstruovaný měšťanský dům s výjimečnou polohou, nabízí ubytování s charakterem – a příběhem.
Chtěl být kreativní, ale místo toho zkracoval slogany tak, aby se do čtyř slov vešla celá zeměkoule. Tak s úsměvem popsal svou kdysi vysněnou práci v reklamce Filip Jeřábek alias FJ87. Dnes je vše jinak. Muž mnoha profesí i talentů konečně žije svůj skutečný sen – maluje, rapuje, cestuje... A teď nově i navrhuje. Vytváří jedinečné džínové bundy, na které našívá vlastní obrazy.
Areál bývalé Piettovy papírny v plzeňské čtvrti Slovany čeká zásadní proměna. Místo s historií sahající až do roku 1870 se stane jádrem moderní obytné zóny, ve které vznikne spousta atraktivních bytových jednotek. To však není všechno. Lukrativní projekt "Nová papírna" totiž nabídne také záchranu a nové využití cenných historických budov. Na co se mohou těšit Plzeňané i návštěvníci města?
Myslíte si, že na 36 metrech čtverečních se nedá stylově bydlet? Pražský loft vás vyvede z omylu. Interiér navržený architektkou Michaelou Záhorovskou je důkazem, že i malý prostor může mít velké ambice – a ještě větší osobnost. Klíč k úspěchu? Jeden nečekaný prvek, který u mnohých stále vzbuzuje rozpaky: luxfery.
