V Česku se loni snížil počet měst, kde žije více než 100 tisíc obyvatel. Status stotisícového města ztratila Olomouc. Po nejlidnatější Praze žije nejvíce obyvatel v Brně, Ostravě, Plzni a Liberci. V dalších městech už žije méně než 100 tisíc lidí. Česko mělo na konci loňského roku 608 měst. Nejkratší dobu se mezi ně řadí Štěpánov na Olomoucku, který získal tento statut v roce 2020.
V průměru 62 240 korun měsíčně. Tolik si včetně bonusů a odměn vydělají odborníci v IT. Vedle pozic ve vrcholovém vedení firem jde tak o nejvýdělečnější obor v Česku, vyplývá z průzkumu platového portálu Platy.cz. Průměrnou mzdu nad hranicí 50 tisíc korun mají ještě pracovníci v bankovnictví.
Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst tak zrychlil již podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší od prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad. Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali inflaci 17 procent.
Český průmysl po třech měsících poklesu v květnu meziročně stoupl. Jeho produkce se reálně zvýšila o 3,3 procenta. Stavební výroba minulý měsíc zpomalila meziroční růst, když reálně vzrostla o 3,3 procenta. Za zpomalením růstu je podle odborníků nedostatek pracovníků i stoupající ceny materiálů či energií. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Covid se loni stal nejčastější příčinou úmrtí, jeho těžký průběh souvisel se smrtí 18 procent všech zemřelých, tedy 25 500 lidí. Zatímco v roce 2020 zvýšil úmrtnost seniorů, v roce 2021 byli více ohroženi i lidé ve věku kolem 40 let. Celkově zemřelo loni 139 981 lidí, nejvíc od konce druhé světové války. Data o příčinách úmrtí zveřejnil Český statistický úřad.
Českem cloumá rekordní 16procentní inflace, hlásí statistici. Méně se už ale ví, že průměrná míra zdražování se měří i u jednotlivých skupin obyvatel - seniorů či obyvatel Prahy. Porovnání čísel přitom překvapí. Na první pohled se totiž zdá, že zdražování zasáhlo důchodce mírněji. Při podrobnějším pohledu se ovšem ukazuje, že realita je jiná. Roli totiž hraje odlišné složení "nákupních košů".
Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 procent. Data v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zdražování tedy nekončí. Naopak ještě nabírá na obrátkách. Dál rostou ceny hlavně u bydlení a nově výrazně i potravin. Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993.
Průměrná mzda v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37 929 korun. Zaměstnanci si tak formálně polepšili v průměru o 2533 korun. Po započtení inflace však mzda reálně klesla o 3,6 procenta. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu se tak jedná o druhé největší snížení reálné mzdy v historii. Podle oslovených expertů ale pád "na dno" Čechy teprve čeká.
Průměrná inflace je sice pro českou ekonomiku klíčovým ukazatelem, domácnostem toho ovšem o růstu jejich reálných nákladů na život příliš neřekne. Každý totiž utrácí jinak, a proto se liší i jeho osobní inflace. Jak vysoká je ta vaše, odhalí následující kalkulačka. Stačí si vybrat modelovou skupinu obyvatel nebo do ní rovnou zadat své vlastní výdaje za jídlo, bydlení nebo třeba pohonné hmoty.
Studentů technických oborů na vysokých školách uplynulé desetiletí setrvale ubývalo, loni je poprvé v historii studovalo méně lidí než zdravotnické obory. Před 20 lety byl přitom počet studentů technických oborů proti studentům zdravotnických oborů téměř trojnásobný. Ve čtvrtek to sdělil Český statistický úřad. Na vysokou školu loni chodilo více než čtvrt milionu studentů.
Zatím to není příliš vidět. Analytici i někteří obchodníci se ale shodují, že prudce rostoucí inflace v kombinaci se situací ve světě začíná být na chování českých zákazníků znát. Blbá nálada, jak to ekonomové v tomto případě označují, se teď při nákupech projevuje hlavně omezováním "zbytečností". Část zákazníků také více cílí na slevy, na kvalitě ale lidé ještě ubírat nechtějí.
Mouka, máslo nebo káva. V Česku teď výrazně zdražuje prakticky vše včetně základních potravin. A podle ekonomů se peněženkám zákazníků jen tak neuleví. Důvodem jsou rostoucí náklady výrobců a válka na Ukrajině, která komplikuje dodávky surovin či hnojiv. Aktuálně.cz opět porovnalo data ve spotřebním koši Českého statistického úřadu, aby zjistilo, které potraviny za uplynulý rok podražily nejvíce.
