Průměrná mzda v Česku činila ve druhém čtvrtletí 34 271 korun, což znamená nárůst o 0,5 procenta a 160 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta. V posledních letech mzdy rostly. Vyšší pokles zaznamenali statistici jen na konci roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou.
Důvěra v českou ekonomiku v srpnu meziměsíčně vzrostla o 0,3 bodu na 87 bodů. Růst důvěry tak výrazně zpomalil proti červenci, kdy se zvýšila o 9,5 bodu. V srpnu byla důvěra vyšší mezi podnikateli, naopak u spotřebitelů klesla. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Papírově i elektronicky budou Češi na jaře příštího roku opět vyplňovat dotazníky Sčítání lidu. Povinné údaje budou oproti sčítání před deseti lety zúženy téměř na polovinu, jednodušší bude i možnost vyplnit ho on-line. Statistici totiž z větší části zahrnou data od státu, využijí také rozšiřující se digitalizaci. Odhadují, že elektronickou verzi sčítání si vybere 60 procent lidí.
Výroba zmrzliny v Česku loni meziročně klesla zhruba o 21 procent na 40,36 milionu litrů, vyplývá z údajů Eurostatu. Předloňské výroba přes 50 milionů litrů byla ale dlouhodobě nadprůměrná. Průměr výroby v ČR podle Eurostatu činil v posledních pěti letech zhruba 43 milionů litrů vyrobené zmrzliny.
Ve druhém čtvrtletí letošního roku si aktivně hledalo práci 126 300 lidí, což bylo o 23,3 procenta více než před rokem, vyplývá z čerstvých údajů od Českého statistického úřadu. Podle aktuálních dat Úřadu práce ČR stoupla nezaměstnanost v Česku v červenci na 3,8 procenta z červnových 3,7 procenta.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Podle statistiků se ekonomika propadla nejvíce v historii samostatné České republiky. Negativně se na tom podepsala restriktivní opatření proti zamezení šíření koronaviru.
Spotřebitelské ceny v červnu zrychlily růst na 3,3 procenta z květnových 2,9 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny a bydlení, ale dražší byl i alkohol a tabák. Naopak méně než před rokem lidé v červnu platili za dopravu a telekomunikační služby. V pátek o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny zboží v červnu vzrostly meziročně o 3,4 procenta, ceny služeb o 3,1 procenta.
Průmyslová výroba v Česku v květnu zpomalila meziroční pokles na 25,7 procenta z rekordní úrovně 33,7 procenta v dubnu. Propad stavební výroby naopak zrychlil. V květnu se meziročně reálně snížila o 7,6 procenta z dubnových 4,6 procenta. Vyplývá to z dat, která v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
V on-line prostředí se neumí nebo nemůže pohybovat relativně velká část lidí světa. Příčinou je mnohde špatný přístup k internetu, finanční nedostupnost techniky i nedostatek dovedností. Ovlivňuje to však nejen schopnost lidí prosadit se na trhu práce, ale v konečném důsledku třeba i volební výsledky. Příchod pandemie tak dle studie technologické firmy Cisco podtrhl zrod nové sociální propasti.
Spotřebitelské ceny byly v květnu o 2,9 procenta vyšší než před rokem, jejich růst zpomalil z dubnových 3,2 procenta. Na růstu se podepsaly zejména ceny potravin. Vepřové maso, uzeniny, zelenina, ovoce, cukr či mouka byly v květnu dražší než před rokem, levnější bylo třeba máslo. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad.
Průmyslová výroba v ČR v dubnu zrychlila meziroční pokles na 33,7 procenta z 12,5 procenta v březnu. Propad byl ve všech odvětvích, nejvyšší byl u výroby aut. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zejména kvůli opatřením proti šíření koronaviru se v dubnu nedařilo ani stavební produkci a zahraničnímu obchodu, který vykázal schodek 26,9 miliardy korun.
Tuzemské mzdy dlouhodobě rostou rychleji než v celé Evropské unii. Česko bylo v roce 2019 se mzdami na 43 procentech celkového průměru EU, zatímco v roce 2014 to bylo jen 35 procent. Řada zemí však bohatne ještě rychleji, a to jak v absolutní výši platů, tak v jejich relativním vyjádření oproti předchozímu desetiletí.
Sněmovna schválila pravidla pro sčítání lidu v příštím roce. Poslanci v pátek do vládního návrhu vložili ustanovení, podle něhož by občané mohli nadále dobrovolně uvádět i to, zda se hlásí k nějaké náboženské víře. Pravidla sčítání nyní dostane k posouzení Senát.
Tržby obchodníků, kromě prodejů motorových vozidel, v dubnu meziročně klesly po očištění o kalendářní vlivy o 10,9 procenta. Pokles se dotkl všech druhů prodejen. Důvodem jsou vládní opatření proti koronaviru. V pátek o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici zároveň upozornili, že vzhledem k mimořádným opatřením mohou být dubnová data později výrazně revidovaná.
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34 077 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 1610 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,4 procenta, což je nejméně od konce roku 2013.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Pokles je podle statistiků nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.
Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu zpomalil na 3,2 procenta z březnových 3,4 procenta. Důvodem byl hlavně pokles cen pohonných hmot. Naopak pokračovalo zdražování potravin, především ovoce a zeleniny. Ve středu o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla dubnová inflace nižší o 0,2 procenta, což je rekordní pokles.
