


Role Pražského povstání byla zásadní, odmítli řečníci zpochybňování událostí z května 1945
Pietní akt u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské ulici uctil oběti Pražského povstání.



Pietní akt u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské ulici uctil oběti Pražského povstání.



Trojice mužů včetně Jiřího Balvína byla odsouzena za korupci při prodeji zámečku Českého rozhlasu. Soudkyně ve verdiktu přitom uvedla, že o jejich vině není přesvědčena, ale potrestání nařídil odvolací soud. Nejvyšší soud ČR dovolání zamítl, přestože se za trojici přimlouval i státní zástupce.



Radní zahájili správní řízení kvůli reportáži novináře Kroupy, který informoval o tom, že Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy.



Stanislav Abrahám je audiovizuální performer, zvukový umělec a hudebník. Pro rozhlas se rozhodl v rámci jedné své performance pořídit zvukovou mapu Prahy. Natáčel tramvaje, auta jedoucí po dlažbě, kufry turistů drkotající po kostkách či dlaždiče bušící kladívkem. Další "hudbu" pražské dlažby pořídil, když prošel Královskou cestu a táhl za sebou hůl. Výsledný počin, nazvaný Praha v kostce, získal druhou cenu na mezinárodním rozhlasovém festivalu Prix Bohemia Radio 2018 v kategorii Dokument.



Jeho brněnské kadeřnictví je velmi oblíbené. Jan Špilar totiž patří ke světové špičce kadeřníků, navíc coby duchovní může lidi při stříhání i "vyzpovídat". Jáhen, mnich, kadeřník, aktivista, mim či galerista v jedné osobě, jenž se mohl díky Formanovu filmu Amadeus dostat do Hollywoodu, byl protagonistou radiodokumentu Roztančená oficína, jenž byl nominován na cenu mezinárodního rozhlasového festivalu Prix Bohemia Radio.



"Snažila jsem se nahraný materiál sestříhat tak, aby nebyl návodný, aby v něm zaznělo co nejméně podrobností o tom, co se chystá respondent udělat," říká Martina Pouchlá, autorka vítězného rozhlasového dokumentu na mezinárodním festivalu Prix Bohemia Radio v Olomouci. V díle Berka se rozhodl zemřít sleduje pět měsíců úspěšného podnikatele v IT, jenž na svém blogu a Facebooku oznámí, že hodlá odejít ze světa kvůli podezření na vážnou nemoc. Své rozhodnutí nezmění ani poté, co lékařské výsledky chorobu neprokáží. "Představa, že to skončím, na ten podzim, tak je pro mě lákavá, dobrá, zvykl jsem si na ni," říká v dokumentu.



Na mezinárodní soutěžní přehlídce Prix Bohemia Radio v Olomouci se utká 87 rozhlasových prací novinářů ze šesti evropských zemí v oboru dokument, reportáž a drama. Zatímco loňským ročníkem silně rezonovala uprchlická krize, ten letošní je pozoruhodný především svou rozmanitostí.



Bohužel, naši politici dodnes nepochopili, že řádně fungující demokracie bazíruje na samoregulaci soudců a žurnalistů.



Mediální analytik Štěpán Kotrba pro rozhlas zpracovává interní mediální analýzy. Proto se dostal na sjezd ČSSD jako novinář, kde později napadl dva muže pepřovým sprejem. Dříve zasedal i v Radě Českého rozhlasu, tam ale rezignoval po kritice, že zasahuje do práce zaměstnanců.



Oběma mužům poté pomohli ostatní přítomní novináři a politici. Český rozhlas se od chování svého externího spolupracovníka distancoval.



Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral se omluvil za to, že reportáž novináře Janka Kroupy o hospodaření Agrofertu nazval účelovou. Trvá ale na tom, že v ní byly nedostatky.



Českým rozhlasem cloumá spor generálního ředitele Reného Zavorala a redaktora Janka Kroupy o objektivitě reportáží týkajících se Agrofertu. Podle Vlastimila Nečase, autora analýzy, kterou Zavoral dokládá Kroupovo porušení pravidel, může za vzniklou situaci mimo jiné i dlouhodobá nečinnost Rady Českého rozhlasu. "Za celou dobu své existence nedokázala definovat nestrannost," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Šéf Českého rozhlasu René Zavoral v e-mailovém rozhovoru pro Aktuálně.cz trvá na tom, že v reportáži Janka Kroupy o Agrofertu a neoprávněném užívání půdy byly chyby. "Jaký význam by mělo chyby zahlazovat a zametat problémy pod koberec? To by vedlo k ohrožení naší profesionality," tvrdí.



Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral se brání kritice redaktorů - reportér Janek Kroupa podle něj není schopný přiznat chybu, jíž se měl dopustit při zpracování reportáže o dotacích pro Agrofert.



Bez odvahy, již projevuje Janek Kroupa i desítky novinářů rozhlasu, kteří se ho zastali, normalizace snadno vyhraje, má u nás tradici.



Neúspěšný prezidentský kandidát, textař Michal Horáček o výsledku voleb a kampani; investigativní novinář ČRo o kauze Agrofert v Českém rozhlase a kritice ze strany generálního ředitele ČRo Reného Zavorala.



Jestli z Rozhlasu odejdu, nevím, snahou ředitele je, aby se nedělala investigativa, pracuje proti zaměstnancům, závěry analýzy manipuluje, říká novinář Janek Kroupa. Dodává, že generální ředitel René Zavoral ohrožuje i jeho novinářskou pověst, vedení zpravodajské sekce Českého rozhlasu za jeho prací prý stojí.



Dopis kritizující středeční vystoupení generálního ředitele Reného Zavorala v Radě Českého rozhlasu už podepsalo několik desítek zaměstnanců.



Podle Kroupy jsem člověk, který zastrašuje zaměstnance a bojí se Babiše, řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral během jednání Rady ČRo. Reportáže Janka Kroupy, které se věnovaly údajně neoprávněnému hospodaření Agrofertu, nebyly podle analýzy FSV UK nestranné. Forma zpracování nebyla kvalitní a redaktoři neodvedli dobrou práci, prohlásil Zavoral. Radní vyzvali vedení rozhlasu, aby zajistilo dodržování zásad objektivity a vyváženosti.



Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral čelil otázkám členů Rady Českého rozhlasu kvůli výrokům vůči redaktorovi rozhlasu Janku Kroupovi. Kroupa odvysílal reportáž, ve které poukázal na to, že společnost Agrofert, která patřila předsedovi vlády Andreji Babišovi, neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy. Zavoralovi se nelíbilo to, že reportáž byla publikovaná právě v den, kdy Babiš jako premiér představoval prezidentovi Miloši Zemanovi nové členy své vlády.