Horská obec Deštné v Orlických horách oslavila 100 let republiky slavnostním odhalením repliky hraničního kamene českého království z roku 1636 u Masarykovy chaty na Šerlichu, tedy ve výšce 1019 metrů na hranici s Polskem.
Projděte si dobrodružný život Luboše Jednorožce od útěku z komunistického lágru až po skautování na Aljašce. Materiál vznikl v rámci projektu Čeští skauti v USA, který zrealizoval Skautský institut a financovalo americké velvyslanectví v Praze.
Autoklub ČR si připomíná oslavy vzniku republiky. Akce Pocta motorismu, která se koná v neděli 28. října v Praze před sídlem Autoklubu v Opletalově ulici, láká všechny fanoušky historických aut.
Prestižní světový časopis Nature zařadil Česko mezi šest zemí skokanů, kterým za poslední dobu nejvíc vzrostl počet publikovaných vědeckých článků.
Projděte si patnáct pozoruhodných snímků ze stoletých dějin našeho státu a zkuste najít správné odpovědi na otázky. Obstojíte v testu českého národa?
Špičkový český vědec Rudolf Zahradník dnes v Praze slaví devadesátiny. A mezi hosty soukromé oslavy nechybí ani kancléřka Angela Merkelová. Německá politička u Zahradníka kdysi pracovala na doktorátu a společně se svým mužem Joachimem Sauerem, také špičkovým vědcem, jsou se Zahradníkem a jeho ženou Milenou od 70. let dobří přátelé.
Monarchistický kvíz je vhodný i pro republikány.
Bývalý československý prezident Edvard Beneš je v Maďarsku vnímán přinejmenším jako kontroverzní politik. Nejen kvůli Benešovým dekretům, ale také kvůli vytyčení hranic evropských států po roce 1918. V roce 1920 navíc Beneš za Československo podepsal Maďary nenáviděnou Trianonskou smlouvu.
"Od prvního roku samostatnosti se soustavně pracovalo proti politické podrážděnosti a prováděla se myšlenka spojiti a zahojiti Evropu." Ne, v tom se po stu letech opravdu nepoznáváme.
Přesně před 40 lety podnikly Spojené státy invazi do Grenady. Intervence proti marxistickému vojenskému režimu na ostrovním státě se účastnilo kromě jednotek USA také několik karibských států. Grenadským vojákům pomáhali pro změnu dobrovolníci z Kuby. Americká operace sice svoje cíle splnila, jenže způsob, jakým jich dosáhla, se setkal s kritikou. Mezi Američany i na mezinárodní scéně.
Václav už dříve upozorňoval na tu zvláštní kontaminaci demokracie populismem, byl jeho velkým odpůrcem, říká bratr bývalého prezidenta Ivan M. Havel. Tuzemská společnost podle něj nebyla mentálně připravená na pád komunismu a dodnes myslí jinak. V lidech je zakořeněná orientace na to, že hnací silou pokroku jsou peníze, to z nich nikdo nedostane, míní vědec, který nedávno oslavil 80. narozeniny. Vadí mi servilita lidí kolem Miloše Zemana, to mi ale vadilo i u Václava, dodává Havel.
Československo si za pár dnů připomene sto let od svého založení. Prakticky od začátku patřila republika k nejvýznamnějším producentům automobilů v Evropě. Paleta značek sice postupem času výrazně prořídla, historie je ale stále plná zajímavých automobilů. Některé z nich jsme se pokusili vybrat do této galerie, v níž si spolu s nám významné kulaté výročí připomeňte také.
Co všechno dokázali Čechoslováci vyrobit, vymyslet a postavit, ukázala v roce 2018 mimořádně úspěšná výstava pražského Národního technického muzea, která připomenula 100. výročí založení samostatného Československa. V expozici se objevila například populární Remoska, kolo Favorit nebo model Obchodního domu Máj na Národní třídě. Připomeňte si je.
Před sto lety, v létě a na podzim 1918, sváděli českoslovenští legionáři rozhodující bitvy s ruskými bolševiky. I když na své východní "československé" frontě byli úspěšní, proti obrovské síle revoluce sovětů neměli šanci. Jejich angažmá zůstalo v Rusku dodnes v historické paměti. Většinou však ne zrovna v pozitivním světle.
I tato fotogalerie budiž protiváhou argumentům, jak zbaběle se Češi chovali v druhé světové válce. Jako jedni z mála měli jednotky v největších válečných ohniscích: Francii a Británii, na Středním východě i v Sovětském svazu. Jednalo se o desítky tisíc mužů a žen. Nacistům se navíc - na rozdíl od leckterých zemí - nikdy (a že se o to velmi snažili) nepodařilo zformovat z Čechů jednotku bojující za zájmy hitlerovského Německa.
Šéf Pentagonu je v americké administrativě jedním z nejdůležitějších "dospělých", kteří se snaží hlídat, aby se Donald Trump nerozhodoval jako malé dítě.
Komunistický režim poslal v padesátých letech minulého století do žalářů, uranových dolů či pracovních táborů desítky tisíc politických odpůrců - elitu národa, která stála u zrodu Československa a pak za něj po nacistické okupaci i bojovala. Režim se ji mnohaletým vězněním snažil zlikvidovat či alespoň vymazat z podvědomí lidí. I s přispěním projektu příspěvkové organizace Post Bellum - Paměť národa se mu to nepodařilo. Přinášíme fotogalerii životních osudů tří politických vězňů: Jiřího Stránského, Jitky Malíkové a Tomáše Sedláčka.
Má vůbec cenu připomínat vyhnání Čechů z československého pohraničí, Slovenska či Podkarpatské Rusi v roce 1938? Zabývat se terorem zfanatizovaného Freikorpsu a kazit česko-německé vztahy rozdmýcháváním nejtemnějších lidských pudů? "Pokud se z toho nepoučíme, můžeme se znovu dočkat něčeho podobného. Jde o varování nejen pro Čechy a Němce, ale i jiné evropské národy," říká historik Jindřich Marek.
Prohráli bychom, ale byli bychom sebevědomější, čestně prohrát je lepší než vzdát se bez boje, říká vojenský historik Eduard Stehlík. Před 80 lety byla podepsána Mnichovská dohoda o postoupení pohraničních území Československa hitlerovskému Německu. Je nesmyslné nás vinit z poraženectví, lidé byli připravení republiku bránit, pro komunisty bylo později pohodlné říkat, že jsme ti slabí, kteří nikdy nebojovali, ale nemáme se za co stydět, vojáci i občané za války bojovali a umírali, upozorňuje Stehlík.
Mnichovská dohoda z 29. září 1938 byla fatálním selháním celé Evropy. To se ale tehdy ještě nevědělo. O půl roku později, 15. března 1939, následovala nacistická okupace zbytku Čech, Moravy a Slezska a 1. září 1939 Němci přepadli Polsko. Druhá světová válka přišla pouhých dvacet let po té první. Připomeňte si atmosféru Mnichova 1938 na historických fotografiích.
