Koku Istambulová pochází z Čečny. Údajně je jí 129 let, což by z ní dělalo nejstarší ženu na světě. Recept na dlouhověkost ale nezná a zároveň ji považuje za boží trest. Kdyby si mohla vybrat, raději by zemřela mnohem dřív.
Podle čečenského vůdce byl Chasan Azimov kdysi ruským občanem, jeho pas však už není platný, protože nepožádal o nový. V době útoku byl podle francouzských úřadů občanem Francie.
Nejméně šest lidí zahynulo a další člověk utrpěl zranění při nehodě ruského vrtulníku Mi-8, který se zřítil v autonomním Čečensku na jihu Ruska nedaleko hranic s Gruzií. Uvedla to agentura Interfax. Podle předběžných informací se vrtulník, který patří ruské pohraniční službě, zřítil poté, co ve snaze přistát vrtulí narazil do skály. Pilot si skaliska zřejmě nevšiml kvůli silnému sněžení a dešti. Neštěstí se stalo v těžko přístupném terénu u čečenské nejvyšší hory Tebulosmta ve výšce více než 4000 metrů.
Podle čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova nemají lidskoprávní aktivisté "národnost ani náboženství".
Čečenští policisté v civilu ho jednoho dne zastavili na ulici a odvlekli do auta. Chtěli po něm přiznání, že je homosexuál. Když to 30letý Maxim Lapunov odmítl, začalo bití, mučení a 12denní pobyt v krví nasáklé cele. O pronásledování gayů v Čečensku informoval ruský magazín Novaja Gazeta poprvé před půl rokem. Tamní režim podle lidskoprávních organizací zadržel a mučil už stovku lidí. Maxim je první z nich, kdo o své zkušenosti otevřeně promluvil.
Ruský režisér Alexej Učitěl si proti sobě poštval část konzervativních Rusů, kterým se nelíbí jeho nový film Matilda. Snímek popisuje milostnou aféru cara Mikuláše II. s baletkou Matildou Kšesinskou. Protesty proti filmu mezitím nabraly na síle. Lidé podpalují auta a hází zápalné lahve na budovy kina nebo režisérovo filmové studio. Největší ruský řetězec kin Cinema Park a Formula už kvůli výhrůžkám oznámil, že Matildu promítat nebude. Snímek má mít premiéru na konci října.
Čečenský nejvyšší soud zrušil trest 18 let vězení, který "voru v zakoně" Gilani Alijevovi před čtyřmi lety uložil pražský soud. Sdělil to ruský server Prestupnaja Rossija. Alijev byl v České republice odsouzen v procesu s dalším zločincem Andranikem Soghojanem, který si v roce 2007 objednal vraždu arménského podnikatele. Alijev se měl na přípravách vraždy podnikatele podílet. V roce 2012 ho pak v Moskvě zadržela ruská policie, v roce 2014 byl ale podmínečně propuštěn. Poté rozhodl ruský nejvyšší soud o verdiktu českého soudu. Alijevovi obhájci se ale odvolali a čečenský soud nyní odvolání vyhověl. Vor v zakoně je ruské označení pro zločince operující v mafiánských ruskojazyčných sítích.
Dva a půl roku uběhlo od vraždy ruského opozičního politika Borise Němcova. Dlouhý proces vyšetřování skončil ve čtvrtek odsouzením pětice Čečenců, kteří vraždu vykonali. Přesto se nad případem stále vznáší mnoho otazníků. Neexistují přímé důkazy, svědci ani odpověď na to, kdo si vraždu objednal. Místo toho se během dlouhého vyšetřování objevilo mnoho nejasností.
Soud v Rusku poslal na 20 let do vězení Zaura Dadajeva, kterého porota moskevského oblastního vojenského soudu shledala vinným z vraždy ruského opozičníka Borise Němcova. Prokuratura pro něj navrhovala doživotí. Další čtyři jeho údajní spolupachatelé si ve vězení odsedí 11 až 19 let. Uvedla to agentura Reuters. Němcov byl zavražděn před dvěma roky. Jeho rodina ale dala už dříve najevo, že odsouzení těch, kteří vraždu vykonali, nestačí. Ten, kdo si vraždu objednal, stále nebyl odhalen. Pětice vinu popírá a tvrdí, že jejich dřívější přiznání byla vynucena. Kolem vraždy Němcova panují už dlouho nejasnosti. Stejně tak i okolo způsobu vyšetřování.
Pětice Čečenců je vinna z vraždy ruského opozičního politika Borise Němcova. Rozhodla tak porota moskevského soudu. Ruslana Muchudinova, který měl čin zorganizovat, podle agentury Reuters stále hledá policie. Další otázkou zůstává, kdo si Čečence objednal. Borise Němcova zavraždili v centru Moskvy v únoru 2015. Všech pět mužů se vyšetřovatelům k činu přiznalo během výslechů. Před soudem však své dřívější výpovědi označili za vynucené.
Nejdřív bojovali na barikádách kyjevského Majdanu, teď umírají v zákopech Donbasu. Ukrajinská média je označují za radikály, ruská propaganda za neonacisty. Proukrajinští dobrovolní bojovníci z Pravého bloku a jiných uskupení si však říkají jednoduše: partyzáni. Slovenský reportér Tomáš Forró s nimi strávil tři týdny na frontových liniích, od severní hranice s Ruskem až po Černé moře ve východoukrajinském přístavním městě Mariupol. Přečtěte si první část jeho reportáže.
Francouzský a ruský prezident se v pondělí setkali ve Versailles, jednali spolu o situaci na Ukrajině i v Sýrii. Narazili ale například také na postavení homosexuálů v Čečensku, kde jsou lidé této sexuální orientace stíháni a dokonce mučeni. Macron prý Putinovi řekl, že ohledně těchto otázek bude "neustále ve střehu". Za společnou prioritu označili oba prezidenti především boj s terorismem či řešení syrského konfliktu.
Čečenský režim zatýká a mučí stovky lidí s odlišnou sexuální orientací. Tvrdí to zprávy, které se objevily letos na jaře. Ruska Taťána Vinničenková pracuje v organizaci Russian LGBT Network, která podporuje mimo jiné i homosexuály v Rusku. Od začátku letošního dubna poskytuje také pomoc lidem z Čečenska, kterým kvůli jejich orientaci hrozí údajně i smrt. "S homosexuály většinou nemají žádné slitování ani nejbližší příbuzní," vysvětluje Vinničenková v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Právě 17. května se slaví mezinárodní den proti homofobii.
Homosexualita představuje v konzervativním Čečensku stále velké tabu. Ruská novinářka přišla před měsícem s informacemi, podle kterých tamní policie homosexuály pronásleduje, zavírá a mučí. Dokazovat to mají příběhy několika mužů, kteří uprchli do Moskvy a zpět domů se nechtějí už nikdy vrátit. Gayové jsou nuceni v Čečensku žít dvojí život a svou sexuální orientaci tajit. Říkají, že po nich policie pátrá. Když je zadrží, mučí je, dokud neprozradí informace o dalších homosexuálech. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov takové informace odmítá.
Batirašvili Teimuraz je jedním z posledních křesťanů, kteří ještě žijí v Pankisi. V údolí na východě Gruzie, které je obývané etnikem horských Čečenců, Kistínců. On sám byl dva roky na vojně v Brně. Dva jeho synové odešli bojovat do řad džihádistické organizace Islámský stát. Jeden z nich, "ministr války" islamistů Omar Šíšání, padl před rokem, druhý stále válčí. "Nechápu, proč odjeli vraždit do Sýrie. Ani na povolení se mě nezeptali," kroutí smutně hlavou jejich otec. Wahhábistická mešita se v Pankisi objevila zhruba před patnácti lety, krátce po druhé čečenské válce. Nosit nikáb je tu mezi děvčaty v módě.
Šest ruských vojáků a šest ozbrojenců zemřelo při pokusu o útok na jednotku ruských bezpečnostních sil v Čečensku na severním Kavkaze, sdělila agentura TASS. K útoku se poté přihlásil Islámský stát. Přestřelka u vjezdu do kasáren se odehrála mezi druhou a třetí hodinou ranní a podle ruského Národního protiteroristického výboru (NAK) u sebe útočníci měli palné zbraně a falešné pásy s výbušninami. Všichni ozbrojenci byli zlikvidováni. Na straně ruské národní gardy je také blíže neupřesněný počet zraněných.
Nová ruská bugina z Čečny se jmenuje Chaborz. Armádní verze s kulometem stojí v přepočtu kolem 700 000 korun. Vůdce Čečny Ramzan Kadyrov by je poslal vojákům do Sýrie.
Na Reichstag budou "útočit" děti z organizace Junarmija (Mladá armáda), založené loni v září jako "armádní a vlastenecké hnutí". Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua bude dětská armáda pořádat letní výcvikové tábory, sportovní podniky a vlastenecké akce. Reichstag, dominantu spojovanou s nacistickým režimem, dobyla Rudá armáda při útoku na Berlín na konci druhé světové války. Maketu budovy berlínského Říšského sněmu armáda pro děti buduje v obci Kubinka nedaleko Moskvy.
Pět lidí ve středu zahynulo v Čečensku při operaci ruského policejního komanda proti islamistům. Nedaleko hranic s Dagestánem policisté zabili čtyři povstalce a jednoho zadrželi. Při operaci jeden policista zemřel. O zásahu novináře informoval čečenský prezident Ramzan Kadyrov. Akce prý je součástí širší operace, při níž byly během posledních dvou dnů zadrženy desítky extremistů. Nalezena byla skladiště zbraní, munice, min a trhavin. Civilního obyvatelstva se podle Kadyrova akce nijak nedotkla. V polovině loňského roku se skupina ozbrojenců pokusila proniknout do centra čečenské metropole Grozného. Při střetu s policií dva zahynuli, na straně strážců pořádku bylo šest zraněných.
Čečenci se snaží polské úřady přesvědčit, že nejsou ekonomickými migranty, ale prchají před pronásledováním ve vlasti. Polští pohraničníci jim ale vstup do Polska odmítají pod záminkou, že nemají víza. Podle zástupce OSN ale Polsko porušuje pravidla, když mezinárodní právo i polské zákony stanoví, že lidé usilující o mezinárodní ochranu mají mít možnost požádat o azyl i v případě, že na hranice dorazí bez požadovaných dokladů.
