V Evropském parlamentu končí europoslanec a předseda svobodných Petr Mach. Důvodem je, že se chce naplno věnovat předvolební kampani v Česku tak, aby Stranu svobodných občanů přivedl do sněmovny. Macha s největší pravděpodobností vystřídá dvojka na kandidátce svobodných v posledních eurovolbách Jiří Payne.
Vojáky v Bruselu v pátek napadl třicetiletý útočník původem ze Somálska. Prokuratura útok označila za terorismus. Než hlídka muže zastřelila, jeden voják utrpěl lehčí zranění. Somálec napadl nožem dva vojáky. Podle prokuratury jednoho lehce zranil na ruce. "Myslíme si, že šlo o teroristický útok," uvedla mluvčí prokuratury. Podle ní pachatel dvakrát vykřikl "Alláhu akbar!" (arabsky Bůh je veliký).
Vojenská hlídka v pátek večer v Bruselu zastřelila muže, který na ni zaútočil nožem. Zatím není jasné, zda útočník přežil. Dva vojáci, které napadl, utrpěli lehká zranění, uvedl server belgického listu La Derniére Heure. Podle policistů šlo o teroristický čin.
Několik německých politiků si stěžuje, že v berlínských restauracích stále více převládá angličtina. Obsluha podle nich na své zákazníky hovoří anglicky nebo lámanou němčinou. Stížnost doputovala až ke kancléřce Angele Merkelové. Z jiných řad se ale ozývají názory, že z Berlína se stává mezinárodní metropole s řadou různých národností. A město by z toho mělo raději profitovat.
Politici nás celé roky masírují jednou negací spojenou s Bruselem za druhou. Jako by odtud nepřišlo nikdy nic dobrého. Absurdní. Hloupé.
Jedovatý insekticid fipronil, kvůli kterému byly z obchodů v Německu, Belgii a Nizozemsku staženy miliony vajec, byl ve vejcích v Nizozemsku zaznamenán už loni v listopadu. Řekl to ve středu belgický ministr zemědělství Denis Ducarme. Nizozemské úřady podle něj přesto své evropské partnery neupozornily.
Belgická policie zadržela v metropoli Bruselu ujíždějícího řidiče. Ten tvrdil, že v jeho vozidle je výbušnina, úřady proto povolaly pyrotechniky a uzavřely okolní prostor. Ti následně hrozbu vyvrátili. V něm uvízlo asi 400 lidí, kteří nemohli místo opustit. Informoval o tom server belgického listu La Derniere Heure. Policie zaznamenala vozidlo ve městě, když projelo několikrát na červenou. Při zadržení řidič policistům řekl, že je v jeho voze bomba. Policie proto nechala oblast uzavřít k zásahu přivolaných pyrotechniků, kteří později uvedli, že ve voze žádná bomba nebyla. "Jde o mentálně vratkou osobu. Vojáci nenašli žádné výbušniny ve vozidle," sdělila podle Reuters mluvčí prokuratury.
Evropská komise udělala další krok v řízení proti Česku, Polsku a Maďarsku kvůli neplnění uprchlických kvót. Dala jim měsíc na to, aby kvóty na přijímání migrantů začaly plnit. V opačném případě trojici zemí zažaluje u Soudního dvora Evropské unie. Česko by v rámci kvót mělo přijmout zhruba 2600 uprchlíků z Řecka a Itálie. Vláda ale zatím přijala jen 12 běženců. Od loňského léta přitom nenabídla přijetí ani jednoho žadatele o azyl. Právě kvůli tomu Evropská komise Česku hrozí soudem.
Česká eurokomisařka Věra Jourová hrozí Polsku odebráním dotací EU. Důvodem je, že si nedokáže představit, že by evropští daňoví poplatníci chtěli financovat zřízení "nějaké formy diktatury". Situací v Polsku se bude ve středu zabývat Evropská komise.
V Bruselu v pondělí začalo další jednání o brexitu. Týmy, které vedou Michel Barnier za Brusel a David Davis za Velkou Británii, budou celý týden hledat pokrok především v klíčových otázkách, kterými jsou zachování práv občanů po odchodu Británie z bloku na jaře 2019, migrace, britské finanční závazky vůči unii a také hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou.
Součástí odchodu Británie z Evropské unie by mělo být přechodné období, míní stále více premiérka Theresa Mayová. Období by mohlo trvat až několik let. Další kolo jednání mezi Londýnem a Bruselem o brexitu začne v belgické metropoli v pondělí.
Britská vláda ve čtvrtek představila tzv. Repeal Bill, který bude tvořit základ právní odluky od Evropské unie. V zákoně je například napsáno, že dnem odchodu Británie z EU ztratí evropské právo nadřazenost nad právem britským. Vláda premiérky Theresy Mayové zároveň zveřejnila první dokumenty ke klíčovým postojům o brexitu. Týkají se třeba ukončení jurisdikce Soudního dvora EU. Britská vláda předpokládá, že kvůli co nejklidnějšímu odchodu z EU budou nutná přechodná období.
Konec války v Iráku a Sýrii se blíží. Zatímco islamisté ztrácejí další a další území, na dobytém teritoriu hrozí chaos a nové sektářské boje. Jednotlivá etnika a náboženské skupiny chtějí urvat každá pro sebe co nejvíce. Iráčtí Kurdové organizují v září referendum o nezávislosti. Jejich syrští soukmenovci usilují o vlastní autonomní území s názvem Rojava.
Mezinárodní zatykač na českého europoslance Jaromíra Štětinu vydán nebude, rozhodl Interpol. Ázerbájdžánský soud na Štětinu vydal mezinárodní zatykač kvůli tomu, že se v separatistickém Náhorním Karabachu jako pozorovatel zúčastnil referenda, které Baku neuznává.
Policisté se po provedených raziích obávají toho, že se možní teroristé cítí zahnaní do kouta a budou reagovat útokem.
Vojenští velitelé NATO požádali o dodatečných asi 3000 vojáků ke stávajícímu počtu přibližně 13 500 příslušníků afghánské mise Resolute Support (Rozhodná podpora). Aliance je odhodlaná pomoci afghánským bezpečnostním silám "zlomit patovou situaci", řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle amerického ministra obrany Jamese Mattise se zatím podařilo zaplnit 70 procent toho, co je pro rozšíření mise Resolute Support potřeba.
Česko se snaží uhájit peníze, které mu plynou z fondů Evropské unie. Těch by v příštích letech mohlo být v unijním rozpočtu méně. Brusel chce postupně nahradit nenávratné dotace půjčkami a zárukami. Změny může přinést i vytvoření zvláštního rozpočtu pro státy, které jsou členy eurozóny. Přinést nové peníze ale můžou nové zdroje pro rozpočet EU. Mezi ně může patřit třeba zdanění paliv nebo korporací.
Londýn a Brusel už naplno vyjednávají o odchodu Velké Británie z EU. V případě, že bude britská vláda trvat na přísných podmínkách odchodu (tzv. hard brexit) a opuštění společného trhu, přijde unijní rozpočet o desítky miliard eur. Zbylé bohatší země EU ho ale odmítají navýšit. Ty méně bohaté - včetně Česka - nechtějí na druhou stranu přijít o velké peníze z tzv. kohezních fondů. Praze hrozí, že přijde až o sto miliard korun v unijních příspěvcích.
Český premiér Bohuslav Sobotka vyzval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby francouzské firmy působící v Česku zvedly platy svým zaměstnancům. V Bruselu se s Macronem sešli i ostatní lídři středoevropských zemí visegrádské čtyřky. Řešili spolu některé odlišné pohledy na problematiku Evropské unie. "Macronovo zvolení prezidentem by mohlo přispět k tomu, aby se věci pohnuly," tvrdí Sobotka.
Evropská unie na summitu v Bruselu výrazně pokročila v možnosti spolupráce v obranné oblasti. Summit politicky podpořil spuštění trvalé strukturované spolupráce (PESCO) států EU, které chtějí v obranné oblasti úžeji kooperovat. Země nyní mají tři měsíce na to, aby případným partnerům nabídly konkrétní návrhy, jak se do konceptu zapojit. Česko má podle premiéra Sobotky zájem se na věci podílet, pokud k tomu pro sebe nalezne vhodnou příležitost. Summit také rozhodl, že Evropská unie prodlouží hospodářské sankce uvalené na Rusko kvůli ukrajinské krizi.
