Letadlová loď Nimitz zrušila zastávku ve Vietnamu a míří do Perského zálivu. Desítky letadel určených pro tankování za letu letí stejným směrem ze Spojených států. A do východního Středomoří míří americké torpédoborce. V oblasti jsou navíc desítky amerických základen. Chystají se Američané připojit k Izraeli?
Izrael udeřil na íránská jaderná zařízení a továrny na rakety, Teherán odpověděl salvou dronů. Při útocích zemřel velitel revolučních gard i vědci, exploze otřásly i městem Natanz, u něhož je významné jaderné zařízení. Premiér Netanjahu mluví o rozhodujícím okamžiku dějin, USA se od operace distancují. Blízký východ čelí největšímu napětí za poslední roky.
Je to jeden z nejvíc fascinujících příběhů v dějinách špionáže. Izraelec Eli Kohen pronikl v 60. letech mezi syrskou elitu, stal se poradcem ministra obrany a předával Tel Avivu informace neocenitelné hodnoty. Poté byl odhalen, mučen a popraven. Po 60 letech se jeho archiv dostal z rukou syrské tajné služby k jeho vdově Nadě. Má jít o gesto dobré vůle nové syrské vlády vůči Izraeli.
Když Izrael krátce po útoku Hamásu ze 7. října 2023 vyhlásil začátek operace Železné meče, nejčastěji odhadovanou délkou celé akce byly týdny, maximálně měsíce. Optimistické výhledy brzdili odborníci, kteří upozorňovali na fakt, že Hamás nebude jednoduché rychle zničit ani nahradit.
Pavla Jazairiová, spisovatelka a někdejší zahraniční zpravodajka Československého rozhlasu, proslula poutavými reportážemi z Afriky a Blízkého východu. Jako autorka se zapsala do paměti čtenářů především sérií knih o Indii, kam pravidelně jezdí už 25 let. Ve své poslední knize Venkovský zápisník pak s nadhledem popisuje život na českém venkově. Na začátku března oslavila osmdesáté narozeniny.
Po opuštění ruského trhu a útlumu v Číně se Škoda mimo Evropu orientuje na Indii, jihovýchodní Asii a Blízký východ. Otevřela nový showroom v hlavním městě Ománu, v regionu chce prodávat 10 tisíc aut ročně.
Na jednání s Rusy o míru na Ukrajině dorazilo do saúdskoarabského Rijádu trio vysoce postavených amerických představitelů. Poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz, ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Poslední jmenovaný byl největším překvapením.
Česko a Spojené státy se shodují v otázkách Blízkého východu, ruské agrese a expanze Číny. Na síti X to ve čtvrtek uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský po setkání se šéfem zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Brianem Mastem ve Washingtonu. Lipavského čekají i schůzky s dalšími kongresmany.
Letošek byl na Blízkém východě bohatý na dramatické události. Syrští povstalci v prosinci svrhli režim Bašára Asada, pokračovala také válka v Pásmu Gazy a stupňovalo se napětí Izraele s Íránem i Libanonem. Bezpečnostní analytik Josef Kraus v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaký bude vývoj v třaskavém regionu v příštím roce.
Islámský stát byl na vrcholu moci před deseti lety, když jeho bojovníci vyhlásili na částech území Sýrie a Iráku chalífát. O tři roky později kurdské a arabské jednotky podporované Západem osvobodily Rakku a nastal postupný úpadek této teroristické organizace. Nyní by však džihádisté mohli využít mocenského vakua v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada. Američané se tomu již intenzivně snaží předejít.
"Naděje tady je. Scénářů je spousta a je teď na Syřanech, aby ten jejich byl takový, který už nepovede k dalšímu vraždění a k dalšímu rozkladu, ale který dokáže přitáhnout investice," říká diplomat Petr Hladík k převzetí vedení Sýrie rebely, kteří po téměř čtvrt století donutili vzdát se moci Bašára Asada. Vyhne se nový režim chuti po pomstě? A jakou sílu naberou islámští radikálové?
Izraelský parlament dnes schválil zákon, který má znemožnit agentuře OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA působit na izraelském území. To podle představitelů UNRWA zastaví či přinejmenším velmi ztíží poskytování pomoci ze strany agentury v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. Krok ještě před hlasováním parlamentu kritizovali spojenci Izraele. Události sledujeme v online reportáži.
Vůbec nejsem přesvědčen o tom, že válka skončí jednoznačným vítězstvím Izraele, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek. Do Prahy přijel na křest své nové knihy Krvavý rok 5784, ve které se věnuje útoku hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října a jeho následkům.
Ruský prezident Vladimir Putin snížil práh pro použití jaderných zbraní a jeho zásadní spojenec je jen krok od zařazení se mezi jaderné mocnosti. "Írán se nachází v jednotkách týdnů od toho, že bude mít dostatek obohaceného uranu na výrobu jednotek jaderných zbraní," říká v rozhovoru pro Spotlight analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK Michal Smetana.
"Gaza je daleko jednodušší cíl než Libanon," říká o pokračujících izraelských úderech na libanonském území vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček, podle kterého se alespoň podle výroků Izrael rozhodl pro absolutní likvidaci nepřátel. Proč už v minulosti neuspěl a hrozí "totální" válka na Blízkém východě? A proč má situace znervózňovat Západ?
Nepříjemné bzučení průzkumných dronů nad hlavou, občasné zvuky výbuchů po izraelských útocích ve městě a řada civilistů prchajících z jihu Libanonu, kteří spí na volných prostranstvích nebo ve svých autech, popsala redakci aktuální situaci v Bejrútu Slovenka, která zde dlouhodobě žije.
Situace na Blízkém východě může po atentátech Izraele na vůdce Hamásu a vojenského velitele Hizballáhu eskalovat zásahem Íránu, připustil ve Spotlight News analytik z Metropolitní univerzity v Praze Břetislav Tureček. "Tentokrát nevíme nic. Paleta útoků, které může Írán využít, i to, kde je může použít a koho k tomu může ze svých spojenců nasadit, je opravdu velmi široká," říká expert.
Moskva představuje strategického spojence Íránu a je už otevřeně nepřátelská vůči Izraeli. V reakci na úmrtí šéfa Hamásu Ismáíla Haníji a dění na Blízkém východě to v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká profesor mezinárodních vztahů na Telavivské univerzitě Meir Litvak.
Blízký východ byl ve druhé polovině 60. let ve varu obdobně, jako je tomu v současnosti. Izrael tehdy v šestidenní válce ponížil koalici okolních arabských států. Zároveň však dobyl území s milionem palestinských uprchlíků. Jeden významný muž jim chtěl pomoci, byť byl židovského původu. Svůj plán měl přednést na půdě OSN. Nedostal příležitost. V Praze přišel za záhadných okolností o život.
"V tomto kole už je to zřejmě uzavřené. Izrael nebude chtít odpovídat dalšími útoky na íránské území. Konflikt se ale dostal do jiných rozměrů a v příštím kole může být mnohem vážnější," varuje ředitelka Herzlova centra izraelských studií na UK Irena Kalhousová před eskalací na Blízkém východě. Jak velký problém to může znamenat pro Evropu? A co když do situace promluví jaderné zbraně?
