


Spor Polska a Izraele o holokaust se vyostřuje. Netanjahu stáhne z Varšavy velvyslankyni
Spor mezi dvěma zeměmi se vyostřil, když polský Senát schválil zákon, který trestá připisování jakékoliv odpovědnosti za holokaust Polákům.



Spor mezi dvěma zeměmi se vyostřil, když polský Senát schválil zákon, který trestá připisování jakékoliv odpovědnosti za holokaust Polákům.



Dolní komora polského parlamentu v pátek schválila návrh zákona, který za používání formulací jako "polské tábory smrti" nařizuje až tříleté vězení. Podle Varšavy podobné výrazy naznačují, že Polsko je přinejmenším částečně odpovědné za tábory, kde nacisté vyvraždili miliony lidí, vesměs Židů.



Americký prezident Donald Trump dnes popřel, že by se plánované přemístění amerického velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma mělo uskutečnit do jednoho roku. Reagoval tak na tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který uvedl, že očekává, že se tak do té doby stane, informovala agentura Reuters. Trump loni v prosinci uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a zahájil proces stěhování velvyslanectví z Tel Avivu. Americký ministr zahraničí Rex Tillerson v lednu řekl, že přesun velvyslanectví se pravděpodobně neuskuteční dříve než za tři roky, a i to označil za poměrně "ambiciózní časový rámec". Netanjahu svůj odhad vyslovil dnes před izraelskými novináři, kteří s ním letěli do Indie.



Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý ráno telefonicky hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Pozval ho na společné jednání vlád do Prahy, mělo by se odehrát v květnu. Babiš to řekl novinářům. "Slíbil mi, že by mohl v květnu přijet do Prahy. Izrael je pro nás dlouhodobě strategický partner. Bylo tam vícero našich vlád, takže jsme se bavili o našich vztazích, to je pro mne důležitá agenda," řekl Babiš. Návštěva izraelské vlády by měla být součástí oslav stého založení Československa. Netanjahu podle Babiše poznamenal, že se bude snažit přijet.



Izraelský premiér Benjamin Netanjahu doufá, že většina zemí Evropské unie uzná Jeruzalém za hlavní město Izraele. Řekl to v pondělí v Bruselu před jednáním s ministry zahraničí EU. "Všechny evropské státy by měly uznat Jeruzalém (za hlavní město Izraele), i když ještě není mírová dohoda s Palestinci," řekl Netanjahu. Ten je podle izraelského deníku The Jerusalem Post prvním premiérem Izraele na návštěvě v EU po 22 letech. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová na společné tiskové konferenci ale zopakovala, že podle EU by měl být Jeruzalém hlavním městem Izraele i Palestiny. Minulý týden uznal Jeruzalém za metropoli Izraele americký prezident Donald Trump. Spustil tím vlnu protestů.



Demonstrace proti přesunu ambasády USA do Jeruzaléma probíhaly nejen na palestinských územích, ale taky v Libanonu, v Pákistánu i dalších muslimských zemích. Krok prezidenta Trumpa odsoudily Liga arabských států a Turecko. Palestinští představitelé odřekli plánované schůzky s americkým viceprezidentem Mikem Pencem. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval izraelského premiéra k mírovému gestu - k zastavení výstavby židovských osad.



Hamás vyzývá Palestince ke třetí intifádě neboli povstání proti Izraeli. Podle irácké vlády Trump uznáním Jeruzaléma jako hlavního města Izraele posílil extremisty a teroristy.



Palestinská radikální organizace Hamás vyzvala k nové intifádě neboli povstání proti Izraeli. V reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého USA uznaly Jeruzalém za hlavní město Izraele, Hamás vyhlásil třídenní období hněvu.



Trumpovo prohlášení kritizovala řada zemí, arabských, muslimských i západních. Podle Palestiny, OSN či EU americký prezident ohrozil řešení izraelsko-palestinského konfliktu.



Americký prezident Donald Trump v úterý zahájil sérii telefonátů s blízkovýchodními vůdci.



Znovuzvolený keňský prezident Uhuru Kenyatta se ujal funkce. Opozice tvrdí, že nebyl zvolen legálně a svolala demonstrace. Policie protestují rozehnala slzným plynem.



Izraelský ministr zdravotnictví Jaakov Licman, který ve vládě zastupuje ultraortodoxní náboženský blok Jednotný judaismus tóry, v neděli odstoupil. Vyjádřil tak protest proti práci na železnicích o židovském svátku šabatu, kdy by se pracovat nemělo. Podle agentury Reuters koaliční kabinet premiéra Benjamina Netanjahua ale tímto krokem nijak ohrožen není. Rabín Licman naplnil svou páteční pohrůžku, že z vlády odejde, blok Jednotný judaismus tóry, který má v parlamentu šest zástupců, nicméně přes Licmanovu rezignaci vládu neopouští. Koaliční kabinet Benjamina Netanjahua si proto ve 120členném zákonodárném sboru nadále udržuje většinu 66 poslanců.



Írán staví trvalou vojenskou základnu asi 14 kilometrů jižně od Damašku. S odkazem na nejmenovaný zdroj ze západních zpravodajských služeb o tom dnes informoval web BBC. Informace přichází v době, kdy kvůli roli Íránu v Sýrii roste na Blízkém východě napětí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nedávno podotkl, že Írán se snaží v Sýrii posílit svou vojenskou přítomnost, což podle něj Izrael nedopustí.



Americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu jsou "absolutně" pro pokračování rozhovorů o míru na Bílém východě. Šéf Bílého domu to v pondělí v New Yorku oznámil po schůzce s předsedou izraelské vlády v předvečer zahájení všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN. Trump uvedl, že na dohodě mezi Izraelem a palestinskou stranou se "tvrdě pracuje". Netanjahu amerického prezidenta doplnil prohlášením, že vztahy Izraele a USA "nebyly nikdy silnější". Předmětem jednání obou politiků byla i jaderná smlouva s Íránem, kterou Trump opakovaně tvrdě kritizuje. Zda od ní ale USA odstoupí Trump prozradit nechtěl.



Za nový začátek vzájemných vztahů označil svou třídenní návštěvu Argentiny izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Argentina za války vedla politiku neutrality, později se však stala útočištěm mnoha nacistických zločinců. Nyní Izraeli poskytla více než 140 tisíc tajných dokumentů a fotografií z let 1939-1950. V digitalizované podobě je Netanjahuovi předal argentinský prezident Mauricio Macri.



Izrael se chystá zakázat působení stanice Al-Džazíra na svém území, oznámilo to tamější ministerstvo telekomunikací. Podle ministra Ajúba Kary stanici využívají militantní radikální skupiny k podněcování k terorismu a náboženskému extremismu. Al-Džazíra se podle jeho prohlášení stala "hlavním nástrojem Islámského státu, Hamasu, Hizballáhu a Íránu". Ministr chce vysílání stanice zablokovat na místních kabelových a satelitních kanálech a zavřít její kancelář v Jeruzalémě, k tomu však potřebuje novou zákonnou úpravu.



Izrael ustoupil a odstranil detektory kovů ze vchodu na jeruzalémskou Chrámovou horu, které se nelíbily Palestincům a muslimům. Nainstaluje tam však technologii, která ukáže, zda někdo nenese na posvátné místo judaismu i islámu zbraň či výbušninu.



Ve středu se v Budapešti konal summit států visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) a Izraele. Pětice premiérů se dohodla na spolupráci v boji proti terorismu a v oblasti rozvoje technologických inovací. K zastavení šíření terorismu má pomoci zvláštní pracovní skupina, o jejímž vytvoření premiéři v Budapešti také rozhodli. Nedopatřením se novináři také dozvěděli o kritice Evropské unie z úst izraelského premiéra Netanjahua, jehož slova jim byla přenášena do sluchátek.



Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijel na návštěvu Maďarska. Nad schůzkou s jeho protějškem Viktorem Orbánem, která se věnovala hlavně ekonomické spolupráci, se vznášel stín amerického miliardáře George Sorose. Pro Orbánovu vládu je Soros politickým protivníkem před volbami. Izraelský velvyslanec v Maďarsku nejprve proti kampani, v níž se objevily antisemitské symboly připomínající maďarský předválečný antisemitismus, protestoval. Izraelské ministerstvo zahraničí ale kritiku před první návštěvou izraelského premiéra v Maďarsku od roku 1989 zmírnilo. Sorose nemusí ani sám Netanjahu.



Francouzský prezident Emmanuel Macron se vyslovil pro navázání mírových jednání mezi Palestinou a Izrealem. "Francie je připravena podpořit veškeré diplomatické úsilí v tomto směru," řekl Macron na tiskové konferenci po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. O oživení mírového procesu se při květnové návštěvě Izraele pokusil již americký prezident Donald Trump. Izraelsko-palestinské mírové rozhovory jsou přerušeny od roku 2014.